Hirošima a zrod atomového věku: Bylo skutečně nezbytné srovnat Hirošimu se zemí?

Hirošima, jeden z oblíbených cílů takzvané temné turistiky. Proč se japonské město stalo morbidním turistickým hitem a proč se nad ním vznáší smutná aura? Existuje více takových míst? Přibudou další? Máme se bát o vlastní budoucnost? Na všechny otázky odpoví renomovaný vědecký lékař a profesor Zdeněk Dienstbier ve své knize Hirošima a zrod atomového věku.

Obálka Hirošima, Zdroj: Nakladatelství Mladá fronta

Temné turistice jsme se na stránkách Topzine.cz věnovali poměrně nedávno. Ve stručnosti jde o putování za místy, která jsou spjata s lidskými tragédiemi a se smrtí. Do puntíku tuto podmínku splňuje i Hirošima – město, na které byla 6. srpna 1945 svržena atomová bomba. O tři dny později postihl stejný osud i další japonské město Nagasaki. Lidé si tehdy neuvědomovali, jaký katastrofální dopad na planetu Zemi může používání jaderných zbraní mít.

A právě následkům svržení atomových náloží se ve své monografii věnuje Zdeněk Dienstbier, hlavní odborník na nukleární medicínu a radiobiologii v Československu. Autor přiznává, že ho k sepsání knihy pobídl impuls z nakladatelství, nicméně konečný výsledek dnes 84letého odborníka je zamyšlení hodným mementem toho, jak končí touha po moci, když ji lidé vyšperkují ad absurdum.

Hirošima, Nagasaki i Černobyl… Potřebujeme ještě více jaderných havárií?

Kniha je rozdělena na tři části. V té první autor seznamuje s prvními okamžiky po výbuchu v Hirošimě, popisuje smrt tisíců lidí po akutní nemoci z ozáření, věnuje se zamoření půdy a ovzduší a nezapomíná ani na následnou radioaktivitu oceánů. S odstupem 32 let po výbuších hodnotí zdravotní i společenské následky a apeluje na celosvětový zákaz používání nukleárních zbraní.

Ve druhé části knihy dává autor nahlédnout do svého profesního životopisu, a odtajňuje okolnosti vzniku a vývoje nukleární medicíny na českém území. Třetí část knihy je pak věnována jaderným elektrárnám – především analyzuje následky výbuchu černobylské elektrárny v dubnu roku 1986.

Pripjat u Černobylu, Zdroj: AČCKA

Na přebalu publikace je uvedeno, že kniha je určena především laickým zájemcům. Čtení je poutavé, velmi zajímavé a poučné, nicméně stránky se natolik hemží vzorečky radioaktivních prvků a odbornými výrazy, až se nezasvěcený čtenář ve vyprávění musí zákonitě ztratit. Proto knihu ocení spíše mladší odborníci, kteří se v problematice jaderné energie přece jen více orientují.

Nicméně, autorovy vědecké zkušenosti, znalosti a lékařské tituly budí obrovský respekt vůči textu, který Zdeněk Dienstbier čtenářům předkládá. Všechny aspekty knize dodávají punc kvality a opravdovosti, budí důvěru v psané slovo. Příčiny výbuchu černobylské elektrárny, následky hirošimské exploze a četných jaderných pokusů budou zajímat nejedno čtenářovo oko, kniha proto působí jako osvěta v problematice jaderné energie a zároveň varovně bije na poplach v zájmu záchrany životního prostředí i celého lidstva. Tato a jí příbuzné publikace by měly být brány jako základní stavební kámen v prevenci proti destrukci planety Země.