×
TOPZINE.cz

Jak na cizí jazyky? Hlavní je motivace, tvrdí Tomáš Kimla z jazykového studia BonMot

FOTO: Tomáš KimlaTomáš Kimla nedávno dostudoval germanistiku na FF UK a založil jazykové studio BonMot. S výukou cizích jazyků má bohaté zkušenosti, a tak jsme si povídali hlavně o tom, jak (se) učit a co je potřeba k tomu, aby nejen studenti, ale také lektoři chodili do jazykovky rádi.

FOTO: Tomáš Kimla
Tomáš Kimla, čerstvý absolvent vysoké školy a nadějný podnikatel, Zdroj: archiv Tomáše Kimly

Tomáši, je podle tebe možné, aby se každý naučil řekněme na úrovni B2 alespoň jeden cizí jazyk?

Ano, zároveň je ale zapotřebí vzít také v úvahu, že u každého studenta probíhá učení se cizímu jazyku – neboli moderně řečeno jazyková akvizice – různě dlouhou dobu. Také ne každý student má přirozené vlohy pro to, aby se naučil nejlépe zrovna anglicky. Může zjistit, že mu jde lépe třeba jiný cizí jazyk. Nehledě na to, že prvním jazykem je dnes pro všechny angličtina, všeobecně bych doporučoval, aby každý student začal jako první cizí jazyk studovat ten, ve kterém se cítí nejpřirozeněji, to znamená ten, který se mu nejlépe učí.

Co je při učení se cizímu jazyku podle tebe nejdůležitější?

Nejdůležitější je vidět ve studiu cizích jazyků určitý smysl, vědět proč to dělám. V kurzech mi je samozřejmě k dispozici lektor, se kterým jsem v autentické cizojazyčné interakci, ale pro efektivní průběh kurzu je také velmi prospěšné, když si student vytyčí nějaký konkrétní cíl, má nějaký osobní záměr.

Souhrnně bych řekl, že pro úspěšné studium cizích jazyků je zapotřebí nejen trocha talentu, ale také dlouhodobá motivace, ctižádost a v neposlední řadě také píle. Cizí jazyky jsou jako puzzle, je potřeba se je učit postupně, přemýšlet kam zapadá ten který kousek a hlavně si umět představit, jak bude ve výsledku vypadat celý složený obraz.

Když chodím učit, setkávám se s tím, že si studenti nevěří – mají pocit, že tu kterou látku přece nemůžou zvládnout. Co se s tím dá dělat?

FOTO: Tomáš KimlaTo je do značné míry velice nelehká otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Pokusím se to nastínit následujícím způsobem. Pocity mě cizí jazyk nenaučí, na druhou stranu jsou pro mě jakýmsi subjektivním indikátorem toho, zdali jsem dosáhl určitého studijního pokroku či nikoli. Pokud opravdu zjistím, že daná látka je pro mě důležitá a naučit se ji skutečně potřebuji, je nejdříve žádoucí konzultace s lektorem, jakou metodu by pro daný jazykový jev či například téma doporučil. Všeobecně je pak důlěžité vědět spíše to, jak vypadá studijní pokrok a cítit nějaké hmatatelné změny v mém jazykovém projevu.

Častokrát si studenti nevěří jen proto, že se nepodívají zpětně na své začátky a na to jak začínali s prvními pár slovíčky. Pokrok ve studiu také samozřejmě závisí na správné diagnostice učebního stylu toho kterého studenta a v návaznosti na to i na volbě vhodné výukové metody.

Co je pro zvládnutí určitého množství studijní látky ještě důležité?

Je potřeba si také uvědomit, že ne všechny gramatické jevy, slovní zásoba, konverzační témata a celkově složitost projevu se dají naučit za jednu hodinu. Pokud se budu chtít představit, stačí mi na to jedna či několik málo prvních hodin. Pokud ale budu chtít hovořit na téma inflace v eurozóně, budu na to potřebovat daleko robustnější slovní zásobu, jakož i jistotu v základních i pokročilejších gramatických pravidlech. Některý posun může proběhnout skokově, jiný se dá vypozorovat třeba až v časovém horizontu dvou či tří let.

FOTO: Tomáš Kimla
Nejen knihami živ je člověk… Jednou se Tomáš vydal na letiště do Amsterodamu, Zdroj: archiv Tomáše Kimly

Pokrok studenta závisí i na schopnostech lektora. Tak mě napadá: je těžší motivovat studenta, nebo lektora?

To záleží především na tom, jak jsou studenti na jazyky od přírody nadaní a samozřejmě také na tom, jaké vlohy má lektor. Pokud lze hovořit o vnitřní motivaci, pak jsou vnější motivační faktory víceméně nadbytečné. Pro studenty obvykle platí, že jejich motivovanost stoupá s hmatatelným studijním pokrokem, ke kterému by měl samozřejmě přispět v první řadě lektor, u lektora potom stoupá motivovanost s pocitem osobního i odborného přijetí ze strany studentů. Jsou to spojené nádoby. Motivovat studenta bez jediného podnětu pro studium cizích jazyků je stejně tak těžké jako motivovat naprosto vyhořelého lektora, a to i v dlouhodobém časovém horizontu.

Zakládáš vlastní jazykovou školu, to je v současné době trošku hazard, trh se zdá být jazykovkami přesycený. V čem by ta tvoje měla být jiná, resp. proč by studenti měli jít právě k tobě?

Přístup ke studentům bude daleko individuálnější než na současném jazykovém trhu. Mnohem více se budeme snažit zaměřovat na posilování motivace studentů neustále zdokonalovat své jazykové znalosti. Studenti u nás získají něco, co jim bude šetřit čas i peníze. Kvalitní přístup v tomto ohledu pak získá každý, kdo se rozhodne u nás cizí jazyky studovat.

