×
TOPZINE.cz

Isaac Asimov. Autor tří zákonů robotiky se velmi rád mačkal ve stísněných prostorách

Isaac Asimov je jeden z nejslavnějších a nejvlivnějších autorů vědecko-fantastické literatury. Jeho pestrý život a obrovský rozsah díla jak co do počtu knih, povídek a všech možných různorodých formátů, tak co do záběru žánrů je stále inspirací pro mnoho současných autorů sci-fi. A nejen pro ně.

Isaac Asimov
Fotografie Isaaca Asimova z roku 1965, zdroj: wikipedia commons

Isaac Asimov se narodil na přelomu let 1919 a 1920. Přesné datum jeho narození se jen těžko určuje kvůli převodu z hebrejského kalendáře do gregoriánského, sám Asimov své narozeniny slavil 2. ledna. Jako místo jeho narození je uváděna obec Petroviči, jež se tehdy nacházela na sovětském území, v dnešním Bělorusku.

Pocházel z židovské rodiny a jeho původní jméno bylo Isaak Yudovich Ozimov. Když mu byly tři roky, rozhodli se jeho rodiče emigrovat do Spojených států, stejně jako mnoho dalších ruských židovských rodin, a tak mladý Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Přestože se sám naučil číst už ve svých pěti letech a mluvil jak anglicky, tak jazykem Jidiš, jímž mluví kolem čtyř miliónů Židů po celém světě, rusky se nikdy nenaučil, ani svou rodnou zemi nikdy nenavštívil.

Jeden z velké trojice

Je považován za jednoho z velké trojice autorů sci-fi společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem. Své první články začal psát už ve svých jedenácti letech a když dosáhl devatenácti let, začal je prodávat do různých časopisů a fanzinů. Svou kariéru započal, stejně jako mnoho jeho současníků, psaním povídek.

Nejvíce se proslavil svými povídkami o robotech. Samotné slovo robot převzal od bratří Čapků, přestože se jemu osobně drama R.U.R. Karla Čapka nelíbilo. Roboti v jeho podání nebyli jako ti, které dnes vídáme v hollywoodských filmech, žádní terminátoři nebo agenti z Matrixu. Asimov totiž neviděl žádný důvod, proč by se měly stroje bouřit, proč by je jejich tvůrce měl vytvořit tak, aby mu mohly ublížit.

plakát R.U.R. z USA z roku 1939
plakát Čapkova slavného drama R.U.R. z USA z roku 1939, autor: Karel Čapek

Po dokončení střední školy nastoupil na Kolumbijskou univerzitu, kde v roce 1939 promoval. Další studium mu však přerušila druhá světová válka. Během ní sloužil na námořní základně ve Filadelfii. Po skončení války si musel odkroutit ještě dalších devět měsíců, než se dočkal čestného propuštění a jen těsně se vyhnul účasti testů atomové bomby na Bikini Atoll v roce 1946.

V roce 1948 zakončil svá studia a získal doktorský titul v oboru biochemie. Poté nastoupil na místo učitele na Bostonské univerzitě. Nikdy se však nevěnoval vědecké práci, ani důkladnému vyučování. Jeho přednášky měly spíše popularizační charakter a od roku 1958 se stal spisovatelem na plný úvazek.

Rozsáhlé dílo, Nadace poprvé a tři zákony robotiky

Díky svému básnickému střevu a nutkavé touze psát se stal autorem mnoha vědeckých a populárně vědeckých knih a učil tímto nepřímým způsobem mnohem více lidí, než by zvládl na univerzitě, pro něj osobně daleko zábavnější formou. V konečném součtu se uvádí, že napsal nebo jako editor upravil kolem pěti set knih a přibližně devadesát tisíc dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného třídění odborné literatury (Deweyův desetinný systém) kromě filozofie. (MDT je univerzální, mezinárodně srozumitelný klasifikační jazyk, který slouží k indexování a vyhledávání věcných informací o dokumentech, jejich částech, případně k indexování a vyhledávání jednotlivých informací v dokumentech obsažených.)

