Jiří Křižan napsal scénáře ke snímkům Je třeba zabít Sekala nebo O rodičích a dětech. Nevěnoval se ale pouze filmové tvrobě, pamatovat si ho můžete i jako náměstka ministra vnitra nebo poradce bývalého prezidenta Václava Havla. Zemřel ve středu 13. října na infarkt.
Jiří Křižan, Zdroj: youtube.com
Poslední den života strávil v Brankách u Valašského Meziříčí, kde se i 26. října roku 1941 narodil. V jeho životě se výrazně prolíná film a politika. Otce odsoudili a popravili za velezradu, když bylo Jiřímu pouhých deset let. Kvůli svému jménu pak musel pracovat jako havíř.
V šedesátých letech ale vystudoval scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU a začal se věnovat filmům. Spolupracoval například s Martinem Holým na Signum laudis (1980) a později s Františkem Vláčilem na Stínech horkého léta (1982). Oba tyto snímky nakonec zvítězily i na festivalu v Karlových Varech.
Kvůli svému politickému angažování se v roce 1986 dostal na černou listinu. O tři roky později se zasadil za propuštění Václava Havla, který ho po svém zvolení prezidentem ustanovil svým poradcem. Také byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Po svém působení v roli náměstka ministra vnitra se ale vrátil k práci scenáristy a napsal vysoko ceněné drama Je třeba zabít Sekala. V něm líčí vztahy v malé vesničce během druhé světové války a zobrazuje Čechy ne jako dokonalé hrdiny, ale i obyčejné lidi, kteří se za války taky nechovali úplně nejlépe…
Jiří Bartoška a Boguslaw Linda v Je třeba zabít Sekala, Zdroj: distributor filmu
Křižan přednášel i na FAMU, před více než deseti lety se ale odstěhoval na Moravu k Valašskému Meziříčí, kde také skonal. Jeho posledním filmovým výkřikem je scénář ke slovenskému dramatu Pokoj v duši, do politiky promluvil ve volbách do Poslanecké sněmovny, kdy kandidoval za TOP 09.