×
TOPZINE.cz

Imogen Heap: Výlet do jiné dimenze popu

imogen_heapUlítlá elektropopařka s nezaměnitelnou barvou hlasu Imogen Heap vydala album Ellipse. Zní trochu jako Annie Lennox a trochu jako Enya, ovšem s mnohem modernějším stylingem. Využívá netradiční hudební nástroje, jako třeba kapající kohoutek či zvuk vodovodního podtrubí, přesto s nevtíravou  elegancí čeří vody mírně extravagantního mainstreamu.

Imogen Heap: Ellipse, Zdroj: Sony Music
Imogen Heap: Ellipse, Zdroj: Sony Music

Imogen Heap není na anglické hudební scéně žádným nováčkem. Svou prvotinu, která byla vřele přijata kritiky, vydala už v roce 1998. Následovala spolupráce se známým producentem  Guyem Sigsworthem (Björk, Seal) ve společně vytvořené kapele Frou Frou. V tomto svazku bylo zplozeno jediné dítě, album Details. Deska měla sice slušné kritiky, ale komerční úspěch nikoli.

Skupina se rozpadla a Imogen Heap vydala svou druhou sólovou desku. A protože trpí utkvělou nedůvěrou k nahrávacím společnostem, raději si desku produkovala sama ve svém bytě, který proměnila v provizorní nahrávací studio. Speak For Yourself, jí vynesla značnou popularitu v domovské Anglii a také v Americe.

Nyní spatřila světlo světa její třetí deska Ellipse. Je spíše melancholická, i když nepostrádá ani hravou veselost.  Úvodní singl, First Train Home vypráví o útěku z nevydařeného večírku. Ostatně jako nevydařený večírek sem tam působí i celé album. Spíše uspává, než baví.

Jako celek je docela líbivé. Jde o směsici vkusně namíchaného popu, kterému vévodí zpěvaččin nevšední, mírně udýchaný vokál. Ale většina z třinácti skladeb podobně jako First Train Home po prvním poslechu zapadne v šedi lehce překombinovaných aranží a klavírních sól.

Imogen Heap
Imogen Heap, Zdroj: Sony Music

Zní to, jako byste se snažili vykouzlit pravý domácí guláš z hotových jídel v sáčku od Vitany. Neurazí, ale jaksi tomu chybí šťáva.

Přesto několik songů na albu vyčnívá z průměru a má i hitové ambice. Například Bad Body Bouble (která mně osobně přijde nejpovedenější) nebo Little Bird. Zajímavá je i nejtanečnější věc na albu, a to Swon.

Na tvorbě Imogen Heap je nejpůsobivější, s jakou noblesou kombinuje různé, někdy až zdánlivě neslučitelné, hudební prvky. Klavír a zvonkohru s chvěním elektrických výbojů, brnkání na kytaru s kapkami vody rozstřikujícími se o dlaždice, housle s elektronikou.

Sama zpěvačka umí hrát na několik hudebních nástrojů. Její hudba je velmi muzikální, zároveň ale introvertní a studená. Nejsilněji to je cítit z Aha, výletu do strašidelných zákoutí zámku, ten připomíná zpěv šílené Rusalky lákající nebohé poutníky do víru pekel. O něco veselejší je melancholií prodchnutý Canves a 2-1, z něhož jakoby na vás dýchala rozlehlá vřesoviště anglického severu.

Své fanoušky si Ellipse najde především mezi těmi, které nudí jednotvárnost české hudební produkce. Určitě jde o zajímavé album, které se vám po opakovaném poslechu zaryje pod kůži. Zvláště, když si ho budete pouštět před spaním.

Imogen Heap – Ellipse

Vydáno: 24. srpna 2009

Celkový čas: 48:45

Skladby: First Train Home; Wait It Out; Earth; Little Bird; Swoon; Tidal; Between Sheets; 2-1; Bad Body Double; Aha!; The Fire; Canvas; Half Life

Vydavatel: Sony Music

Hodnocení: 3***



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..