Ovšem nejznámější je jeho dílo Nadace, v anglickém originále Foundation, které bylo v letech 1985–1988 u nás v samizdatu poprvé přeloženo pod názvem Základna. Tento název překladatelé písemně konzultovali přímo s Isaacem Asimovem – v angličtině popsali český význam slov nadace a základna a autor výslovně uvedl, že v českém případě přichází v úvahu pouze slovo základna. Přesto později vyšlo a všeobecně vešlo ve známost jako série o Nadaci.

Asimov ve svých vědeckofantastických dílech vytvořil celou historii budoucnosti, když k sérii Nadace přidružil i série o galaktické říši (Galactic Empire Series) a o robotech (Robot Series). Každá se skládá z několika knih a povídkových sbírek. Právě v sérii o robotech definoval své tři zákony robotiky, podle nichž se řídí i velká většina současných autorů sci-fi literatury.

Tři zákony robotiky:

1. Robot nesmí ublížit člověku, nebo svou nečinností způsobit, aby mu bylo ublíženo.
2. Robot musí bezpodmínečně poslouchat příkazů člověka, pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí dbát o svou vlastní existenci, pokud to není v rozporu s prvními dvěma zákony.

V románu Robots and Empire se objevuje i Zeroth Law (nultý zákon). Nultým je nazván z důvodu zachování posloupnosti, kdy nižší číslo zákona značí jeho přednost před zákony označené vyššími čísly. Právě díky svému označení nultý může znění Robot nesmí ublížit lidstvu, nebo svou nečinností dopustit, aby lidstvo přišlo k úhoně předcházet zbylým třem zákonům.

Asimov se také podílel na knize Kalibán. Jednalo se o robodetektivku, kde byly původní tři robotické zákony odmítnuty a místo nich nastoleny čtyři úplně jiné. Místo aby byli roboti odsouváni podle původních zákonů do role služebníků, podle nových pravidel měli být lidstvu rovnocennými partnery a přáteli.

Já, robot a Nadace podruhé

Na motivy povídkové sbírky Já, robot byl natočen i známý hollywoodský film, v němž hlavní roli ztvárnil Will Smith a kde si některé umělé inteligence vykládají tři zákony podle svého. S původní předlohou to sice nemělo mnoho společného, ale diváci si v kině na této hodně stylové a zábavné podívané nestěžovali.

Zfilmování by se měla dočkat i samotná Nadace. Jak to ale dopadne, je otázkou. Sci-fi filmy jsou  finančně velmi náročné a návratnost vloženého kapitálu je pro studia značně nejistá. Nezbývá tedy než se nechat překvapit, co filmmakeři z Los Angeles vymyslí.

V samotné sérii knih o Nadaci se Asimov zabývá onou výše zmíněnou historií lidstva v budoucnosti. Galaktické Impérium se pomalu rozpadá a má přijít 30 000 let temna, barbarství a chaosu. Tak to předpověděl geniální matematik Hari Seldon se svou vědou, psychohistorií. Ta je založena na sociologické statistice, podobně jako u elementárních částic ji lze uplatnit pouze na obrovské masy lidí.

Seldon proto založil dvě Nadace, které mají programovanými zásahy dobu temna zkrátit na pouhých tisíc let. Jedna Nadace je technicky zaměřena a o druhé neví, ta druhá má za úkol opravovat chyby v Seldonově plánu, a proto je plná sociologů a psychologů.

Život a smrt Isaaca Asimova

Isaac Asimov, velký spisovatel, autor bezpočtu knih žánru sci-fi, detektivního a vědeckopopulárního, vizionář, humanista a racionalista, i přesto, že nikdy nebojoval proti náboženství, stavěl se proti zaslepenému spoléhání se na neověřitelnou víru.

Trpěl klaustrofilií, což je opak klaustrofobie, kdy člověk doslova miluje malé uzavřené prostory. To se také projevilo v některých jeho dílech. Přestože často psal o cestách vesmírem a v jeho knihách lze najít hvězdné koráby, on sám se létání bál a letadlem letěl pouze dvakrát v životě. V obou případech se jednalo o jeho vojenskou službu. Nikdy se nenaučil plavat ani jezdit na kole a řidičský průkaz si udělal až po svém odchodu do Bostonu.

Zemřel ve věku 72 let v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že zemřel v důsledku nemoci AIDS. K nákaze došlo při operaci v roce 1983, kdy byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..