2 fotky 
Máte krásný vztah s člověkem, kterého milujete. Máte už oba něco za sebou a také už máte každý svého potomka nebo potomky. Možná se trochu obáváte, jak si budou vaše děti rozumět, ale hlavně se bojíte, jestli si budete rozumět s dětmi toho druhého vy.
Jak spojit dvě rodiny dohromady, aby to fungovalo?, Zdroj:sxc.hu
Láska k vašim dětem je silná a nezměrná. Od začátku jste je drželi v náručí. Vstávali k nim v noci, strachovali se, když byly nemocné. Je to pouto, které nic nemůže změnit. Uvědomte si, že i váš partner má ke svým dětem vztah od jejich narození a že i on bude mít automaticky blíže ke svým než k vašim dětem. A není na tom nic špatného. Nic, za co byste se měli stydět nebo omlouvat, ani jeden z vás. Přesto se bojíte a přemýšlíte, jestli si padnete do noty.
Každý má své zvyky
Vy a vaše děti jste zvyklí na určitá pravidla, rituály a máte zkrátka a dobře zaběhnutný svůj systém, který perfektně funguje. Stejně tak to nejspíše bude u vašeho partnera a jeho dětí. Proto by pravidlem číslo jedna měla být zásada, že za žádných okolností nebudete dětem svého partnera vnucovat vaše výchovné metody. Zákazy a příkazy by mohly čeřit vodu a místo z kamarádů by se z vás rázem stali protivníci na pomyslném bojišti. Samozřejmě že záleží na více věcech. Kolik je dětem let, zda žijí u matky, nebo u vašeho partnera. Zda jsou ve střídavé péči, nebo jestli jsou polosirotci. Ať je to tak či onak, bylo by dobré domluvit se s partnerem na pár bodech, které by vám situaci dost usnadnily a které by mohly děti předem připravit na setkání s vámi.
1 Rozhodně byste vy i váš protějšek měli svým dětem říct, že s někým chodíte dříve, než se to dozví od někoho jiného, nebo než vás třeba sami někde uvidí. Zapomeňte na setkání s překvapením, kdy na děti vybalíte až po příchodu partnera větu typu: „Tak děti, to je vaše nová maminka/tatínek,“ nebo: „To je Franta, můj nový přítel,“ a tak podobně. Děti by rozhodně měly vědět, že někoho máte, a to pěkně předem, aby novou situaci strávily a vydýchaly.
2 Ujistěte své děti, že jsou pro vás pořád na prvním místě a že je nikdo nemůže nahradit.
3 Povídejte svým dětem o tom druhém. Řekněte jim, co má rád, o co se zajímá. Ukažte jim fotku. Nezapomeňte se zmínit, že má taky děti a že i vy jste nervózní, jak vás přijmou.
4 Setkejte se všichni najednou. Děti by si mohly myslet, že to není fér, pokud zjistí, že vy jste se s dětmi svého partnera setkal/a dříve, než ony poznaly vaši novou lásku.
5 K prvnímu setkání vyberte nějaké neutrální místo, nescházejte se u vás nebo u toho druhého. Třeba ZOO, kavárnu, pizzerii. Budete mít dost prostoru k popovídání si a k počátečnímu oťukávání.
Když už se znáte trochu více a klape to, můžete přejít k další fázi. Tím mám na mysli občasné přespávání u toho druhého i s dětmi nebo společnou dovolenou. Respektujte osobní prostor dětí a nic jim nevnucujte.
Kdy do toho praštit?
Jestli jste zvládli i toto, můžete se začít bavit o společném bydlení. Na tohle byste měli děti připravit dost dopředu. Zvažte, jestli se sestěhujete k jednomu z vás, nebo jestli nebude lepší najít si úplně nové bydlení, kde začnete všichni pěkně od začátku. Děti, které se přestěhují spolu s rodičem někam, kde další členové nové rodiny žijí už dlouho, se mohou cítit jako hosté, a ne jako právoplatní obyvatelé domu či bytu. Co se týče společného života, záleží na vás a vašem partnerovi, jak se domluvíte. Všechny děti by ale měly dodržovat stejná pravidla, podle věku i povinnosti, mít stejnou večerku a dostávat stejné kapesné. Nikomu nenaddržujte, nikoho neponižujte. Případné konflitky řešte společně. Ukažte, že je na vás spolehnutí, a vše, co dětem slíbíte, dodržte. Uvidíte, že se to vyplatí.
A jak poznáte, že jste vše úspěšně zvládli? Snadno. Přestanete mezi dětmi dělat rozdíly a časem nebudete přemýšlet nad tím, jestli je to či ono dítě vaše, nebo toho druhého. Bude zkrátka obou.
