Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Jiří Krejčík: režisér cholerik

Redakce

Redakce

16. 10. 2009

krejcik_filmfestfinaleJeden z nejvýznamnějších dosud žijících režisérů slavných šedesátých let, spisovatel a příležitostný herec, ve svých devadesáti letech stále čilý muž, který vymyslel slavný výrok „Proletáři všech zemí, vyližte si prdel“. Despotický režisér, který umí z herců dostat nejlepší výkony a neváhá k tomu použít svou hůl.

Zdroj: filfestfinale.cz, Jiří Krejčík

Jiří Krejčík Zdroj: filfestfinale.cz

Jiří Krejčík se narodil v Praze roku 1918, tedy ještě za Rakouska-Uherska. Studoval techniku a působil jako statik v barrandovských ateliérech. Brzy zatoužil po vlastní režisérské práci. Debutoval snímkem Týden v tichém domě (1947) podle Povídek malostranských. Jedná se o z větší části o ateliérovou práci, kde se mu dokonale podařilo vykreslit Nerudovy figurky. Při natáčení filmu Císařův pekař, pekařův císař se pohádal s Werichem, a proto mu byl film odebrán.

V padesátých letech musel točit budovatelské filmy, jako je Nad námi svítá či Frona, která představuje klenot mezi socialistickými díly. Když roku 1953 zemřel Stalin, objevily se u nás filmy vyprávějící o uvolnění té doby. Jednou z nich je i Krejčíkova velice poetická Gloria podle povídky Karla Čapka z povídkového filmu O věcech nadpřirozených.

Pak se spojil s Janem Drdou a vznikl film Vyšší princip (1960). Autoři prostě jen rozepsali jednu stránku stejnojmenné povídky ze sbírky Němá barikáda. Už to naznačuje genialitu, s jakou se Krejčíkovi podařilo předvést v jednoduchosti. Přitom pod jeho taktovkou zazářili nejlepší herci staré i nové generace jako Hana Brejchová, Ewald Šorm a další.

Vyšší princip Zdroj: obrázek z filmu

Vyšší princip Zdroj: obrázek z filmu

Svatba jako řemen (1967) je jedna z mála Krejčíkových komedií. Těsně před svatbou jsou čtyři mladíci po večeru loučení se svobodou nařčeni z toho, že znásilnili mladou dívku. Policejní pátrání je pak staví do komických situací. Ze stejného roku pochází i film Penzion pro svobodné pány (ukázka). Když v roce 1968 přijíždí Rusové, pro Krejčíka, který v té době urážel, koho mohl, a nebál se říct, co si myslel, to znamenalo téměř desetiletý utrum.

Vrací se s puntičkářsky vypracovaným filmem Božská Ema (1979) o zpěvačce Emmě Destinové. V Prodavači humoru (1983) představuje sondu do prostředí lidí věnujících se estrádním činnostem, kteří musí před svým působením prokázat, že dokáží bavit socialistické publikum.

Krejčíkova režisérská dráha skončila, když natáčel film o skutečném řediteli, který i po událostech roku 1989 setrvával v komunistické iluzi. Tento herec, skutečný ředitel gymnázia, se později oběsil. Od té doby se Krejčíka každý ptal: „Tak, pane Krejčík, kdo u natáčení zemře tentokrát?“ Ve filmařině se holt neodpouští.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Jiří Krejčík: režisér cholerik