×
TOPZINE.cz

Jan Blahoslav byl dobročinným biskupem, učitelem i skladatelem

Silueta biskupa.Jednou z výrazných osobností českého humanismu je nepochybně Jan Blahoslav. Mimo toho, že byl členem Jednoty bratrské, se uplatnil i jako vynikající učitel a autor mnoha spisů.

Jan Blahoslav byl mistrem kazatelského umění.
Jan Blahoslav byl mistrem kazatelského umění, Zdroj: sxc.hu

Jan Blahoslav pocházel z rodiny Blažkových a původně se jmenoval Blažek, ale později se nechal oslovovat Blahoslav, možná pro četné ohlasy z Písma. Po humanistickém zvyku si říkal také učeně Makarios nebo Apteryx. Prvního školního vzdělání nabyl Blahoslav doma na bratrské škole, a to pod vedením učitele Volfa, jenž mu později věnoval jednu ze svých nejvroucnějších charakteristik. Studoval také na Prostějově, později v Goldberku ve slezském kraji, kde studoval na latinské škole pedagoga Valentina Trotzendorfa.

Studentská léta významného člena Jednoty

Podobizna Jana BlahoslavaNejvíce zkušeností získal Blahoslav ročním pobytem ve Vitenberku, kde poznal Martina Luthera. Jeho kazatelské umění srovnával po letech ve své Gramatice české s uměním Augustovým. Nábožensky na něho zde působil Melanchton, a ačkoliv mu byl velmi blízký, nikdy se na jeho popud nestal filipistou. O tři roky později odešel do Mladé Boleslavi, což bylo sídlo české větve Jednoty bratrské, aby vypomohl Jednotě v době největší tísně, kdy Ferdinandovy mandáty vyháněly bratry do ciziny.

O pouhý rok později odjel za studiem do Královce, kde se zdržel čtvrt roku, pak se musel vrátit kvůli tamějšímu moru. Zde poznal Macha Sionského a německého přítele Jednoty, biskupa dr. Pavla Sperata, který mu dal doporučující listy pro další studium v cizině. Téhož roku ho přijal ke studiu v Basileji Zikmund z Jelení, humanista a korektor proslulé tiskárny Frobeniovy, uznávaný vydavatel klasiků. Ten jej uvedl do umění korektury a vzbudil v něm zájem o knihtisk, který měl později velký význam pro Jednotu bratrskou.

Askezi nekázal, protože v ní žil

Příštího roku onemocněl a v lednu 1550 se vrátil domů. V prosinci vznikla jedna z jeho prvních prací, Spis o zraku, která pojednává o tom, jak člověk svým zrakem a hleděním může škodit sobě a ostatním. Blahoslav očekává, že křesťan bude vést statečný boj s pokušením. Přesto však nekáže přímo mnišskou askezi; kritizuje církevní výklad Písma a nemá důvěru k mystickým výkladům. Podle něho je nejlepší hříchu a pokušení předejít tak, že si ke hříchu úplně odejmeme příležitost. O tom je taktéž spis Anvolimator.

Socha Jana Blahoslava v Přerově. Dílo Františka Bílka
Socha Jana Blahoslava v Přerově - dílo Františka Bílka, Zdroj: wikipedia.org

Protože byl Blahoslav členem Jednoty, osvojil si plně názory bratří o velkém významu jejich dějin. Věřili, že jsou Božím lidem, že Jednota vznikla z Boží vůle a český národ byl vyvolen, aby v něm bylo před jinými národy obnoveno čisté evangelium. Blahoslavova historická prvotina O původu Jednoty bratrské a řádu v ní představuje vědeckou metodou staré spisy a svědectví pamětníků, které mají být důkazem o božském původu Jednoty. Naproti tomu jeho Historia Fratrum je sbírkou dokumentů k bratrským dějinám z let 1457 až 1541.

Vážený skladatel s citem pro hudbu

Časem byl Jan Blahoslav vysvěcen na kněžství, roku 1557 byl zvolen biskupem a svěřili mu úřad písařský. Tehdy chtěl Blahoslav přeložit Nový zákon do češtiny a vydat lepší verzi kancionálu, protože kancionály považovali bratři za svůj majetek, ty byly důležitou složkou jejich reprezentace. Nové písně do nového kancionálu směly však být šířeny pouze v opisech, a to jen po schválení radou. Proto také redakci nového vydání nepsal normální redaktor, ale komise bratří: Černý, Blahoslav a Adam Šturm Hranický.

Blahoslav řídil vydání kancionálu, dokonce sám skládal
Blahoslav řídil vydání kancionálu, dokonce sám skládal, Zdroj:sxc.hu

Hlavní práci měl na starosti Blahoslav, ten byl k tomu nejzpůsobilejší, protože vydal spis Musica, což byla teoretická průprava zpěvákům, kde použil současnou oblíbenou muziku a podal správná a jasná pravidla o chorálním zpěvu. O hudební i textovou průpravu se tedy v kancionálech zasloužil právě on, přestože byli zastoupeni i další skladatelé jako Lukáš nebo Augusta. Kancionály spolu s Blahoslavovou Musicou zaujímaly přední místo v české hudbě 50. a 60. let 16. století.

Autorem i učitelem do posledního dechu

Roku 1571 dokončil Gramatiku českou, kde shrnuje velké množství literárně-historických údajů a poskytuje rady kazatelům a překladatelům. Už při překládání Nového zákona zkoumal otázky spojené s překladem, uvažoval o vlastním správném užívání slov a frází, o archaismech, metafoře, překladu z řečtiny do češtiny. Gramatiku napsal nejen proto, aby Písmo svaté odpovídalo i formou svému obsahu, ale i pro svoje žáky, kteří do té doby nemohli užívat správně češtiny.

Těsně před svou smrtí vydal Vady kazatelův, což je spis určený pro kazatelský dorost, kterým se snažil přiblížit k vysoké škole bratrské. Poučoval v něm s vtipem o věcech, které má znát kazatel. Mezi ně patří například volba textu, dispozice látky, vhodné a nevhodné užívání příkladů, historií, blýskání se cizími slovy a podobně. Neopomněl ani technickou stránku kázání, to je výslovnost, pohyby či vystoupení na kazatelně. Soubor praktických pokynů a poznatků získal během působení v bratrských sborech.

Místo Jana Blahoslava v dějinách literatury

Jan Blahoslav je vedle Veleslavína asi nejvýznačnějším humanistou píšícím česky. Každý známe Filipiku proti misomusům, text, kterým bránil umění proti jeho nepřátelům (misomus = nepřítel umění). Jan Blahoslav stál také v čele Jednoty bratrské, aby bojoval za rozvoj českého jazyka, kultury a umění, které sám tvořil četnými spisy a hudbou. Mezi jeho následovníky patří například Bedřich Bridel, Bohuslav Balbín a další osobnosti českého baroka.

Zdroj: Jan Blahoslav. Pochodně zažžená. Praha: Jan Laichter 1949.

 



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..