Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Je Starožitník Juliana Sáncheze lepší než Da Vinciho kód, nebo jen další brak?

Lenka Zajícová

Lenka Zajícová

5. 11. 2010

Výřež z obálky knihy StarožitníkTajemných příběhů o záhadných relikviích z minulosti bylo napsáno mnoho.  Do této skupiny můžeme zařadit také román Starožitník od katalánského spisovatele Juliána Sáncheze. Ne všechny knihy svým průběhem zaujmou čtenáře, některé z nich jsou však perly, které stojí za to si přečíst.

FOTO: Ilustrační foto

Ilustrační foto, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Po nekončícím vypětí mladý spisovatel Enrique Alonso vymyslí závěr příběhu a dokončí svou další knihu. Dlouhé a únavné psaní si na něm vybralo svou daň, a tak se rozhodne pro odpočinek na své plachetnici Hispaniole. Po třech dnech se vrací z plavby do přístavu, netuší však, že se za tu krátkou dobu stalo až příliš. Doma ho na telefonu zastihne jeho bývalá žena Bety a sdělí mu zprávu o jeho nevlastním otci Arturovi, starožitníkovi z Barcelony. Byl zavražděn. Zdrcený odjíždí ze San Sebastiánu do Barcelony, kde se pouští na stopu neznámého Casadevallova rukopisu skrývající záhadu Božího kamene, pomocí kterého se snaží vypátrat vraha svého nevlastního otce. S tímto úkolem mu pomáhají jednak přátelé starožitníka Artura, jednak také krásná Mariola. Zjistí nakonec Enrique, kdo mu zabil jeho otce?

Literární kariéra spisovatele Juliána Sáncheze není dlouhá, je známý spíše rolí trenéra ve španělské basketbalové lize. Starožitník není jeho prvotinou, předcházela mu jiná kniha, která ale nebyla vydána. Přesto je záhadný román zajímavým dílem, ve kterém je patrná podrobná znalost Barcelony, která je ústředním městem celého příběhu.

Julián Sánchez se totiž sám narodil v Barceloně. To dokazuje v průběhu celého románu, zejména názvy uliček, náměstí a mapování cest, kterými se dostane hlavní hrdina ať už domů, nebo do různých jiných míst. Jen je škoda, že pro českého čtenáře je to mnohdy spíše záporem než kladem. Jelikož málokdo z vás byl v Barceloně, líčení cesty k Enriquemu domů je trochu zdlouhavé a pro české čtenáře ztrácí svůj smysl.

Obálka knihy Starožitník

Postavy Enriqueho, Bety a dalších postav jsou vylíčeny do detailů, je zajímavé sledovat charakter jednotlivých rozhodnutí. Psychologická analýza, které jsou vždy podrobeny, má čtenářům příběhu usnadnit pochopení jejich osobních vlastností. Zejména u postavy mladého spisovatele, který řeší vztah k bývalé manželce Bety a rozebírá každou skutečnost, která se mezi nimi stane.

Při líčení záhady, která se postupně vynořuje prostřednictvím pátrání hlavních hrdinů, můžeme narazit na spoustu podrobností, kterých je zbytečně mnoho. Což zpomaluje tempo příběhu, které se občas stává zdlouhavé, třeba při čtení poznámek ze starého rukopisu.

V Starožitníkovi není nouze ani o milostný motiv, autor využil lákavého propojení postav v milostném trojúhelníku, který vzniká po příjezdu spisovatele Enriqueho do Barcelony. Ukazuje zde obyčejné lidské pohnutky, jako je strach z konkurence, žárlivost, nebo nový rozvíjející se vztah. Starožitník tak láká nejen svým tajuplným příběhem k přečtení.

Název originálu: El Anticuario
Český název: Starožitník
Autor: Julián Sánchez
Překlad: Simoneta Dembická
Obálka: René Senko
Počet stran: 422
Vazba: vázaná
Rozměry: 210 x 140 mm
Vydalo: Jota, Brno 2010
Doporučená cena: 348 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Je Starožitník Juliana Sáncheze lepší než Da Vinciho kód, nebo jen další brak?