4 fotky 
Kdopak by chtěl být Rohovínem Čtevrrohým a kvůli svému jménu nemoci vstoupit do rodného města? Nebo sládkem v trutnovském pivovaru a dennodenně obtěžovat opileckými řečmi inteligentního kuliče sudů Vaňka? Či přihlouplým Čertem z pohádky Čert a Káča? Nebo Jiříkem z Tylovy komedie Jiříkovo vidění a hledat štěstí ve snu? Nebo Hloupým Honzou, který se už hloupým narodil, a skončit šťastně po boku nádherné princezny? Česká divadelní scéna má několik takových svérázných hlupáků. Ne všichni však skončí špatně!
Představení Čert a Káča Zdroj: klicperovodivadlo.cz
Hlupáci se buď hloupými narodí, nebo je za ně později považují ostatní lidé kvůli jejich chování. Někdo rezignuje na okolní svět a stává se otupělým, hloupým. Nebo je hlupák ten, kdo si myslí, že může žít v lepším světě a současnými vztahy opovrhuje. A nejhůře je na tom ten, který se narodí s hloupým jménem. Ale to není jeho chyba, na vině jsou rodiče!
I dnes kolem nás chodí nejrůznější lidé, kteří řeší stejné problémy. Někdo se svému jménu směje a považuje ho za unikát, jiný se raději přejmenuje. Ostatní opovrhují přáteli a myslí na lepší vztahy v budoucnu. Ale měli bychom si uvědomit, že žijeme tady a teď. Nikdo neodstraní problémy, když je bude odsouvat donekonečna dál a dál. V minulosti se typickými lidskými vlastnostmi nechali inspirovat divadelní dramatici a nejokázaleji popsali lidskou hloupost.
Hlupákem je ten, kdo se tak narodí, chytrák si však může jen tak na hloupého hrát
Lidská hloupost je vlastnost, kterou lze nejlépe popsat humorem. Každý se chce zasmát a navíc je rád, když se postava promění k dobrému, tzv. procitne. Procitne ze své hlouposti a začne vidět svět jinýma očima. A komu se to nepodaří, nevadí, český národ se nad ním zasměje a bude ho mít pořád rád jako třeba Švejka. Švejk se pro svoji pravdomluvnost dostal až do první světové války a přitom byl armádní vysloužilec, který si mazal kolena opodeldokem. Dobrý voják Švejk diváky přesvědčí, že stačí statečné srdce a dobrá povaha, která zvládne cokoliv. Stačí se jen hloupě usmívat!
Josef Švejk Autor: Josef Lada
Hloupé postavy nejsou v pravém slova smyslu hloupé, to jen jejich tvůrci je do této polohy posadili. Ony samy za svoji hloupost nemohou. Kdyby nebyly hloupé, tak by je ani český národ neznal a nezasmál by se nad jejich činy. Vždyť Švejk, Jiřík, Čert, Rohovín Čtverrohý, sládek či Hloupý Honza rozesmáli už tolik čtenářů a diváků svými neskutečně odvážnými činy!
Být hlupákem má i svoje výhody. Někdy…
Rohovín Čtverrohý už bude nadosmrti osobou s neobyčejným jménem, která na něj doplatila. Hloupý Honza se dopracoval k chytrosti a ještě byl za to bohatě odměněn, Vaněk se ovšem se sládkem den co den setkává a stále dokola je mu omílána ta samá historie. „Donášejte na sebe pane Vaňku a řekněte paní Bohdalové, aby k nám do pivovaru přijela,“ říká sládek unavenému Vaňkovi. Ani čert z pohádky Čert a Káča to nemá lehké. Přinesl si Káču do pekla kvůli své mírné a lehkovážné povaze, ale Káča mu vylezla na záda a nechce se ho pustit. A Jiřík? Ten si myslí, že by mohl žít v lepším světě, ale poté zjistí, že to, čím opovrhuje, nemůže ničím nahradit. I hlupáci se mění! A voják Švejk? Ten své hlupákovství vystavuje na odiv! Rád ze sebe dělá šaška a využívá výhod, které mu z toho plynou, proto se nechá uznat blbcem a nenastoupí do vězení, když v hostinci říká jen tak: „Bude brzy válka, když nám zabili Ferdinanda!“ Blázen má někdy výhody!
