Menu
TOPZINE.cz
Knižní novinky, nové knihy

Jak se stát Britem. George Mikes pomůže překonat ostrovní nástrahy

Redakce

Redakce

29. 11. 2011

FOTO:vlajka_británie!Ukázka z knihy!Chcete vědět, jaké nástrahy čekají na cizozemce usilující o přijetí mezi domorodé Angličany? Přečtěte si humoristicky laděné dílo George Mikese Jak se stát Britem.

FOTO: Vlajka Británie

Britem snadno a rychle Zdroj: sxc.hu

I. O cizozemcích všeobecně

Upozornění pro začátečníky

V Anglii* je všechno jinak. Na evropské pevnině je v neděli zvykem, že si i prostý lid vezme svoje nedělní šaty, a to i ten nejprostší lid, a tváří se svátečně a úctyhodně. Veškeré dění nabude svátečního a radostného vzezření. V Anglii se však i ten nejzazobanější lord či majitel továrny na motorová vozidla oblékne do obnošených hadrů, ten den se ráno neoholí, a celá země se propadne do šedivé nudy. Na evropské pevnině se počasí pokládá za záležitost, které se v hovoru raději vyhneme. V Anglii vás budou pokládat za tupého neomalence, nepronesete-li aspoň stokrát za den: „Krásný den, není-liž pravda?“

Nedělní noviny vycházejí v Evropě v pondělí, v Anglii však už v neděli, což je ovšem exotická výstřednost. V Evropě si lidé dávají jídlo do úst vidličkou, jako když se něco nakládá lopatou; v Anglii ji obrátí hroty dolů a snaží se na ni navršit, cokoli právě mají k jídlu, dokonce i hrášek.

Když se evropský městský autobus blíží k zastávce na znamení, zazvoní průvodčí na řidiče, aby mu sdělil, že má jet dál, neboť se nikdo nechystá vystoupit. V anglickém autobusu naopak musíte zazvonit, aby vám řidič zastavil. Potulné kočky posuzujeme v Evropě jako jednotlivce, podle jejich zásluh: některé si oblíbíme, jiné pouze respektujeme; v Anglii je bez výjimky zbožňují, jako tomu bývalo ve starém Egyptě. Na evropském kontinentě dostanete dobře najíst; v Anglii mají dobré stolovací způsoby. Evropský řečník řeční hlasitě, zřetelně a plynule, v Anglii si berou speciální kurzy koktání a mumlání v oxfordském stylu. Vzdělaní lidé v Evropě se chlubí svými znalostmi citátů z Aristotela, Horáce nebo Montaigne, kdežto v Anglii tak činí pouze lidé, kteří je nikdy nečetli.

Skoro každý evropský národ, velký nebo malý, někdy vyhlásil svou nadřazenost nad všemi ostatními, a Angličané pak museli vést války, aby jim ty pošetilé názory vyvrátili, sami se přitom nikdy ani slůvkem nezmínili, kdo je ve skutečnosti ten nejlepší. Lidé z pevniny jsou urážliví a nedůtkliví. Angličané hledí na svět s humorným nadhledem a urazí se jen tehdy, když jim řeknete, že jim chybí smysl pro humor. Obyvatelstvo evropské pevniny se skládá z malého počtu gaunerů, podobně malého počtu lidí počestných, a zbytek je něco mezi; v Anglii máte malý počet gaunerů a ostatní jsou slušní a počestní. Na druhé straně však v Evropě lidé buď lžou, nebo mluví pravdu; v Anglii se málo lže, ale pravdu vám neřekne nikdo. Mnozí lidé v Evropě žijí v domnění, že život je hra; Angličané si totéž myslí o kriketu.

*Pod jménem Anglie si někteří představují Velkou Británii, jiní Spojené království nebo Britské ostrovy, nikdy však skutečnou Anglii.

Převzato z knihy George Mikese: Jak se stát Britem. Z angličtiny přeložil Ivan Vávra. Vydalo nakladatelství Plus, Praha 2011.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Jak se stát Britem. George Mikes pomůže překonat ostrovní nástrahy