×
TOPZINE.cz

Humorista Peter Mayle vypráví o životním stylu milionářů

FOTO: Alkohol

Pozemské radosti, to je kniha o boháčích a o všech libůstkách, které si mohou vychutnat jen oni. Peter Mayle si to vyzkoušel na vlastní kůži a teď nám jejich rozhazovačný svět luxusu přibližuje ve svém díle. Laskavým humorem se podobá svému americkému kolegovi Robertu Fulghumovi. O čem tedy Pozemské radosti vyprávějí?

FOTO: Alkohol
Mezi pozemské radosti patří i alkohol, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Peter Mayle, spisovatel a vůbec ne zbohatlík, narozený r. 1939 v Anglii, je známý spíše svými vyprávěními o městě, kde žije – Provence ve Francii. Předtím žil a pracoval 15 let v USA, ale za svůj druhý domov pokládá Francii, do které se zamiloval. A tak je znám především svými knihami o Provence.

Bestseller z Provence

Po vydání knihy Rok v Provence, popisující detailně život ve francouzském městečku, se toto dílo okamžitě stalo světovým bestsellerem a Mayle za něj dostal cenu British Book Awards. Nato vyšla další pokračování: Navždy Provence! a Znovu Provence; kniha, jíž završuje svou slavnou trilogii.

Královská hostina
K pozemským radostem neodmyslitelně patří i dobré jídlo, Zdroj: sxc.hu

Po ní následují tituly jako Smetánka z Provence s příchutí detektivní zápletky, a Provence A-Z, což můžeme pokládat za průvodce po tomto malebném kraji. Dále si připsal na konto dílo Francouzské hodokvasy, kde čtenáře seznamuje se svými zkušenostmi s francouzskou kuchyní a dělí se i o některé recepty.

O Pozemských radostech

Postřehy autora o jeho oblíbeném místě na Zemi se objevují i zde, v Pozemských radostech, i když jen okrajově. Pozemské radosti vyšly v originále pod názvem Expensive Habits v roce 2005 a těší se oblibě stejně jako jejich předchůdkyně. Do češtiny knihu přeložila Zuzana Jarešová.

V pětadvaceti krátkých kapitolách nás Mayle seznamuje s tím, jak dnešní zbohatlíci utrácejí své peníze. Nikoho nepřekvapí, že rozhazují velmi štědře. Většinu z toho si umíme lehce představit. Drahý dům, auto, oblečení, kaviár, služebnictvo a jiné snobské výmysly Maylem příhodně nazvané „pozemské radosti“.

A co teprve ručně šité oblečení?, Zdroj: New Yorker

Mezi snobské vymoženosti patří však, jak se dozvídáme, i ručně šité boty a oblečení na míru. Černá limuzína, která se neobejde bez šoféra. Dozvíte se, jak se pije opravdová whisky a na kolik přijde milenka milionáře. To vše okořenil surovými vtípky na účet právníků.

Mayleův styl

Kniha je psána především v ich-formě, tím je podtržena autentičnost autorových zážitků. Jedná se o drobné kapitoly, které jsou samostatně uzavřené, nenavazují na sebe. Každá z nich popisuje nějaký druh zážitku, který nám chce autor zprostředkovat.

Vypravěč se ocitá v prostředí, které dobře znají lidé topící se v luxusu. Ocitá se u krejčích, již si ho nevybíravě dobírají, zatímco mu vyměřují míry pro košili. Ochutnává drahou whisky a objednává si jídlo v nóbl restauraci. Vypráví však i o starostech obyčejného člověka a o jeho vztazích v rodině, o tom, jak se mu žije v domku, v němž musí každou chvíli hostit známé, kteří mu lezou na nervy.

FOTO: Robert Fulghum
Mayle nebo Fulghum?, Zdroj: wikimedia.org

Kniha nabízí mnohem víc, ale nechci prozradit všechny její přednosti. Rozhodně to není čtení jen pro zbohatlíky. Některé kapitoly se vymykají hlavnímu tématu, například kapitoly o předsevzetích nebo o tom, jaké je to být spisovatelem a žít na venkově, kde vás šikanují vaši příbuzní.

Sečteno, podtrženo – příjemné lehké čtení s překvapivými, ale i všeobecně známými výstřelky snobů 21. století.

Humorista se srdcem Francouze

Dílo Petera Mayla vyšlo ve více než 20 jazycích, je tedy velmi oblíbené, zvláště pro jeho humor, který se podobá stylu amerického spisovatele Roberta Fulghuma. Specifický je ale v tom, že se nejedná tolik o filozofické průpovídky jako o výklad toho, jak se žije ve Francii, jde téměř o cestopisné texty. Nebýt však autorových detektivních zápletek a komiky.

Mayleův humor se může náročnějším čtenářům zdát laciný, někdo si u něj skvěle odpočine. Jinými slovy, kdo „skousne“ knihu Psí život, což je deník jejich psa, rád si přečte i další z jeho výtvorů.

O jídle v drahé restauraci: Jak kdysi prohlásil jeden moudrý starý milionář: když se musíte ptát, kolik to stojí, nemůžete si to dovolit.

O spropitném: Etymologický původ slova je výstižný a zajímavý. Podle Oxfordského anglického slovníku se slovo spropitné objevilo poprvé na sklonku 17. století a označovalo součást lupu. V průběhu dvou století ztratilo svou zlodějskou minulost, zato se z vybírání spropitného stala loupež sama.

Jak se udržet v teple: Zima se v Mongolsku s nikým nemazlí. Větry skučí nad trvale zamrzlou zemí, o joggingu místní neslyšeli, zato však potřebují koňské dávky horkého rumu s jačím máslem, aby jim nezamrzly útroby. Mrzne až praští. Někteří obyvatelé Mongolska se v mrazech přímo vyžívají. Jen tak nějaký mrazivý závan je nerozhází, procházejí se totiž od kopýtek až po čumák obaleni nejúčinnější obranou proti mrazu, jakou příroda dokázala vymyslet. V podstatě jsou to chodící svetry. Mongolskou kašmírovou kozu nenachytáte, jak se třepe zimou.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..