Jak chutná smrt podle keltského borce Sláina

Šťastní čtenáři vlastnící starší čísla první série komiksového magazínu Crew znají anglickou legendu kreslených seriálů – Sláina Mac Rotha. Válečníka, milovníka, hláškaře, ale především masového vraha. Inu, v komiksu je taková konkurence, že se člověk musí ohánět, aby se udržel na vrcholu třicet let. I kdyby to mělo znamenat menší genocidu.

Ilustrace na obálce komiksu, autor: Mike McMahon

V úvodu zmínění čtenáři možná budou trochu zaskočeni, když se jim do rukou dostane první svazek dobrodružství polonahého bojovníka s názvem Válečníkův úsvit. Na rozdíl od dosud v českém překladu vydaných epizod nebo třídílného alba Rohatý bůh není barevný a v tiráži chybějí známá jména jako Dermot Power nebo Simon Bisley. Je to dáno tím, že book obsahuje Sláinovy rané příběhy z let 1983–1984 a představuje návrat k prvopočátkům. Odhaluje, jak začala hrdinova osobní legenda, z temnot vyplují podrobnosti o jeho obludné křeči, prastarý svět se prosvětlí detaily a ožije jako snad nikdy předtím.

Pokud máte za sebou alespoň letmý kontakt se Sláinem, možná víte, že je to keltský válečník ve službách bohyně Země, který se s pověřením své paní tu a tam vydává na cesty, zabíjí nepřátele po desítkách a trousí u toho suché hlášky. V knize Válečníkův úsvit je vše ještě na začátku. Sláine putuje za vyvolenou dívkou a od své bohyně zatím jenom čerpá sílu pro tzv. obludnou křeč, což je cosi jako überberserka, nadstavba na bojové šílenství Vikingů. V ní Sláinovo tělo podivně nabobtná, vyraší mu všelijaké svalstvo a z čela mu začne prýštit černá tekutina. Tahle hypermaskulinní karikatura člověka se stává prakticky neporazitelnou a řady nepřátel prořídnou rychleji, než řeknete Topzine.

obálka Sláine: Válečníkův úsvit

Byla by to však nuda, kdyby Sláine neměl nějakou slabinu, a tak mu jeho duchovní otec, scenárista Pat Mills, občas postaví do cesty zákeřný útok ze zálohy nebo magii, na niž je krátká i hrdinova obrovská sekyra s mazlivým jménem Mozkohryz. Millsova fantazie představuje bezednou studnici nápadů, a přestože se ani po dvou stovkách stránek Sláine ke své dívce nedostane, o zábavu není nouze. Hodně se tu bojuje, upaluje, potkávají se mystická stvoření, ale zbude čas i na otevření soudobých otázek, a to jak sociálních (otroctví, hlad), tak náboženských (oběti, magická síla).

Výtvarnou podobu hrdinnému válečníkovi v první knížce sebraných příhod dodalo trio Angie Kincaidová, Massimo Belardinelli a Mike McMahon. Každý z nich předvádí zcela odlišný rukopis, výjimečný svým vlastním způsobem. Nejslabší je možná Kincaidová, jedna z mála komiksových výtvarnic, které se na našem trhu vůbec kdy ukázaly, ale i její projev není špatný. Kdysi se v časopisu 2000 A.D., původním působišti Sláina, prý sešlo množství dopisů odsuzujících její kresbu, a proto ztvárnila jenom úvodní epizodu. Zrovna tu nejdůležitější – válečník poprvé ožil v komiksu, objevuje se tu jeho kultovní hláška Polib mi břiť! a je nadefinován jeho vzhled. Po několika stranách přebírají žezlo Belardinelli a McMahon, výteční kreslíři, kteří bohatě ilustrují Sláinův svět. Ten první se vyžívá v detailech, ornamentech a čisté linii, druhý má zvláštní šrafovaný styl, jako kdyby ryl něčím ostrým do měkkého podkladu. Oba dva však nabízejí pekelně přehledné stránky, v nichž se nic neztrácí, a nezapomínají ani na dynamiku.

Po booku Soudce Dredd: Spálená země představuje Válečníkův úsvit již druhý pohled do minulosti klasického anglického komiksu, nyní však zcela v područí fantasy. A to velmi dobré, svižné fantasy, které nechybí barva. Je zkrátka co číst i na co se dívat.

Původní název: Sláine: Warrior´s Dawn
Český název: Sláine: Válečníkův úsvit
Scénář: Pat Mills
Kresba: Angie Kincaidová, Massimo Belardinelli a Mike McMahon
Překlad: Martin D. Antonín
Počet stran: 208
Vydal: Crew, 2011
Cena: 329 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Imrich Rešeta

Pocházím ze Slovenska, pomalu končím třetí dekádu pobytu na této planetě a pro Topzine.cz generuji texty o komiksech. Není to jediný můj koníček, člověk se zkrátka musí něčím živit a tak hodně píšu, i v rodné slovenštině, do níž jsem nedávno překládal třeba jedno vydání Maxima, edituji pro csfd.cz a tak vůbec. Vystudoval jsem slovenský jazyk a literaturu ve smrtící kombinaci s estetikou a svůj původní biotop, malebné městečko Trnava, jsem před necelými dvěma lety vyměnil za Prahu.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*