Menu
TOPZINE.cz
Cestování

Indonéský ostrov Borneo: Plavte se po řece Mahakam do území lovců lebek

Redakce

Redakce

22. 10. 2011

FOTO: Mahakam sunsetExotika, nedotčená příroda i nebezpečí – to je třetí největší ostrov světa Borneo. Pokud chcete spatřit divokost Bornea, musíte si ale pospíšit. Zdejší prales se pod šílenstvím motorových pil doslova ztrácí před očima.

FOTO: Západ slunce na mahakamu

Západ slunce na Mahakamu, Foto: Sandra Štefaniková, Topzine.cz

Klidné vody řeky Mahakam

Indonéská část Kalimantan zabírá dvě třetiny ostrova. Zdejší cesty jsou špatné a doprava nevyzpytatelná. Cestování je často zdlouhavé, svízelné a nepohodlné. Letecká doprava obsluhovaná malými letadly je náhradním řešením, pokud máte vyšší rozpočet. Jen si před letem nezapomeňte zkontrolovat stav stroje i pilota. Indonéské aerolinie koneckonců nepatří k nejspolehlivějším.

Ideální možností k objevování ostrova a alternativou k pozemním i vzdušným cestám  je plavba po devět set kilometrů dlouhé řece Mahakam. K těm nejodlehlejším vesnicím se můžete plavit i týdny. Vše záleží na počasí a štěstí.

Po vodě až do samého srdce ostrova

Cestu začínáme ve městě Samarinda, kde se Mahakam z několik desítek metrů široké delty vlévá do Tichého oceánu. Brzy ráno nastupujeme na jeden z dvaceti dvoupatrových parníků a vyrážíme proti proudu do srdce ostrova. Plavba po dolním a středním toku trvá bez zastávek dva dny a dvě noci. Každý z osobních parníků během ní zhltne 2200 litrů nafty.

Život na vodě

Z lodi vidíme malé domky lemující rozvodněný tok řeky. Při pohledu na ně se doslova tají dech. Vybudované na dřevěných pontonech se houpou na hladině špinavé řeky. Konstrukce sbité z několika prkýnek a plechu se dramaticky naklánějí k jedné straně. Vypadá to, že se musí každou chvílí zřítit a v sutinách pohřbít všechny své obyvatele.

Vrcholnou zábavou domorodců je sledovat cizince, jak se snaží dostat z domků na pevninu. Houseboaty s pevninou spojují neopracované kmeny stromů a jejich překonání pro většinu cestovatelů představuje výzvu srovnatelnou s provazochodeckou estrádou.

Řeka slouží jako zdroj živobytí, potravy i jako koupelna, prádelna, záchod a skládka v jednom. Při představě koupele v ní nám vstávají vlasy na hlavě. Nevěřícně koukáme, když droboučká Indonésanka s obmotanou látkou kolem těla (sarongem) a mýdlem v ruce usedá na kraj plovoucí latríny a začíná se polévat od hlavy až k patě nevábnou říční vodou.

FOTO: Samarinda

Domy v Samarindě

Na ekologii tu nikdo moc nedbá

Povodí Mahakamu je nejrychleji se rozvíjející oblastí Kalimantanu. Primární lesy zničily motorové pily a nahradily je banánovníky, kokosové palmy a rýžová pole. To, co nestihli vykácet lidé, zničily rozsáhlé požáry, poslední v roce 1998. „Zkorumpovaní úředníci dělají, že nevidí nelegální těžbu. Dřevo jsou peníze a dokud ho bude dostatek, bude se i těžit,“ popisuje nám smutnou realitu jeden ze starousedlíků.

Úbytek lesů má pro místní ekosystém katastrofální důsledky a dramaticky mění vzhled krajiny. Zkázu může každý pozorovat na vlastní oči. Původní zvěř pohynula nebo se stáhla za potravou do vnitrozemí. Nově vysázené stromy nevzejdou. Nemají dostatek stínu, který dřív zajišťovala džungle.

Těžba hlíny ze dna propůjčuje řece její typickou nahnědlou barvu. Po hladině se pohupuje nejen množství větví, kmeny stromů, ale i všudypřítomné odpadky.

Nacelnik kmene Benaque v MaconguChcete vidět tradiční ceremonii? Zaplaťte si za ni

Obyvatelé vesničky Mancong, příslušníci kmene Banuaq, si stále udržují tradice svých předků. Zdejší bohatě zdobený dlouhý dům patří k nejkrásnějším v oblasti. Hned u brány nás vítá veselý pán v tričku a džínách. Představuje se jako náčelník kmene.

Obvyklou otázku Dari mana? (odkud jste) střídá pozvánka na tradiční uvítací ceremonii. Až po chvíli se dovídáme, že za podívanou budeme muset zaplatit v přepočtu asi pět set korun. Co se dá dělat, byznys je byznys.

Během patnácti minut si náčelník vymění své ušmudlané oblečení za tradiční pestrobarevný oděv. Na prostranství před dlouhým domem se schází zbytek vesnice. Ceremonie může začít.

Za rytmického zvuku bubínků své umění předvedou tanečnice, místní děti, šaman i náčelník. Jako bonus si můžeme zastřílet z bambusového luku a hlavně nesmíme opomenout malý stánek se suvenýry.

Dvě strany jedné mince

Kalimantan je místem nekončících kontrastů.  Na straně jedné prales zachovávající si po staletí nezměněnou podobu. Naproti tomu vznikající městské aglomerace pomalu vytlačující původní porost.

Genius loci divokého Bornea nenávratně mizí a najít zbytky jeho opěvovaného exotického kouzla je čím dál tím těžší. I tak Borneo zůstává místem, kde můžete strávit  několik měsíců a stále vás nepřestane překvapovat.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Indonéský ostrov Borneo: Plavte se po řece Mahakam do území lovců lebek