4 fotky 
Redakce Topzine.cz se na vlastní pěst vydala do ulic egyptské Alexandrie, aby přinesla svědectví o současném stavu tamního života. Panuje nyní v Egyptě klid, nebo demonstrativní choutky stále trvají? A jak svou současnost i budoucnost vnímají samotní Egypťané?
Ulice v Alexandrii, Egypt, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Na první pohled se zdá, že si Egypt dál nerušeně žije chaotickým životem sobě vlastním. Ulice jsou plné odpadků, toulajících se koček i žebrající drobotiny. Silnice jsou přeplněné abnormálním počtem troubících automobilů, tržiště překypují bohatou nabídkou ovoce, zeleniny i živé drůbeže a po ulicích proudí sem a tam davy snědých mužů i zahalených žen. Pod drobnohledem však vyplouvají na povrch zdánlivé maličkosti, které jsou po revoluci důkazem nehynoucí egyptské hrdosti a naděje na nové začátky.
Přestože v ulicích druhého největšího egyptského města stále setrvávají tanky a spolu s nimi početný zástup vojáků, po znameních sebemenších nepokojů není ani památky. Život běží ve starých kolejích a známkou úspěšně vybojované revoluce jsou nejen všudypřítomné egyptské vlajky, ať už volně visící z oken či nasprejované na zdech, ale i všude se objevující datum 25. ledna, kdy protivládní demonstrace odstartovaly.
Ať už se toto datum stane státním svátkem, či nikoli, v srdcích Egypťanů zůstane navždy vyryto zlatým písmem.
Rušná Alexandrie, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Mladí i staří, muži i ženy, přestože v Egyptě nyní panuje tak trochu bezvládí (zemi fakticky řídí pouze armáda), nemají z budoucnosti žádné obavy, právě naopak. Jejich zraky se upínají k lepším zítřkům a všichni do jednoho věří v nenásilný a bezproblémový přechod k demokracii.
A na to vše čekají v kavárnách s vodní dýmkou u úst, v barech s břišními tanečnicemi pochybné pověsti, na ulicích s pořádnou dávkou ilegálního hašiše, nebo připojení k facebooku.
V povahách Egypťanů se prohloubil pocit národní identity a sounáležitosti, jeden ke druhému je přátelský a vždy ochotný pomoci v nesnázích. Ať už jde o radu vedoucí k nalezení ztracené cesty, o pomoc při řešení autonehody či o pohostinnost v lůně svého domova.
Do Alexandrie za jedním ze sedmi divů světa
Pomineme-li současný politický stav, nelze se nezmínit o nesporných krásách, jimiž Alexandrie vábí zahraniční návštěvníky, kterých bohužel v této destinaci není mnoho. Alexandrie platí za dovolenkový cíl především samotných Egypťanů, kteří sem v parných letních měsících utíkají z rozpálených ulic hlavního města Káhiry a relaxují na špinavých alexandrijských plážích.
Alexandrie, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Vydá-li se některý zvídavý turista přece jen objevit přednosti Alexandrie, určitě by neměl vynechat bájnou Alexandrijskou knihovnu nebo zahrady paláce Montaza. Zahrady jsou velmi příjemným a místními obyvateli velmi vyhledávaným místem odpočinku a zdrojem relativně čistého vzduchu. Nadměrné množství aut způsobuje nad Alexandrií jakýsi permanentní smogový opar, proto je občasná návštěva Montazy takřka nezbytností.
Zahrady jsou vítaným únikem z ruchu hlučného velkoměsta a oblíbené jsou zejména pro pikniky, míčové hry nebo setkávání zamilovaných.
Kromě řady muzeí, nekropolí a mešit stojí za zmínku i dům Lawrence Durrella, autora románu Alexandrijský kvartet, a především mystický maják Faros, jeden z původních sedmi divů světa. Stavba získala statut divu světa díky své masivní konstrukci, do současných dní se bohužel nedochovala.
V roce 1303 se maják kvůli silnému zemětřesení zřítil. Přestože Alexandrie už dávno nemívá takové kouzlo jako za dob vládnutí královny Kleopatry, vzrušující nádech si podobně jako bájná Atlantida zachovává dodnes.
