3 fotky 
!Exkluzivně!S Jaroslavem Rudišem jsem se setkala na předávání Ceny Josefa Škvoreckého, na kterou byl nominován. Zajímal mě ale jeho pohled na úspěšného filmového Aloise Nebela. A nespletla jsem se, z filmu je jeden z autorů původního komiksu nadšený.
Redaktorka TOPZINE.cz zpovídá Jaroslava Rudiše, Foto: Aneta Štefánková, Topzine.cz
Film Alois Nebel sklízel a stále sklízí úspěchy, jak ho vidíte s odstupem času vy?
Odstup ještě nemám, to byste se mě musela zeptat tak za dva roky. Ještě jsem pořád moc v tom. Ale Alois Nebel mě i lidi, kteří se kolem něj motali, ještě pořád nepřestává překvapovat. S Jaromírem jsme nečekali, že někdy bude mít náš komiks takový úspěch, že z něj vznikne film, který bude mít premiéru v Benátkách, v Torontu a pak v Jeseníku. Nebyl jsem teda v Torontu, ale z těch hogo fogo akcí mě nejvíc zasáhla premiéra v Jeseníku. Nebela jsme totiž přivezli tam, kde vzniknul. To bylo až dojemné, protože na Jesenicku se nemusí nic vysvětlovat. A zdá se, že se z Aloise Nebela stane nejslavnější tamější rodák. Hned po Vincenzu Priessnitzovi a Jaromíru Švejdíkovi.
Dá se říci, že film předčil vaše očekávání?
Moje určitě, netušil jsem, co všechno se s ním stane. S filmem jsem moc spokojený. Chtěli jsme, aby byl co nejbližší komiksu a to se Tomáši Luňákovi podařilo.
Čtěte také recenzi na film: Černobílá pecka z Čech útočí na Oscary
Jaká byla práce přenést komiks do scénáře?
Složitá, dlouhá, pracná a klopotná. Scénář měl 17 verzí. Nebylo to jednoduché, příběh je dost rozvětvený a Alois hodně ukecanej. Museli jsme tedy vybrat něco jednoduchého, jen jednu linku, která by vedla filmem. To bylo docela těžké. Také jsme toho museli spoustu obětovat.
Příprava na film prý trvala pět let.
Od začátku, když jsme dostali nabídku na natočení filmu, až po premiéru, to bylo dokonce něco přes pět let.
Co bylo nejsložitější?
Napsat příběh, sehnat peníze pro producenta a vydržet.
Jaroslav Rudiš proráží do Evropy, Zdroj: archiv autora
Říkal jste, že příběhu nejvíce rozumí třicátníci a starší. Je to tak?
Mám jen pocit, že se jim nemusí nic vysvětlovat. Tu dobu si zažili a pamatují si ji. Ale já rád vysvětluji, původní profesí jsem učitel, takže to mi zůstalo. Zas tolik lidí se ale neptá, protože ti, kteří na film jdou, jsou připravení u filmu přemýšlet. To mám rád, protože člověk se stává součástí díla. Dává si ho dohromady a tak. Ale jak říkám, klidně a rád ho někomu vysvětlím.
Alois Nebel je osobitá postava. Je někým inspirovaná?
Trochu jsem se nechal inspirovat dědečkem, který pracoval na malém nádraží v pohraničí. Na něj jsem při psaní myslel, protože si ta traumata prožil. Zažil si válku, vyhnání Němců i vyhnání Čechů. Jaromír do příběhu ale přinesl také spoustu postav, třeba Němého. Ale hlavně je celý komiks inspirován krajem Jesenicka. Je to příběh kraje, jak se do něj obtiskly dějiny.
Po zfilmování vašeho románu Grandhotel to byla vaše druhá zkušenost s filmem. Budete i nadále chtít přenášet vaše díla na plátno?
S kamarádem jsem teď v Berlíně napsal scénář, který je čistě filmový a úplně nový. Právě se čte v produkcích, tak uvidíme. Taky bych chtěl udělat filmovou adaptaci Konce punku v Helsinkách. Teď bych se chtěl pustit do scénáře. V první řadě mě ale čeká nový komiks s Jaromírem Švejdíkem.
A můžete k němu něco prozradit?
Všechno je ještě tajné. Máme tři náměty a zatím nevíme, který uděláme. Ale určitě to bude komiks černobílý a temný. Každý z příběhu je jiný, musíme si dobře vybrat. Zatím nevíme, který z námětů vyhraje. Tušíme, ale nechci nic prozrazovat.
Ale nezanevřete na psaní románů a povídek.
Příští rok určitě žádnou knížku neplánuji a asi ani přespříští rok. Povídky píšu, ty mě těší, ale další literární dílo bude ten komiks s Jaromírem. Konec punku v Helsinkách, to bylo obrovské téma, akorát na román. Moc mě těší i nominace na Cenu Josefa Škvoreckého. Je to už druhá nominace na tuto cenu a moc si toho vážím, protože Škvorecký je jeden z mých nejoblíbenějších autorů.
Když jsme u Konce punku v Helsinkách, s ním jste dokonce vycestoval do opravdových Helsinek. Jaké to bylo, jak vás tam přijali?
Dobře, protože kniha příští rok vyjde finsky. Cesta tedy dopadla skvěle. Kromě toho ještě Konec punku vyjde francouzsky, polsky a další rok snad německy. Největší radost mám z té finštiny. Příští rok na podzim pojedu do Helsinek znovu, tentokrát na knižní veletrh.
Jaroslav Rudiš (1972) se narodil v Lomnici nad Popelkou. Po jeho prvním úspěšném románu Nebe pod Berlínem následovaly další, neméně úspěšné: Grandhotel, Potichu a zatím poslední Konec punku v Helsinkách. S Jaromírem 99 vytvořil komiksovou trilogii Alois Nebel, jejíž zfilmovaná podoba měla premiéru 29. září 2011. Podílí se také na tvorbě rozhlasových a divadelních her. Za svou tvorbu získal Cenu Jiřího Ortena a Magnesii Literu.
