4 fotky 
Tak zní jedno z kréd všestranného umělce a spoluzakladatele Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece Petra Pavlíka. Po desetileté odmlce můžete jeho dílo opět spatřit v Praze, tentokrát ve Veletržním paláci Národní galerie. Výstava, konaná pod záštitou ministra kultury Václava Riedlbaucha, probíhá do 30.května.
Petr Pavlík - Kosmogenní kuboid Zdroj: Národní galerie
Nejzajímavějším aspektem Pavlíkova umění musí být způsob vlastní tvorby, ve kterém lze spatřovat i určitý vliv surrealismu. Umělec svá díla neplánuje dopředu, nýbrž vychází z vnitřních pocitů a až posléze, někdy i po několika letech, si jejich smysl racionalizuje. Sám k tomu řekl: „Programově vypínám racio, abych byl jen prostředkem, tělem skrze které je malováno.“
Směs mnoha uměleckých stylů a autorské originality
Výsledkem je až napjatá intimita mezi Pavlíkem a jeho uměním. Výtvarník, sochař a filozof ke své tvorbě přistupuje s kritickým pohledem, hledajíc symboly a konexe k jeho vlastnímu životu. Součástí tohoto procesu je i neustálé otáčení a dotváření díla.
Na probíhající retrospektivě Poutnice v labyrintu můžeme mimo jiné najít hlavně tři okruhy umělcovy tvorby. Pravděpodobně nejzásadnější jsou však Poutnice samotné, zastupované vynikající olejomalbou Velká Poutnice. Kombinace obvyklých znaků primitivismu a raného kubismu dohromady s mistrnou technikou a kompozicí jsou v tomto díle nepřehlédnutelné.
Petr Pavlík - Velká Poutnice Zdroj: Národní galerie
Osobní zkušenosti nadevše
K Poutnicím se, jak jinak, váže i osobní příběh. Pavlík dlouho nevěděl, jak se tyto postavy v jeho díle tak znenáhla objevily. „Trvalo mi dlouho, než jsem si zpětně uvědomil, že je to vlastně moje matka. Tak jsem ji v dětství viděl. Přicházela a odcházela s kloboukem na hlavě a s kabelkou v ruce do světa tam venku, který byl plný tajemství a nebezpečí,“ vzpomněl Pavlík.
Poutnice symbolizují především svobodu, oproti Vohnoutům, kteří vycházejí z pocitů utlačovanosti a úzkosti za dob totality. Nově však Pavlík nachází v těchto útvarech i další významy, a to lidské hlouposti a ničemnosti.
Petr Pavlík - Labyrint aterliéru Zdroj: Národní galerie
V souvislosti s Poutnicemi je třeba zmínit ještě poslední oblast, tedy labyrinty, v kterých se Poutnice často nacházejí. Z těch je pravděpodobně nejefektivněji zpracována Moje laboratoř, kde se mísí nejrůznější stylistické směry s umělcovou vlastní originalitou. Důležité postavení mají specificky na této výstavě též sádrové plastiky fragmenty labyrintů, na kterých umělec pracoval především v poslední době.
Komplikované, nejasné a fantastické
„Petr Pavlík je umělcem ve stínu generace 60. let, což je fakt, který historie upraví,“ zmínil kurátor výstavy Tomáš Vlček. Pravdou je, že nekonkrétní a velmi osobní umění Petra Pavlíka může být pro diváka těžko rozluštitelné. V rozsáhlém díle se však nachází několik natolik excelentních kousků, že tuto bariéru dozajista překonají.
V rámci výstavy probíhají i doprovodné programy, z nichž nejzajímavějšími budou přímo autorem komentované prohlídky 7. a 18. dubna a 5. května. Retrospektivu také doprovází výborně připravená publikace Petr Pavlík – Poutnice v Labyrintu.
