5 fotek 
Koncem minulého roku vyšla v nakladatelství BB art kniha Pacient nula od amerického spisovatele Jonathana Maberryho. Autor má za sebou již několik titulů a za své literární počiny získal dokonce cenu Brahama Stokera. Pacient nula je jeho první knihou přeloženou do češtiny. A co se výběru týče, nakladatelství BB art rozhodně nesáhlo vedle.
Ilustrační foto, Zdroj: sxc.hu
Pokud máte rádi napětí, které ve svých románech dokáží vytvořit Douglas Preston a Lee Child, anebo se vám prostě jen dobře odpočívá u literárních thrillerů, je Pacient nula od autora Johnathana Maberryho určen právě vám.
Kniha je směsí vojenské, teroristické a zombie tématiky. Nevyhýbá se černému až drsnému humoru a hlavně těží z dobře podaných, i když již stokrát omletých klišé. Větší záruku na to, že si u ní dobře odpočinete, vám dát už opravdu nemohu. A i přes značnou popularizaci témat, která se v knize objevují, jde o kvalitní román.
Spojené státy opět zachraňují svět
V začátku recenze zaznělo slovo klišé a bylo myšleno opravdu vážně. Ve zkratce – opět je tady světová hrozba, která nejvíc doléhá na USA. Jejich vláda se s tím sice snaží něco udělat, ale zatím neúspěšně. Naštěstí ale existuje hrdina bez bázně a hany, který se tomu dokáže postavit. A není na to sám.
Ilustrační foto, Zdroj: sxc.hu
Za ním stojí celý Ústav vojenských věd, ta nejutajenější státní složka, jakou si dovedete představit – tajemný pan Church, který má všude známé, a krásná vojačka Grace Courtlandová. Nesmíme opomenout ani jeho tým složený z těch nejspeciálnějších vojáků, který hned od začátku šlape jako hodinky.
Ti zlí versus ti dobří
Postavy ztělesňující v románu zlo jsou vždy něčím zaslepené – buď svojí fanatickou vírou v Islám – bojovník El Mudžáhid a vědkyně Amira, anebo svojí touhou po penězích – farmaceut Gault a jeho společník Toys. Je to škoda, protože jejich ďábelskost nikdy nemůže dosáhnout dokonalosti. Nehledě na to, že postava Gaulta, která se nám od začátku jeví jako velmi inteligentní, je autorem v závěru knihy silně zanedbána a prostě zhloupne.
Vztah k hlavnímu hrdinovi si vytvoříte rychle. Autor dokázal stvořit velmi milou schizofrenní postavu. Joe Ledger je prostě váš známý, je to ten namakaný nenápadný kluk, co s vámi jezdí každé ráno metrem do práce. Cítíte z něj ostrost a klid a vlastně si ani nemůžete vzpomenout, kdy jste si ho všimli poprvé. Je mu kolem třiceti a nenápadnější už být nemůže. Podvědomě vás napadne, že si ten člověk asi prožil něco příšerného, ale kdo v dnešní době také ne ?
Biologické zbraně jinak
Hlavním tématem knihy je terorismus, který je stvořen z fanatismu a touze po penězích. Zapomeňte ale na jeho obvyklé podoby. Autorovi nestačí běžné smrtící nálože a vybuchující kufříky, a sahá po biologických zbraních. Takových, které dokáží přeměnit člověka na neživého. A tím se konečně dostáváme k zombíkům. Maberry si pro svoji knihu vybral ty svižně se pohybující, agresivní, podléhající rychlému rozkladu a neustálému hladu po lidském mase. Zabít je lze obligátním zraněním hlavy.
Nezůstal ale jen při jednom typu. Vzal celou zombie tématiku a podíval se na ni z trochu jiného úhlu. Nákaza neživostí totiž podle něj nevznikla omylem, jak bývá zvykem. Vyvinuli ji lidé. A protože lidé jsou chytří, nevyvinuli pouze jeden tupý typ neživých, ale dokázali jich vytvořit dvanáct, přičemž ten dvanáctý typ má obrovskou sílu, dokáže sám přemýšlet a jednat. Pracuje prostě s takovou ideou páchnoucí nesmrtelnosti.
Živá vzpomínka na 11. září
Problematika terorismu je v Pacientu nula velmi aktuální, autor v knize neustále připomíná 11. září i útoky na londýnské metro. V knize zanechává i svůj pohled na toto téma – v textu přibližuje čtenáři, jak moc se změnil život v USA po útocích a zničení WTC.
Autor, který se věnuje čtenáři
Kniha je koncipována tak, že se střídají kapitoly věnované jednotlivým postavám. Celou situaci tak vidíme hned z několika úhlů a čtenář se tak někdy dozví o něčem, o čem neví ani Church. Pozornější čtenář tak sbírá v knize indicie a další nápovědy, skládá si je dohromady a dostává se tak dva kroky před hlavního hrdinu. Maberry tím čtenáře poutá víc k ději a jen tak mimochodem mu zvedá sebevědomí. Jak milé.
Žánrově je kniha thriller, ale různých hlášek a vtipných komentářů v ní najdete nespočetně. Někdy je ale těžké rozlišit, kdy autor ještě myslí situaci vážně a kdy už si z ní utahuje. Dialogy vedené hlavně mezi vojáky vyznívají občas až ironicky. Pokud je ta ironie myšlena schválně, smekám.
Svět nemluví jen anglicky
Knize je také velmi prospěšné, že angličtina není oficiálním jazykem pro všechny postavy. Teroristé mezi sebou mluví arabsky a Joe sám ovládá perštinu v několika nářečích. Na samotnou změnu jazyka je v ději vždy nějak upozorněno. V čtenáři to zkouší představivost.
ilustrační foto Zdroj: sxc.hu
Autor si pro svoji knihu vybral velmi aktuální a diskutabilní témata jako islám, teroristické útoky a ohrožení lidstva biologickými zbraněmi. Dokáže ve čtenáři vyvolat strach i pocit ohrožení při představě co kdyby… a zároveň ho v následující větě rozesmát k slzám. Jonathan Maberry to se čtenářem prostě umí a není divu, že ke knize připravuje další dvě volná pokračování.
Nadto jsem se díval do očí lidí, které jsem zabil při práci. Dva muži během osmi let, a nepočítám ty čtyři ve skladišti. Takže do mrtvých očí už jsem se díval, vím, co v nich je. Je v nich smrt a hrůza a beznaděj, ale ne smrt mojí mámy ani Helenina, ani těch zločinců, co jsem zabil – ne, je tam moje vlastní smrt, odráží se v očích, co už nemají co říct. Tenhle mrtvý pohled se nedá napodobit. Má ho v očích řada válečníků, protože žijí v souznění se smrtí. A Church tohle všechno nejspíš věděl. Věděl o mně i fůru jiných věcí. Ten hajzl to věděl.
Javad se zase vzepjal a rozerval mi drápajícími spáry košili. Páchl jako chcíplý holub. Ne… počkat, tady něco nesedělo. Javad nepáchl jako něco chcíplého. Byl cítit jako sama smrt.
Název: Pacient nula
Název originálu: Patient Zero
Autor: Jonathan Maberry
Překlad: Jaroslava Kočová
Počet stran: 360
Vazba: Vázaná s přebalem
Doporučená cena: 249 Kč
Vydalo: BB art, 2010Hodnocení: **** (85 %)
