Menu
TOPZINE.cz
Zdravá výživa

Jíst či nejíst maso?

Irena Siudová

Irena Siudová

21. 9. 2010

Jíst či nejíst maso? Kolik lidí si už položilo tuto otázku, ať už vědců nebo obyčejných strávníků – laiků. Někomu se marně vysvětluje, že i zvířata mají právo žít a neměla by jen čekat na svůj konec na našich talířích. Další nechápou ty, kteří se tím zabývají. Podle nich jsme zkrátka na vrcholu potravního řetězce, tak co ti lidi řeší? No jo, co člověk, to názor. Jako já a můj manžel.

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Já – vegetarián

Prošla jsem obdobím, kdy jsem maso jedla normálně – jako dítě. Potom obdobím, kdy jsem ho nejedla vůbec – v pubertě. A nakonec obdobím, kdy jsem zařadila do jídelníčku kuřecí. Což trvá dosud.

Proč jsem ale vůbec přestala jíst maso? Zkrátka a dobře mi bylo – a dodnes je – líto zvířat. Ačkoli jsme se ve škole učili něco jiného, nepřijde mi přirozené jiné živé tvory zabíjet a jíst. Nemyslím si, že je správné, abychom rozhodovali, které prase a která kráva bude ještě pár týdnů žít a kterou porazíme hned. Na to podle mého názoru právo nemáme. Netvrdím však, že všechny vegetariány vede ke změně jídelníčku ten samý důvod. Někdo nejí maso ze zdravotních důvodů, jinému prostě nechutná a tak podobně.

Manžel – striktní masožravec

Jak už jsem se zmínila, můj muž jí maso. A co víc, miluje ho! Nedokázal by si bez něj svůj život představit. Ale jak mě sám opravil, nenazval by se masožravcem. „Chyba lávky, nejsem masožravec, ale všežravec. Člověk by měl jíst všechno v přiměřené míře a rovnováze. Maso, zeleninu, ovoce. Vyvážená strava je rozhodně lepší než konzervativní vegetariánství nebo vyložené masové obžerství.”

Dítě vegetariána a masožravce (všežravce)

Je jasné, že jsme řešili, jaká jídla budeme dávat dětem. Proto jsme se domluvili, že to necháme na nich. Já nebudu dceru distancovat od masa a manžel jí ho naopak nebude nutit. Oproti mému očekávání má ale naše dcera už ve svých dvou letech radar, podle kterého pozná, že je v místnosti maso, a dožaduje se ho. Takže to zatím vypadá tak, že se vydá v otcových šlépějích a ne v mých. Zdárně si pochutnává na mase a já, jak jsem slíbila, jí v tom rozhodně nebráním. A pokud se ona sama v pozdějších letech rozhodne, že maso jíst nebude, záleží to jen na ní.

Zdroj: Taťána Kročková, Topzine.cz

Co na to odborníci?

Jak už to tak bývá, co člověk, to názor. Stejné je to také u odborníků. Podle některých je vegetariánství zdravé, jiní zase upřednostňují jídelníček složený z masa. Téměř všichni se ale shodnou na tom, že nejlepší je vyvážená strava, jak už se zmínil také manžel – všežravec. V současné době se ale také objevuje stanovisko, že maso, které jíme dnes, už rozhodně není takové, jaké se jedlo dříve. Takovému masu bychom se tedy měli vyhnout.

Možná právě tohle byl impuls ke vzniku biofarem, kde se zvířatům daří více než dobře, a to během celého jejich života. Přesto se najdou tací, kterým pořád bude vadit, že zvířata zemřou kvůli tomu, abychom se my mohli najíst. Nežijeme totiž v zemi, kde bychom nějak trpěli hlady, a tak si myslí, že by se jatka a podobné továrny na maso mohly omezit. Když už však jíst maso, pak rozhodně v biokvalitě. A co na to odborníci na slovo vzatí?

Věděli jste, že existují takové asociace, jako je Mezinárodní vegetariánská unie nebo Evropská vegetariánská unie? Dokonce i my máme Českou společnost pro výživu a vegetariánství. Právě díky nim se dnes můžeme dozvědět, že tvrzení, že vegetariáni trpí nedostatkem vápníku, železa, vitamínu B a bílkovin, jsou mylná. Naopak – vegetariáni jsou často zdravější než právě masožravci.

Proteiny, které by jim údajně měly chybět, se totiž vyskytují v dostatečném množství v zelenině, obilí, luštěninách a ořeších. Stejně tak železo, které najdeme například v čočce, červené řepě a dalších potravinách. Stejně tomu je tak s vitamínem B a vápníkem.

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Americká dietetická asociace a Asociace kanadských dietologů zastává názor, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění. Navíc je prý vědecky prokázané, že vegetariáni ve srovnání s nevegetariány mají nižší nejen index tělesné hmoty, ale také mortalitu na ischemickou chorobu srdeční, krevní tlak a výskyt hypertenze, cukrovky II. typu, nádorů prostaty a střev. Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců. Výživová doporučení pro vegetariánské sportovce by měla být tvořena se zřetelem k vegetariánství i ke cvičení.

Další zajímavou studii uveřejnil časopis Journal of the American Medical Association. Americká společnost pro výzkum rakoviny sledovala 150 000 lidí a jejich konzumaci hovězího, vepřového, jehněčího a zpracovaného masa (například párky).

U lidí, kteří jedli hodně červeného a zpracovaného masa, nalezli vědci o 50 procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva a o 20 procent vyšší riziko rakoviny konečníku. Studie také navrhuje snížit konzumaci masa na dvakrát týdně a doporučuje například fazole či vegetariánské potraviny jako alternativu masa.Vysoká konzumace masa byla definována jako tři unce (což je pouhých 85 gramů) denně pro muže a dvě unce (57 gramů) pro ženy. Ročně by tedy bylo vysoké rizikové množství masa i jen 31 kilogramů pro muže a 20 kilogramů pro ženy.”

Zajímavé je, že u nás je spotřeba červeného masa kolem 55 kilogramů na osobu za rok. Jelikož jsme v rakovině tlustého střeva a konečníku ve světovém měřítku na prvním místě, odvažuji se říct, že to o něčem svědčí!

Přestože já osobně maso nevyhledávám, nikoho nechci lynčovat za opak. Zastávám názor, že každý člověk sám nejlépe ví, co potřebuje. Vegetariánství opravdu nemusí být vhodné pro každého a stejně tak maso není tím pravým pro všechny. Přesto by bylo dobré se zamyslet nad tím, zda produkce masa není zbytečně přehnaná a zda je nutné zabíjet tolik zvířat.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Jíst či nejíst maso?