4 fotky 
Představení Harold a Maude v podání Slováckého divadla Uherského Hradiště pravidelně hostuje v Praze v divadle ABC a v budoucnu se jistě budou konat další představení mimo domovskou scénu (premiéra byla 16. ledna 2010). V této inscenaci se režie velmi dovedně ujal Igor Stránský a na jeviště nám přivedl legendární poselství, které může změnit život.
Harold: Modlíte se, Maude? Maude: Hovořím. H: S Bohem? M: Se životem. H: Ale co je podle vás Bůh? M: Má mnoho jmen. Bůh je láska. Zdroj: mestskadivadlaprazska.cz
V roce 1971 byl v USA natočen předchůdce všech budoucích divadelních představení o Haroldovi a Maude. V době svého vzniku byl film zavrhován a propadl u diváků i kritiky. Důvodem byla hlavně symbolika příběhu dvou zdánlivě nesourodých lidí z různých společenských vrstev. Je zde kritizována morálka společnosti, hloupé předsudky, konvence a zaslepenost lidí, kteří neradi otvírají oči.
Doba se však změnila a film Harold a Maude se stal jedním z klenotů kinematografie. Jeho režisérem byl Hal Ashby, který se nechal inspirovat knihou Colina Higginse, Ruth Gordon s Budem Chasem předvedli skvělé a procítěné výkony v hlavních rolích. Autor knihy se poté rozhodl předělat ji na divadelní hru. Ta byla od roku 1973 po dobu šesti let uváděna v pařížském divadle Recamier a kritici ji právem nazvali hymnus na život.
Sebevražda jako každodenní rutina
Harold a Maude je představení plné nadčasového kouzla a poeticky ztvárněné realistické hloubky. Harold je osmnáctiletý mladík, který může být nazván sériovým sebevrahem a má k životu značně nihilistický postoj. Jeho zábavou je utápět se v pesimistické ponuré náladě pohřbů, kde všechno končí. Jeho matka je směšnou postavičkou z vyšších kruhů, která se snaží svému synovi nalézt tu pravou. Jedna nápadnice je horší než druhá a divák se směje, ačkoli si uvědomuje, že se jedná o velmi přesvědčivé parodické ztvárnění reality, nad kterou musíme stejně jako Harold kroutit hlavou. Když jeho ty možná pravé (vybrané matkou) vidíme, ani se nemůžeme divit, že je jeho koníčkem páchaní sebevražd a jeho postoj ke světu je naprosto bez naděje a lásky.
Maude se života nebojí
Na jednom z pohřbů, které má Harold místo večerních zpráv, se objeví Mathilda Chardinová, zvaná Maude. Když ji mladík potká, zrovna pomocí Bible louská oříšky a nabídne i faráři. Od první chvíle vidíme a hlavně cítíme, že je to postava plná života, která neztrácí čas se zbytečným přemýšlením nad důsledky. Dělá, co dělat chce, a užívá si života naplno, ačkoli ji společnost kolem má za blázna. Pravda je přitom někde jinde, jak to většinou bývá. Blázen není Maude, ale všichni kolem ní.
Maude: „Nebe je tak modré, jako by nemělo konce.“
Harold: „A přece je za ním obrovský černý prostor.“
Maude: „Ale protkaný nesčetnými hvězdami. Jedna moje přítelkyně říkávala: Právě teď svítí. A my je nevidíme. Je tolik věcí na světě, jejichž krása nám uniká.“
Harolda skvěle a přesvědčivě ztvárňuje Josef Kubáník, ale kdo je skutečně hvězdou představení? Ano, je jí Květa Fialová, která exceluje v roli starší, ale energické Maude, a když člověk na hru života přistoupí a připustí si, že se nedívá na cizí imaginaci, ale na vlastní situaci, tak nemá daleko k slzám. K slzám smutku nad hořkou pravdou a k slzám štěstí nad tím, že není sám a že existuje východisko. Maude přijde na okraj jeviště a držíc v ruce květinu pronese: „Každý ví, že je tohle.“ Květinu rozlomí v půli a mrští jí do publika se slovy: „Ale dovoluje, aby se s ním jednalo takhle!“
Josef Kubáník a Květa Fialová jsou duševními partnery i ve skutečném životě
Mezi Haroldem a Maude se vyvine vztah silnější než je přátelství, a ve chvíli, když požádá osmnáctiletý Harold osmdesátiletou Maude o ruku, ta s úsměvem odchází. Ale smrt pro ni není koncem, jen novým začátkem. Haroldův vztah k životu se otočí o 180 stupňů a on náhle chápe jeho cenu, jeho pomíjivost a začíná ho milovat.
Jeho matka vždy chtěla, aby se změnil, ale když se tak stalo pod vlivem takové stařeny, nejradši by ho zamkla doma. Nepochopila poselství anděla, který Harolda navštívil, zůstala slepá. Nevidí, stejně jako většina lidí kolem ní. Nevidí, protože vidět nechce. Maude ale ještě na konci své pozemské pouti otevřela oči jednomu mladému, nadanému muži, který na ni nikdy nezapomene.
Květa Fialová si Cenu Thálie jednoznačně zaslouží!
Jedná se o královskou roli Květy Fialové, která prezentuje pravděpodobně vlastní přístup k životu. Tím je filozofie její postavy reálnější a uchopitelnější. Před touto herečkou, ačkoli není všemi stejně oblíbená, smekám klobouk. Je skvělá. Bravo! Není ani nejmenší pochybnosti o tom, že v případě Květy Fialové je letošní nominace na Cenu Thálie naprosto oprávněná a zasloužená. Jestli budete mít kdykoli šanci představení zhlédnout, neváhejte!
Harold a Maude
Slovácké divadlo Uherské hradiště
Autor: Colin Higgins
Režie: Igor Stránský
Hrají: Květa Fialová, Josef Kubáník a další.
Hodnocení: 5*****
