5 fotek 
V severošpanělském Bilbau právě probíhá výstava kultovní sbírky současného umění řeckého sběratele Dmitrise Daskalopoulose. Až do 11. září tu můžete obdivovat ty největší umělecké objekty, které jste kdy měli možnost vidět.
Palms Johna Bocka v sobě spojují výtvarný prostor s kinosálem i hodinový filmový trip do pusté krajiny, Zdroj: guggenheim-bilbao.es
Název výstavy, Světelený interval (The Luminous Interval), je odvozen z díla řeckého spisovatele a filozofa Nikose Kazantzakise (1883 – 1957). Ten život připodobnil k „světelnému intervalu“, během něhož rozklad a úpadek propůjčují téma i fyzický prostor k tvorbě a následné obnově. Název výstavy ale návštěvníky vůbec nepřipraví na podívanou, která je čeká. Ta je doslova velkolepá.
Jeskynní Cavemanman (2002) Thomase Hirshhorna představuje samostatnou výstavu otisků lidské duše
Zahrnout do výstavy celou sbírku D. Daskalopoulose by byl vzhledem k jejímu rozsahu i k rozměrům většiny instalací skoro nadlidský úkol, proto se kurátor Solomon R. Guggenheim soustředil na prezentaci slavných děl z 80. a 90. let a na nejzajímavější z objektů, které vznikly po roce 2000. Celkem jde o více než 30 instalací od zavedených tvůrců, kterými jsou Louise Bourgeois nebo Paul McCarthy, po díla mladých osobností Paula Chana, Nate Lowmana nebo Wangechi Mutu. Návštěvníci mají tedy možnost sledovat vývoj současného umění v průběhu několika desetiletí.
Obří klenoty moderního umění
Rozsáhlé, prostor pohlcující, instalace se staly poznávací značkou Daskalopoulosovy sbírky a sám bohatý Řek s nadsázkou prohlašuje, že galeristé přijímají jeho nabídky na odkoupení gigantických děl s velkou úlevou. I Světelný interval nabízí pohled na mnoho ambiciózně rozsáhlých prací, včetně postapokalyptického Cavemanmana (2002) Thomase Hirschhorna nebo halucinativního multimediálního tripu Palms (2007) Johna Bocka.
Osvětlená Current Disturbance (1996) Mony Hatoum
Nespoutanost těchto děl je zde ale vyvážena přítomností jasně strukturovaných geometrických objektů jako je elektrifikovaná Current Disturbance (1996) Mony Hatoum nebo hravý The Asthmatic Escaped (1992) Damiena Hirsta.
Manifest a přehlídka výtvarného umění v jednom
Několik prací, zejména Küba (2004) Kutluga Atamana a Gravesend/Unexploded (2007) Steve McQueena, přivádí k životu přeživší ikony moderní civilizace a upozororňuje na emocionální přetlak, který v člověku tyto symboly probouzí. Jiné se často dotýkají nejintimnějších aspektů osobní identity se zvláštním zaměřením na lidské tělo v různých stádiích plodnosti a rozkladu.
Küba (2004) Kutluga Atamana, synchronní záznam několika lidských příběhů
Výstava jako celek poukazuje na křehkost lidského těla i duše. Daskalopoulos často říká, že jeho sbírka není kolekcí módních trofejí. On sám nesleduje trendy, které jsou v danou chvíli aktuální, ani rostoucí cenu děl ve své kolekci. A to nejen z důvodu, že mnohá z nich jsou kvůli svým rozměrům neprodejná.
„Nejde o sbírku hezkého současného umění,“ vysvětluje. „Jde o vyjádření postoje.“ A také o snahu oživit zájem o moderní umění v rodném Řecku, kde se v současné době snaží najít prostory i vhodný koncept pro prezentaci svých klenotů. Nemělo by jít o klasickou galerii, ale o interaktivní prostor, který by sám komunikoval s veřejností.
Dmitri málokdy vystavuje mimo rodné Řecko, takže nelze počítat s tím, že by jeho „giganti“ brzy dorazili i do Prahy. Proto se letní výlet na sever Španělska může jevit jako zajímavý plán B.
