×
TOPZINE.cz

Jan Hlávka: Svatba s Dračicí nebývá zpočátku veselá

Čtenářům, kteří jsou již v chomoutu, bude tato kniha sympatická a s hrdnou budou souhlasit, čtenáři, které to ještě čeká, by ji měli brát jako proroctví o tom, co je čeká, a čtenářky bez rozdílu se budou bezostyšně bavit a zlomyslně ušklíbat. Jinak v knize najdete draky, meče a vůbec povedenou hrdinskou fantasy.

Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

edici Pevnost se v posledních pár měsících s českou hrdinskou fantasy doslova roztrhl pytel. Po Domhanu se vládlo v Močálu a nyní přichází na scénu nová kniha s jednoduchým názvem Dračice. Upřímně se zde v úvodu přiznám, že jsem k ní přistupoval velice skepticky. Boj s draky je v současné fantasy scéně poněkud vyčpělý a zastaralý, ale samotný motiv draků přetrvává snad u všech v edici Pevnost vyšlých fantasy textů, byť se tam jen mihnou. Draci pochopitelně jsou obdivuhodná stvoření, která fascinují lidstvo po tisíciletí, ale když o nich čtete prakticky neustále, jednoho dne se i přerostlé, okřídlené ještěrky přejí a začnou nudit. Nyní si vezměte knihu, která má draka přímo na obálce. Patrně chápete můj počáteční skeptický přístup.

Děj Dračice začíná už od počátku nabourávat již zmiňované klišé, král posílá svého jediného syna, aby jako emisar předal návrh spojenectví magistře nejtemnější magie. Do poslední chvíle netuší, že jako podmínka spojenectví, je dohodnutý jeho sňatek s onou magistrou. To by nebylo nic tak vážného, kdyby neměla hadí zuby, rozeklaný jazyk, temné oči, nelibovala si v sadistických hrátkách a nezabíjela lidi na potkání. Problém je ovšem takový, že draci nejsou mírumilovná stvoření bránící řád a mír, ale krvežíznivé bestie likvidující jedno město za druhým, takže oženěním syna za temnou čarodějku je to menší z mnoha zel, která byla na výběr.

Postavy jsou patrně to nejlepší, co na této knize můžeme nalézt. Princ je (a bohužel se té nálepky nezbaví) kategorický flákač, lajdák a bohém, který, jak již čtenář zpočátku tuší, musí vyměknout a stát se tím hodným a hrdinným bojovníkem s mečem. Jenže je tu jedno velké jenže. Tím, že je konfrontován s postavou magistry, se z omletého klišé stává perfektní a svěže působící interakce.

Oba charaktery jsou napsané tak vynikajícím způsobem, že na sebe strhávají pozornost a nechávají nějaké draky daleko v ústraní. Z mladého hejska se sice stává hrdina, ale způsob jeho přerodu je tak originální, že se u čtení budete prostě bavit. Magistřiny lakonické a sarkasmem přetékající repliky jsou k nezapomnění. Její chuť na postelové hrátky a princova snaha se jim za každou cenu vyhnout vytváří perfektní pozadí pro poměrně jednoduchý příběh, který doplňuje a obohacuje.

Děj je rozdělený do dvou částí, které na sebe s jistým časovým odstupem navazují. První se nese v duchu ryzí obrany před draky a seznamování prince s magistrou. Jedná se o čistokrevnou hrdinskou fantasy se všemi rekvizitami včetně mečů, draků, zrady, hrdinství a dobývání hradů, jenže je uchopený velice originálně, tudíž bude radost ho číst. V podstatě je sledován z úhlu manželství dvou nesmiřitelně odlišných typů lidí a pak až následně konfrontován s okolním světem a hlavní zápletkou. Nechybí napětí, velice svižná akce i pár momentů, ze kterých se tají dech. Druhý příběh je o trochu víc komorní a o to hutnější má atmosféru. Pátrání po tajemném vrahovi je vždy sázkou na jistotu a čtenář spolu s hrdinou začíná být paranoidní, protože žádné stopy neexistují a vrahem může být kdokoliv, třeba i zahradník. Jen škoda, že vyvolávané paranoie nedali autoři více prostoru. Zároveň doplnili děj o další motiv pomalé smrti a hledání léku, čímž dosáhli maximálního obsahu na minimálním prostoru.

Délka textu je tak akorát, aby obsáhla vše potřebné, nic nechybělo, ale je to osekané na minimum. Vše je jednoduché, prosté a hlavně uvěřitelné. Zvraty přicházejí nečekaně, ovšem má to i jeden háček. Malý prostor nenabízí mnoho prostoru pro manipulaci s postavami, tudíž čtenář musí přijmout variantu autorů, ač chce nebo nechce, aniž by si o tom mohl sám udělat obrázek. Tím, že autoři nerozvedli toliko pátrání a nepopsali mnoho postav, jejich pointa ztrácí na lesku překvapivého odhalení. Je založená pouze na krátkém popsání, proč to ten a ten udělal, což nepůsobí právě dobře, vzhledem ke standardu, který kniha nasadila v předchozích stránkách.

Dračice je zatím vrchol Pevnostní hrdinské fantasy, kterou si určitě stojí za to přečíst. Magistra je napsaná s takovým citem pro ženskou ironii, že je její charakter neuvěřitelný a zároveň důvěrně známý. Velice připomíná Polgaru z Eddingsovy série Belgariad a Malloreon. Autoři nepracují s draky jako s osobami, ale krutými nepříteli, což knize jenom prospělo. Nechybí žádný z momentů, který má heroická fantasy mít a postelové scény, na které taky dojde, sice nejsou napsané ve stylu Petry Neomillnerové, která by se na nich jistě vyřádila, ovšem nabízí jistou porci vzrušení. Touto knihou se čtenář jistě pobaví, odpočine si a přenese se do světa, ve kterém vládnou draci, temné magistry magie a manželství je stejný zápřah jeho v reálném světě.

Název: Dračice
Autor: Jan Hlávka a Jana Vybíralová
Obálka: Milan Sodoma
Počet stran: 291
Vydala: Epocha, Praha 2010
Doporučená cena: 129 Kč

Hodnocení: **** (80%)



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..