Kromě skupinových kurzů nabízíš také individuální výuku. To znamená, že pokud mám před maturitou a potřebuji pomoct s přípravou, mohu se na BonMot obrátit? V čem vůbec spočívají specifika a výhody či nevýhody individuální výuky?

Ano, určitě můžeš. S přípravou na maturity máme bohaté zkušenosti, a proto každý středoškolák, který se na maturitu z cizích jazyků potřebuje skutečně připravit, je u nás vždy vítán. Nehledě na možnost připravovat se u nás na zkoušky na střední a vysoké školy formou skupinek, které si mohou studenti utvořit podle vlastních představ tím, že pozvou kamarády, je individuální forma výuky pro přípravu na jazykové zkoušky a atestace všeobecně skutečně mnohem vhodnější a výhodnější. Je to způsobeno především faktem, že lektor a student tak mají mnohem více času na probrání daných úseků studijní látky a mohou se jimi tudíž zabývat daleko podrobněji než jak je tomu u kurzů skupinových, kde ovlivňuje kvalitu a průběh výuky vzhledem k většímu počtu studentů také celá řada dalších faktorů.

FOTO: Eva Marková
Ke spolupráci s jazykovým studiem BonMot se nechala přemluvit i autorka rozhovoru. Bude si se studenty rozumět tak jako s touhle pandou?, Foto: Eva Marková, Topzine.cz

Představ si modelovou situaci: jsem studentka, která končí vysokou školu, a před státnicemi musí udělat zkoušku z cizího jazyka. Rozhodne se jít k tobě do školy – co ji čeká? Musí projít nějakým rozřazovacím testem?

Ano, bude muset. Avšak vyplnění rozřazovacího testu bude v tomto případě pouhou formalitou, která nás zavede jen na špičku ledovce. U studentky s takto specifickou situací bude spíše důležité navrhnout na onu zkoušku z cizího jazyka na míru ušitý přípravný plán. Jeho navržení proběhne na úvodní hodině po konzultaci s lektorem či lektorkou, v případě potřeby se do něj zapojí také odborné vedení naší jazykové školy. Při sestavování přípravného plánu a volbě studijní literatury budou samozřejmě respektovány všechny specifické potřeby dané studentky.

Proč vůbec rozřazovací testy používáš?

Rozřazovací testy jsme koncipovali tak, aby byly po všech stránkách jazykově vyvážené, tedy aby zde byla zahrnuta jak slovní zásoba, gramatika či reálie, tak např. ustálená slovní spojení na pokročilejších úrovních.

Řídíš se při vytváření rozřazovacích testů, resp. vypisování jednotlivých kurzů Evropským referenčním rámcem (ERR)? K čemu je taková klasifikace dobrá?

Řídím, neboť ERR realisticky odráží požadavky na jazykovou vybavenost studentů na daných úrovních. Toto rozdělení se proto stalo standardem pro klasifikaci jazykových znalostí u studentů cizích jazyků.

To bychom tedy měli začátek kurzu. Když skončím, dostanu nějaké potvrzení o tom, že jsem kurz absolvovala?

Určitě. Když kurz skončí, dostane každý student certifikát o absolvování kurzu na dané jazykové úrovni a dobrovolně lze do certifikátu zahrnout také procentuální úspěšnost jejího zvládnutí. Ta se rýsuje již v průběhu kurzu, kdy mají studenti možnost v polovině a na konci semestru absolvovat průběžný test z probrané látky, jehož zvládnutí jim i lektorovi může dát podrobnější indicie, na co se dále zaměřit. Z výsledků obou testů vyplyne následně průměrná procentuální úspěšnost zvládnutí dané jazykové úrovně a ta může velmi podstatně zefektivnit výběr dalšího jazykového vzdělávání. I tato možnost se dá považovat za jeden z velmi účinných vnějších motivačních faktorů.

Proč ses rozhodl zařadit mezi nabízené kurzy i skupinovou výuku češtiny jako cizího jazyka?

Česká republika se rozšířením Evropské unie otevřela velkému množství jazykových společenství, která mají zájem o ekonomickou spolupráci, politickou interakci a v neposlední řadě pak také o mezikulturní komunikaci, což s sebou přináší rovněž nutnost dorozumět se, a tudíž značnou potřebu poznání jazyka té které země. Čeština v tomto ohledu není výjimkou a i ona se stala v rámci celoevropské komunikace poptávaným jazykem. To nás také vedlo k rozhodnutí, že jsme češtinu začali vypisovat i pro skupinové kurzy. Poptávku ze strany cizinců pak dále umocňuje také skutečnost, že od 1. 1. 2009 platí v ČR ustanovení, že cizinci, kteří se chtějí ucházet o povolení k trvalému pobytu, mají povinnost složit zkoušku ze základů českého jazyka, a to na úrovni A1.

Tomáš Kimla (*1982) nejprve studoval na VŠE, Fakultě mezinárodních vztahů – obor Mezinárodní obchod. Po dvou semestrech studium ukončil a nedávno úspěšně složil závěrečnou magisterskou zkoušku na Filozofické fakultě UK v Praze, obor Filologie – Germanistika, kde zpracovával diplomovou práci na téma Švýcarská literatura 60. a 70. let.

Své znalosti cizích jazyků a prostředí jazykových škol (např. jazykové školy Presto, Alfa Language Clubs, JIPka) a zájem o pedagogiku se rozhodl využít ve svém vlastním projektu jazykového studia BonMot, které bude kromě angličtiny a němčiny nabízet také kurzy arabštiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, ruštiny, švédštiny, nizozemštiny, čínštiny a češtiny pro cizince (Czech for foreigners).



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..