Menu
TOPZINE.cz
Čtenářský deník, profily spisovatelů

Guy de Maupassant: Příběh jednoho života vypráví o naivních snech i ranách osudu

Alena Menšíková

Alena Menšíková

21. 1. 2013

FOTO: Guy de Maupassant

Filozofický román Příběh jednoho života (1883) vznikl deset let před autorovou smrtí. Je považován za jedno z jeho vrcholných děl a nese všechny znaky vyzrálého uměleckého mistrovství spisovatele.

FOTO: Guy de Maupassant

Maupassant je spisovatelem ostře kritizujícím soudobé společenské poměry, Zdroj: wikimedia.org

V knize sledujeme osud mladičké Jany a skrze její pohled na svět Maupassant vykresluje citový a částečně i rozumový svět člověka té doby. Osvětluje také sociální problémy v rozkládající se aristokratické společnosti.

Guy de Maupassant (1850–1893) je představitelem realismu. Mezi nejčastější témata v jeho knihách se řadí láska, příroda, život na venkově a každodenní život pařížských měšťanů, ale i strach či šílenství. K hlavním hrdinům patří venkované, měšťané aristokraté i spodina společnosti.

Příběh začíná, když Jana Le Perthius des Vauds ve svých 17 letech opustí klášter. Rodiče ji odvezou na zámek Topolí v Normandii, který měla Jana zdědit. Mladá dívka je plná ideálů a naivních snů. Touží po lásce a užívá si svobody, které konečně nabyla.

Není všechno zlato, co se třpytí

Brzy po svém příjezdu domů se seznamuje s vikomtem Juliánem Lemarem. Nedlouho poté se do sebe dvojice zamiluje a vezmou se. Na svatební cestě však Jana zjistí, že Julián je ve skutečnosti úplně jiný, než jak se zdálo. Lakomý, ješitný a zlý.

FOTO: Svatba

Mladí milenci se po několika týdnech známosti vezmou, Zdroj: sxc.hu

Julián Janu začne podvádět s komornou, potom i s hraběnkou z vedlejšího panství. Veškerá zamilovanost mezi Janou a Juliánem je rázem pryč. Přestože Jana o jeho nevěrách ví, nic s tím nedělá.

Jaký otec, takový syn

Žije stereotypní život a Juliána bere skoro jako cizího člověka. Její štěstí přichází až s narozením syna Pavla. Jana upne všechny své naděje, sny a lásku k novorozeněti a nic jiného ji nezajímá.

Julián nedlouho po manželčině porodu umírá a Jana vychovává Pavla se svým otcem a tetičkou. Z Pavla však vyroste floutek, který si nikoho neváží a svou matku jen využívá. Jana tak zůstává sama, chudá, slabá a zlomená.

Jana jako hlavní hrdinka

Jana je hlavní postavou, a přestože příběh předkládá vypravěč ve třetí osobě, vše vidíme skrze Janiny oči. Maupassant postavu Jany po psychologické stránce velmi propracoval. Známe všechny její pocity i myšlenkové pochody, což nám pomáhá pochopit její chování.

Nerozváděl nezajímavé detaily z jejího života, soustředil se pouze na ty události, které se jí bezprostředně týkaly.

Tu si uvědomila, že nemá co na práci a že vlastně už nebude mít vůbec nikdy co na práci. Celé její mládí v klášteře bylo zaměstnáno budoucností a upínalo se k snům. Ustavičný kvas nadějí do budoucna naplňoval tehdy její hodiny tak, že ani necítila, jak ubíhají. A pak, sotva jen vyšla z těch přísných zdí, mezi nimiž se rozvinuly její iluze, všechny sny o lásce se jí rázem splnily. Ten vysněný muž, kterého potkala, do kterého se zamilovala a za kterého se po několika nedělích provdala, jak už se lidé z takových náhlých rozhodnutí vdávají, ji unesl v náručí pryč, aniž si mohla cokoli rozvážit.

MAUPASSANT, Guy de: Příběh jednoho života. Praha: Práce, 1969.

Kdybychom měli popsat povahu Jany, mohli bychom říct, že jako mladá byla velmi nezkušená, naivní, idylická a plná optimismu. Očekávala, že život se bude odvíjet přesně tak, jak si ho naplánovala.

Smutné odhalení

Neuvědomovala si však, že ne vždy jde všechno podle plánu. Vzala si sice krásného, mladého a chytrého muže, ale zanedlouho se z něj vyklubal vypočítavý záletník, kterého nezajímalo nic jiného, než vlastní potěšení.

Janiny sny a štěstí se tak začaly rychle hroutit. Její manželství bylo rázem v troskách. Nejdříve si z toho nic nedělala a poté přišlo rozptýlení v podobě dítěte. Jana trpěla přehnanou starostlivostí, nedokázala se od svého syna odpoutat, a když ho po dlouhém přemlouvání poslala na studia, neustále za ním dojížděla.

FOTO: ulička v Paříži

Pavel matku opustil a utekl s prostitutkou do Paříže.

Nakonec však zjistila, že její synáček do školy přestal chodit a utekl do Paříže s nějakou nevěstkou. Od té doby chtěl po matce jen peníze. Jana ho tolik zbožňovala, že kdyby se do věci nevložila její služebná Růžena, poslala by Pavlovi poslední peníze, které měla. Byla schopná se pro něj obětovat a nezvažovala následky.

Čtěte také: Maupassantův Miláček ukazuje zkaženou Paříž, co připomíná současnost

Zasáhly ji i další rány osudu – smrt matky, manžela a později i otce a tetičky Lízinky. Najednou byla na světě úplně sama, protože ji opustil i její syn. Když už se zdálo, že je v té nejzoufalejší situaci, dozvěděla se, že se Pavlovi narodila dcera. Znovu pro ni svitla naděje na lepší život. V maličké vnučce totiž viděla začátek lepší životní etapy.

Autobiografické prvky

Příběh jednoho života je literárními kritiky považován za Maupassantovo druhé nejlepší dílo, hned po Miláčkovi. V tomto díle můžeme vidět odraz autorova pesimismu a nevíru v možnost trvalého porozumění dvou lidí.

V díle autor mísí Turgeněvův sentimentalismus, flaubertovský realismus a Zolovy naturalistické metody. Příběh jednoho života je tak odsouzením rozkládající se aristokratické společnosti, její nicotné morálky plné polopravd a sebeklamů, podvodů a zkorumpovanosti.

Zobrazuje osobní tragédii Jany a totální zánik ušlechtilých vztahů. Všechny tyto prvky odpovídají životním osudům Maupassanta, který nakonec skončil v ústavu pro slabomyslné.

MAUPASSANT, Guy de: Příběh jednoho života. Praha: Práce, 1969.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Guy de Maupassant: Příběh jednoho života vypráví o naivních snech i ranách osudu