×
TOPZINE.cz

Jarosław Grzędowicz je hvězda polské fantastiky

!SPECIÁL!Polská fantastika, to je poměrně široké spektrum autorů, z nichž, podobně jako je to u nás, se jen hrstka proslaví v zahraničí, i kdyby jen u sousedů přes státní hranici. Jarosław Grzędowicz je relativní novinka, která se v našich zemích začíná usazovat čím dál, tím pevněji.

Ilustrace na obálce knihy Popel a prach Autor: Jan Doležálek
Ilustrace na obálce knihy Popel a prach Autor: Jan Doležálek

Polský spisovatel fantastiky Jarosław Grzędowicz se narodil 3. května 1965 ve slezské Vratislavi. Debutoval povídkou Azyl dla starych pilotów (1982) v týdenníku Odgłosy a ještě téhož roku na ni navázal tamtéž textem Twierdza Trzech Studni (1982). V následujících letech pokračoval v příležitostném psaní povídek, v tomto období se však nedá mluvit o stálé tvůrčí práci. Místo toho se věnoval jiným odvětvím – spolu s Rafałem A. Ziemkiewiczem, Andrzejem Łaskim, Krzysztofem Sokołowskim a Dariuszem Zientalakiem založil v roce 1990 žánrový literární časopis Fenix (Fénix). Po třech letech se stal jeho šéfredaktorem, což mu vydrželo až do roku 2001, kdy Fenix přestal vycházet. V současné době se věnuje opět žurnalistice v deníku Gazecie Polskiej. Kromě toho překládá do polštiny hry a komiksy, především série Usagi Yojimbo a Batman. Je ženatý s další polskou spisovatelkou fantastiky Marií Lydií Kossakowskou, které u nás vyšel román Siewca Wiatru (2004, č. Rozsévač větru, Triton 2008).

Jarosław Grzędowicz: Ksiega jesiennych demonow

Jako spisovatel se Jarosław Grzędowicz zapsal do čtenářského povědomí na přelomu tisíciletí, kdy se jeho povídce Klub absolutnej karty kredytowej (1999) dostalo nominace na cenu Nagrody Elektrybałta, o tři roky později pak přišla druhá nominace na cenu Nagrody Sfinksa. V roce 2003 vydal Grzędowicz svou první povídkovou sbírku Ksiega jesiennych demonów (Kniha podzimních démonů), kam shrnul mnoho ze svých krátkých žánrových prací.

V polovině první dekády nového tisíciletí si užil zasloužených deset minut slávy. Za svůj debutový román Pan Lodowego Ogrodu – tom 1 (2005, č. Pán Ledové zahrady, Triton 2007), první knihu stejnojmenné trilogie, získal nejprestižnější cenu polského fandomu, Cenu Janusze A. Zajdela. Ambiciózní román spadá do nezvyklého žánrového zařazení science fantasy, tedy mixu science fiction a čisté fantasy, nevykazuje však klasickou komerčnost, jíž mnohá díla tohoto subžánru obsahují. Příběh hlavního hrdiny s finsko-chorvatsko-polskými kořeny se rozvíjí na daleké planetě, kde z neznámých důvodů nefunguje technika, ale magie. Tělesně modifikovaný průzkumník tu má zachránit členy předchozí expedice, která o sobě přestala podávat zprávy, a bezpečně je dopravit zpátky do vesmíru. Jenže ani jeden ze čtyř přeživších není snadno k nalezení, a tak se musí racionální, k magii silně skeptický, hlavní hrdina vydat na pouť neznámým světem s vlastními mravy. Druhý díl trilogie (Pan Lodowego Ogrodu – tom 2, 2007, č. Pán ledové Zahrady 2, Triton 2008) vyšel rovněž v Čechách, poslední (Pan Lodowego Ogrodu – tom 3, 2009) teprve před rokem v Polsku. Osudy hlavního hrdiny se tu dále rozvíjejí a postupně vysvětlují i název celé trilogie.

Druhou oceněnou prací se v roce 2005 stala novela Wilcza zamiec (2005, č. Vlčí vánice, Ikarie 4/2010), která vypráví příběh posádky německé ponorky za druhé světové války. Z rutinní plavby se postupně stane dramatické vyprávění, kde se autor uchyluje ke čtenářsky oblíbenému motivu v souvislosti s fašistickým Německem – skandinávské mytologii a jejím božstvům a magii. I přes ohrané téma se autor novely zhostil na výbornou a kromě bytelného příběhu vybudoval i mrazivou atmosféru. Vlčí vánici a jiné kratší práce shrnul Grzędowicz v druhém povídkovém souboru Wypychacz zwierzat (Vycpávač zvířat, 2008).

V roce 2006 si na Cenu Janusze A. Zajdela sáhnul potřetí, tentokrát s kratším románem Popiól i kurz. Opowiešc ze Šwiata Pomiedzy (2006, č. Popel a prach, Triton 2010). Na rozdíl od Pána ledové zahrady a Vlčí vánice, v Popelu a prachu klade Grzędowicz menší důraz na precizně vystavěný příběh a dává větší prostor atmosféře, která je v jeho textech vždy důležitá, a především hlavnímu hrdinovi a jeho úvahám. Tento vyléčený schizofrenik je totiž od mládí schopen vstupovat do světa Pomezí, malé mezery mezi naším světem a zásvětím, kde se čas od času zachycují bludné duše, které on za platbu nechává posunout se dál na cestě. Autor se však nenechává přitažlivým hrdinou unést a stále dbá i na ostatní složky knihy, čímž vytváří ještě kvalitnější počtení. Popel a prach je volným pokračováním povídky Obol dla Lilith (2004, Obolus pro Lilith), kterou obsahuje jako prolog.

obálka Jarosław Grzędowicz: Popel a prach

Kromě Ceny Janusze A. Zajdela byl Grzędowicz oceněn i Slezským klubem fantastiky jako Spisovatel roku 2005. Pán Ledové zahrady také získal národní literární cenu Sfinks v kategorii Polská povídka roku a Dílo roku podle redakce internetového magazínu Fahrenheit.

Jarosław Grzędowicz je osobitým autorem, který se naplno projevil až v posledních několika letech, je však vidět, že dlouhé autorské vyzrávání se mu vyplatilo, protože jehoi texty dnes patří k těm nejlepším v Polsku. V Česku jeho knihy postupně vydává nakladatelství Triton v překladu Roberta Pilcha.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..