×
TOPZINE.cz

Jan z Rabštejna – umírněný diplomat a chmurný pesimista

FOTO: KnihaNěkteré učebnice dějin literatury neberou jméno tohoto autora vůbec v potaz. Přitom právě jeho řadíme k nejvlivnějším latinským humanistům, kteří na našem území působili. Byl znalcem církevního práva a řadu let zastával funkci diplomata u českého královského dvora. Co o tomto spisovateli víme?

FOTO: Kniha
Jan z Rabštejna nám zanechal především knihy, Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Už jako malému chlapci byla Jankovi naplánována budoucnost na mnoho let dopředu. Protože byl jeho otcem Ješek z Rabštejna, přísně založený stoupenec Zikmundův, měl Janek odmala šlechtický titul. Od Zikmunda se mu dostalo hodnosti probošta vyšehradského a čestného, byť prázdného titulu nejvyššího kancléře Českého království. Následující léta studoval v Itálii, nejvíce ho však ovlivnilo studium církevního práva v Bologni, kde se formovaly i jeho první humanistické myšlenky.

Život Jana rodu Rabštejnského

Dokud byl králem Ladislav, využíval Jan pouze probošství vyšehradského, ale jakmile usedl na trůn Jiří Poděbradský, postavil se do diplomatických služeb krále po vzoru jeho blízkého opatrovníka Prokopa. Po některých ze svých diplomatických cest, zejména za Eneášem, se stal papežským protonotářem a referendářem. Na dlouhou dobu se uchýlil do italské Opavie, kde pobyl na čtyři roky. Až o tři léta později byl spolu s diplomatem Švamberkem vlivem církevní klatby zajat a držen v táboře Jiříkových protivníků.

Ostnatý drát
Rabštejn byl dvakrát zajat a vězněn, vysvobodily ho výhodné vztahy s králem Matyášem, Zdroj: sxc.hu

To už vstoupil na trůn král Matyáš, ke kterému se Rabštejn uchýlil brzy po nemilém zážitku věznění. Následující léta tlumočil do češtiny, například v Jihlavě přeložil papežovo potvrzení královské volby Matyáše a spolu s administrátorem Hanušem navštěvoval sněm řezenský. Osud mu však opět nepřál a roku 1473 byl při jeho diplomatické cestě do Vratislavi (kde neuspěl) zajat stranou Vladislavovou a po několikaměsíční vazbě jej draze vyplatil král Matyáš. Zanedlouho po návratu do Budína zemřel ve věku 36 let.

Dialogus

Latinské dílo má slovesný tvar dialogu, je zasazeno do vnějšího rámce dopisu, formálně adresovaného italskému právníku Jana Grassovi. Je jediným spisem, který nám po sobě Rabštejn zanechal. Přihlášením se ke Grassovi, jeho dřívějšímu učiteli, chtěl nejspíše autor zvýšit váhu svých právnických dedukcí. Měl předchůdce v humanistických dialozích, hlavně v Petrarcových a Eneášových, ale i Troestrových. Dialogus k nám došel jen ve dvou, a to ještě vadných, opisech.

 

Ohnivá diskuze
V Dialogu vede Jan teoretické diskuze, v nichž má nadřazenou úlohu

Dílo vychází z literární fikce, kde se může Rabštejn setkat se třemi katolickými pány rozdílné politické linie, dát se zasvětit do příčin domácího rozbroje a zaujmout své stanovisko k válce rozpoutané proti Jiříkovi. Tato fikce je porušována tím, že do ní autor začleňuje časové narážky i na pozdější události, než byla doba jeho návratu, ale i tím, že ví sám více, než jeho zasvěcovatelé. Postavy vykresluje jako vyhraněné osobnosti, které se bijí za svůj názor.

Sám autor vystupuje jako čtvrtá postava, s uznávanou právnickou a humanistickou převahou, přebírá myšlení za ostatní účastníky hovoru, přímo prýští teoretickými výklady. Rabštejn ve svém vlastním přesvědčení nesouhlasí s potlačováním kacířství „ohněm a mečem“, hledá cesty rozumnosti a humanity, ale své názory vyjadřuje jen jako disputační námět, nikoliv jako určité tvrzení. V tomto směru pouze polemizuje; seznává, že náboženská válka přináší lidu zkázu, ale rozhodne se „po papežsku“ trpět.

Dědictví po autorovi

Vedle Dialogu jsme získali několik krátkých českých dopisů, ale hlavně značnou část Rabštejnovy prachatické knihovny, která přešla koupí od jeho dědice Václava do majetku drkolenského kláštera. Vedle přepisů českého a italského původu se zde nacházejí italské opisy ze 13. a 14. století. Literatura právnická, kanoistická, římští klasikové, humanistické překlady řeckých klasiků a středověká latinská filozofická a teologická díla. Méně častí jsou italští humanisté a domácí polemická náboženská díla.

Knihovna
Největším přínosem je pro nás Rabštejnova prachatická knihovna

V knihovně najdeme i spisy exaktních věd a medicíny. Z mnohačetných poznámek v knihách po odborném probádání vyšel ucelenější Rabštejnův životopis, ale byly v nich i ceněné údaje jako například vkreslená obrázková schémata nebo informace z doby, kdy se Jan účastnil v Opavii pitvy. Vidíme tedy, že byl Jan z Rabštejna poměrně zajímavým a aktivním člověkem, a proto by byla škoda jeho jméno z literární historie vypustit. Mezi Rabštejnovy předchůdce patřili Jan Hus, Petr Chelčický nebo kronikář Kosmas, tedy středověcí tvůrci.

Zdroj: Jan z Rabštejna: Dialogus. Praha: Matice česká 1946.

5/5 - (1 vote)
5/5 - (1 vote)


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..