3 fotky 
Poslední živá vzpomínka na Glena Hansarda a Markétu Irglovou je z roku 2008: dvojice kráčí po červeném koberci s pozlacenou oscarovou soškou za nejlepší filmovou píseň – Falling Slowly. Ta se mimo jiné objevila i na eponymním debutu Swell Season. Tento rok dvojice přišla s novým materiálem, kde rozbírají další kapitoly svých životů.
Swell Season - Strict Joy, Zdroj: flickr.com
Jejich hudební tvorba není už od počátku ničím jiným než dokumentací jejich vztahu – story, kterou jim svého času nejedna melancholická duše záviděla a za kterou se jim také nejedna sarkastická duše vysmála, když po necelých dvou letech románek skončil.
Zatímco eponymní debut byl svědectvím vzkvétající lásky sotva dospělé Irglové a zarostlého třicátníka Hansarda, plný všech klišé, které k začínajícímu vztahu patří, sladkobolný a patetický tak, že už mohl rozplakat jen zasněné losery, kteří věří pohádkám, novinka Strict Joy je inspirovaná vztahovým bitter endem. Opět jsou tu klišé, které patří ke končícímu vztahu – ve Fantasy Man se například omílají otázky, proč se to stalo (Go on just leave it / the timing wasn’t right / and the force that swept us both away / was too strong for us to fight), I Have Loved You Wrong je zase zpovědí o tom, co kdo udělal špatně, v Love That Conquers se vzpomíná na všechno dobré (protože milé ksichtíky obou zúčastněných by nikdy žádnou špinavost neprovedly) a Low Rising zase mluví o skrývaných tužbách, které už jsou nevhodné na to, aby se o nich mluvilo.
Swell Season, Zdroj: community.hour.ca
Není divu, že jejich hudba je taková, jaká je, když je pouze zrcadlem obou autorů. Naivní, nenáročná pro posluchače všeho druhu, co o pop-folkařích typu Damiena Rice, kteří tvoří ve stejném žánru o třídu výš, nemají (a nechtějí mít) ani ponětí. Přesto, že na Strict Joy můžete dvojici Swell Season věřit každé slovo – kalkul je asi to poslední, co byste těmhle dobrákům mohli vytknout -, ve stopáži necelých padesáti minut je místy jejich typické přeupřímnosti až příliš. Oproti debutu alespoň ubylo patetičnosti a album je tak poslouchatelnější, zajímavější a občas příjemně překvapí – v místech, kde vybočuje ze svého lineárního předpisu, nabývá na dynamice a vzdává se jinak všudypřítomné melancholie, jako např. ve Feeling The Pull, ale jindy naopak odbíhá k tolikrát omletým klišé.
Od dvojice, jejíž vztah se sice změnil, ale osoby zůstaly stejné – romantické a zasněné – se ani nedal čekat výraznější progres. Ve známkování oblasti držení se tématu vztahu a příběhu Hansarda a Irglové by Strict Joy uspěla na celé čáře, v hodnocení kvality bych se ale držela našedivělého průměru.
The Swell Season – Strict Joy
Vydáno: 26. října 2009
Skladby: Low Rising, Feeling The Pull, In These Arms, The Rain, Fantasy Man, Paper Cup, High Horses, The Verb, I Have Loved You Wrong, Love That Conquers, Two Tongues, Back Broke
Vydalo: Panther Distribution
Hodnocení: 3***
