4 fotky 
!Exkluzivně!Ředitel ostravského Domu knihy Librex Jan Becher letos spolupořádal první ročník Letního knižního veletrhu v Ostravě. Ochotně přijal nabídku na rozhovor, ve kterém sdělil své dojmy nejen z veletrhu, ale obecně z českého knižního veletržnictví.
S jakým pocitem jste reagoval na nabídku paní Hejkalové podílet se na přípravě Letního knižního veletrhu v Ostravě?
Rozhodně jsem byl poctěn už z toho důvodu, že mě a potažmo celou firmu Librex oslovila jako první. Sama paní Hejkalová tvrdila, že si bez účasti Librexu veletrh představit neumí, což nás velmi těší. I přes můj skeptický pohled na tuto akci, jsem kývnul, protože první ročník nového veletrhu beru jako experiment. Z tohoto důvodu neměla firma Librex ani svůj stánek, jelikož se prezentovala v kavárně Café Librex u vstupu na veletrh.
Který stánek na veletrhu vás nejvíce zaujal?
Nevím, jestli to nevyzní hloupě, ale líbil se mi právě ten náš. Respektive naše improvizovaná kavárna, která dostala zajímavý ráz a šmrnc díky výbornému karikaturistovi a fotografovi Václavu Šípošovi. Stěny kavárny byly udělány z pláten, na které právě Václav Šípoš vyobrazil karikatury nejrůznějších osobností.
A co autorská čtení? Jak se Vám pracovalo s autory?
Spolupráce byla velmi hezká, i když já osobně preferuji delší čtení s jedním autorem, se kterým můžeme diskutovat, netlačí nás čas a neznervózňuje veletržní ruch.
Potřebovala Ostrava jako taková knižní veletrh?
To není jednoduchá otázka. Ostrava potřebuje cokoli zajímavého, co obohatí její kulturní život.
Čtěte také: Letní knižní veletrh: Vznikl nový ostravský fenomén?
Má tedy Letní knižní veletrh šanci na přežití?
Regionální knižní veletrh moc šancí na přežití nemá, a to z jednoho prostého důvodu. Většina regionálních knižních veletrhů zkrachovala, protože měly slabou návštěvnost. Příkladem může být třeba knižní veletrh v Olomouci.
Jaký rozdíl vidíte mezi knižními veletrhy v zahraničí a v Česku?
Pro naši firmu jsou efektnější veletrhy zahraniční jako veletrh ve Frankfurtu či v Bologni. Čeští nakladatelé chápou veletrh jako výprodejový, s cílem utržit co nejvíce peněz. My chápeme veletrh především jako kontraktační a prezentační záležitost. Hlavní rozdíl mezi zahraničím a Českem je takový, že na většině prestižních knižních veletrhů je zakázáno prodávat knihy.
Takže na českých veletrzích nevystavujete?
Například na pražském knižním veletrhu už nevystavujeme, protože je drahý a efekt nulový. I když tento veletrh má jakousi národní hodnotu, bohužel už také dostává jarmareční nádech. A především, v oboru se všichni znají, proto není nutné vyjíždět do Prahy.
Jaký názor tedy máte na veletrh v Havlíčkově Brodě?
Veletrh v Havlíčkově Brodě je zase úplně jiná stránka věci. Veletrh vznikl z entusiazmu a z nadšenectví a energie paní Hejkalové. Atmosféra veletrhu a literárního programu se nedá nikde zopakovat.
Jan Becher (1976) se narodil v Ostravě, kde dnes také žije. Vyučil se knihkupcem a posléze na univerzitách studoval bohemistiku a filozofii. V současné době je ředitelem Domu knihy Librex a také jednatelem firmy Librex. Mezi jeho záliby patří knihy, divadlo, architektura a hudba. Aktivně se podílí na politickém životě v Ostravě. Má dvě děti.
