Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Jarosław Grzędowicz představuje svůj první triumf, Pána ledové zahrady

Jan Nohovec

Jan Nohovec

10. 11. 2010

!SPECIÁL!Polský autor Jarosław Grzędowicz je už i u nás poměrně zavedeným jménem. Přesto to není tak dávno, co mu v Česku i v rodné zemi vyšel debutový román, první kniha ze série Pán ledové zahrady.

Ilustrační foto Foto: Jan Nohovec, Topzine.cz

Šílený mix science fiction a fantasy, kterému se přezdívá science fantasy či důvěrněji sci-fantasy, znají čtenáři ze sérií jako je Mark Stone nebo John Francis Kovář. Ne vždy se spisovatelům tento výlet do reality, kde magie i technika koexistují, zrovna dvakrát povede, což dokazuje i fakt, že se s tímto osobitým subžánrem díkybohu moc často nesetkáváme. Existují ovšem případy, v nichž se milión nepravděpodobných náhod sejde, vše zapadne na své místo a vznikne kniha, která si svou slávu zaslouží.

Kovová inteligentní rostlina je to nejmenší

Bylo nebylo, žil byl jeden Chorvat se skandinávskými předky, jménem Vuko Drakkainen. Vzali ho na loď, upravili mu celé tělo, do krve vstříkli biopočítač a vysadili na planetě, kde magie funguje a chytré technické hračky nehrají ani druhé housle. Osobitý hrdina má za úkol jen jednu relativně jednoduchou věc – během jednoho roku musí najít všechny členy posádky, která měla na planetě prozkoumat onu „magii“ a která se ztratila. Po fiasku v sídle svých předchůdců, kde Vuko najde jen zdivočelý exemplář místní fauny a strom, jehož srdcem je jeden z členů předchozí výpravy, se hlavní hrdina pod krycím jménem Ulf Nitj´sefni vydá do rozsáhlého světa, kde halucinogenní mlha, polobohové a inteligentní rostliny z kovu nejsou ničím výjimečným.

Jarosław Grzędowicz si za hlavního hrdinu zvolil velmi zajímavý charakter, který se sice zdánlivě neliší od obyčejného smrtelníka, ale vzbuzuje údiv už svým původem – pobřeží Jaderského moře a k tomu trochu Skandinávie. Vuko, obdařený tělem, které dokáže za jistou cenu přejít do bojového módu s výrazně rychlejšími reakcemi, zpočátku na magii moc nevěří. Už druhé setkání s nadpřirozenými jevy, které v zemi, jež silně připomíná vikingské časy, ho však stačí přesvědčit, že na nich něco bude – přinejmenším zajímavá postava, co tahá za nitky.

Kdesi daleko od Vuka se ve čtvrtině knihy začne odvíjet pomalejší, druhá, dějová linie, která působí ještě exotičtěji než ta první. Zatímco hlavní hrdina hledá ztracené pozemšťany na chladném severu, v pouštních krajích dospívá prostřední syn panovníka, jehož země spatřuje předobraz v pozemském Japonsku. Dětské a teenagerské dny pomalu ubíhají k překvapivému, ale rozhodně ne nevhodnému finále.

Vypravěč, překladatel a grafik

Po prvních rozjezdových kapitolách, v nichž čtenáře stále neopouští lehký skepticismus, aby to autor se vším tím kořením nepřehnal, pokračuje příběh, který nápadně připomíná výpravné fantasy eposy á la Tolkien. Vzhledem k autorově rodné zemi se navíc automaticky vybavuje jméno Andrzej Sapkowski. Přestože tři pánové používají naprosto odlišné prostředky a spojuje je jen široký rámec fantastiky, všichni jsou mistrnými vypravěči, kteří dokážou rozehrát dlouhý, složitý příběh, který v žádné pasáži nenudí.

Grzędowicz samozřejmě těží z bohatosti svého světa, jehož atmosféru perfektně vystihuje digitálně stvořená obálka Grzegorze Kmina, exotičnosti hrdiny, který díky tělesným modifikacím vlastní čich zkušeného policejního psa, a originálně a s bravurou využitého subžánru, nezapře však svůj největší dar, jazykovou dokonalost. Překladatel Robert Pilch si s dílem opravdu vyhrál, jeho i autorův slovník je bohatý a ani v akčních scénách se neomezuje na klišovité hlášky. A tam, kde ani všechny vyjmenované propriety nestačí, Grzędowicz jen ze srandy prohodí ich- a er-formu, aniž by ho k tomu něco vedlo. Kvalita polákova románu je nadstandardní, dokáže zaujmout jakéhokoli čtenáře, který křečovitě nelpí na zažitých stereotypech (tedy, SF žoldák vysazený na fantasy planetě sice stereotyp je, ale…) a odmění ho, když už ne uspokojivým uzavřeným příběhem, pak alespoň halucinogenním, přestože trochu uspěchaným, otevřeným finále. Není divu, že s knihou autor vyhrál největší polské ocenění, Cenu Janusze Zajdela.

Pán ledové zahrady, název, jehož smysl se za celých čtyři sta stran nedozvíme, má jen jednu dvojitou chybu. Není to samostatný román, jak by se mohlo zdát, ale první díl trilogie, na což nakladatel navíc pohříchu nikde neupozorňuje. (Tedy až na kratičkou poznámku na poslední straně: „Konec první části.“) Naštěstí, čtenáři, kteří by se do sci-fantasy příběhu začetli až teď, tři roky po jeho vydání, už mohou v knihkupectví nalézt dvojku. Třetí, závěrečný, díl vyšel loni v Polsku, ale do ČR mu to ještě chvíli potrvá.

Název originálu: Pan Lodowego Ogrodu
Český název: Pán ledové zahrady
Autor: Jarosław Grzędowicz
Překlad: Robert Pilch
Obálka: Grzegorz Kmin
Počet stran: 408
Vazba: vázaná
Rozměry: 130 x 205 mm
Vydal: Triton, Praha 2007
Doporučená cena: 299 Kč

Hodnocení: **** (80 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Jarosław Grzędowicz představuje svůj první triumf, Pána ledové zahrady