Univerzita v Hradci Králové se letošním rokem stala jednou z dalších českých univerzit, které získaly certifikát Diploma Supplement Label za správné udílení anglického dodatku k diplomu všem svým absolventům. Učinila tak další krok kupředu, kterým zvýhodňuje své absolventy na trhu práce. Hradecká univerzita získala certifikát v rámci projektu Bologna Experts, díky kterému DS label získaly ještě další tři univerzity.
Logo Univerzity Hradec Králové, Zdroj: uhk.cz
Tyto certifikáty jsou v dnešní době nejen nepostradatelnou součástí kvalifikovaného vysokoškoláka, ale i výrazem ocenění vysokoškolské instituce. I přes tuto skutečnost se v současné době certifikátem DS label může pyšnit pouze 19 českých vysokých škol.
V následujících letech ale můžeme očekávat, že jejich počet poroste. MŠMT totiž v dlouhodobém záměru vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol mezi doporučeními pro vysoké školy zmiňuje i získání certifikátu DS label.
Vstupenka do Evropy
Ten je jen jedním z mnoha kroků, kterými se Evropská unie snaží o naplnění jednoho ze svých hlavních cílů, a to bezproblémové mobility občanů v profesní oblasti. Proto je v zájmu všech vysokých škol a všech vysokoškolských studentů certifikát získat.
Získání anglického dodatku k diplomu však není jediným klíčem k úspěšnému nastartování zahraniční kariéry. Pro to, aby absolventi mohli své štěstí vyzkoušet i v zahraničí, je potřeba mnohem více. Jako například jazykové certifikáty, kdy se mnohými odborníky doporučují především proslulé zkoušky FCE, nebo zkušenosti ze zahraničních praxí, které studenti mohou získat v rámci studentských organizací, jako je AISEC.
Zahraniční studenti, Zdroj: Archiv Andersona Santose
Další výhodou pro každého studenta se pak stává studijní pobyt na některé zahraniční univerzitě. Takový pobyt v zahraničí však není levnou záležitostí a z tohoto hlediska není přístupný všem studentům. Proto Evropská unie a její komise pro vzdělání, vedena Jánem Figel’em, pamatovala i na tuto skutečnost a již tradičně velkými finančními prostředky podporuje programy ERASMUS MUNDUS nebo FREE MOVER.
Dlouhodobě však představenstvo Evropské komise pro vzdělání monitoruje časté nenaplnění stavů zahraničních studijních pobytů, a to především na fakultách s technickým zaměřením. Proto se také tento trend snaží odvrátit a bez ohledu na finanční krizi stipendijní program ERASMUS podporuje stále větším finančním obnosem.
Zda se jim úpadek podaří vymýtit, či nikoli, zatím zůstává otázkou osudu, avšak jedno je jisté. Ti odvážlivci, kteří se nebojí riskovat a získat nové zážitky, získají v budoucnu nenahraditelnou výhodu nejen na trhu práce, ale i v praktickém životě.
Proto nezbývá než vybídnout všechny studenty k tomu, aby možnosti, které jim EU staví do cesty, využívali a aby na své univerzity prostřednictvím akademických senátů tlačili tak, aby je v těchto programech co nejvíce podporovaly, nebo se alespoň snažily o získání certifikátu.
