×
TOPZINE.cz

Gen MC1R aneb zrzky na vymření

ZrzkyKdysi jsem četla úvahu vědců, že postupem času některé typy lidí vymizí. Důvody jsou prý neodolnost. Nevím do jaké míry je to pravděpodobné, mluví se o posledních několika stovkách let, než se země zbarví do jednotné monotónní hřívy – osobně bych to nazvala, že se lidé vmísí do jedné multirasy postupným promícháváním se. Na jednu stranu by to vyřešilo mnohé konflikty, protože by tím alespoň z části mohla vymizet rasová nesnášenlivost, která mnohdy opravdu pramení jen z jinakosti.

Foto:http://itsbashy.wordpress.com
Foto:http://itsbashy.wordpress.com

Xenofobie by byla minulostí, protože kolovala-li by v naší krvi směs všech druhů, kdo by byl tím, kdo by mohl hodit kamenem? Z různých výzkumů vyplývá, že s častější migrací obyvatel a zakládáním multikulturních rodin se bude podíl světlovlasých postupně snižovat, neboť dominantní jsou genetické vlohy pro tmavovlasost. Uvidíme, čas poběží, nikdo ho nezastaví a třeba se nakonec věci vyvinou úplně jinak. Antropologie ovšem neusíná na vavřínech.

Nicméně zpět k tomu, o čem bych zde chtěla psát. Ocitáme se u rusovlasých. Zrzků a zrzek. Rudovousů a rudovlásek.

Zrzavost vadou nebo dědictvím po prapředcích?

Vědci tvrdí, že za rudou hřívou a světlou pletí se skrývá genetická jinakost. Teprve před 10 lety označili vědci rusovlasý gen MC1R, označující receptor pro melanokortin-1, molekulu, která na povrchu kožních pigmentových buněk a ve vlasových cibulkách řídí produkci tmavého pigmentu eumelaninu a způsobuje jejich specifický pigment.
Dlouhá léta se pátralo, kde se Ti rusovlasí vlastně vzali. Nakonec se přišlo s jakž takž potvrzenou hypotézou, že rusovlasí by mohli být potomky neandrtálců. Ano čtete dobře. Neandrtálců. Ti žili v Evropě mnohem dříve než přímý předchůdce homo sapiens, který se z Afriky do Evropy dostal před 40 000 lety. To takový člověk neandrtálský pobíhal po území od Británie po Sibiř již před 400 000 lety! Neuvěřitelné.

Vědci o neandrtálcích hovoří jako o slepé větvi, která vymřela díky vyhynutí velkých savců někdy před 25 000 lety. Takže, když to vezmu kolem a kolem, homo sapiens a člověk neandrtálský žili tisíce let bok po boku. Díky kosterním nálezům a expertizám se vědcům podařilo zjistit, že to právě člověk neandrtálský má v sobě onen gen MC1R. Vlastně nejspíš jen výjimečně docházelo k sexuálním kontaktům mezi těmito skupinami, ale je to logické, jak jinak by se totiž mohl tento gen dostat do naší genetické výbavy. Vlastně na tom není nic divného, za předpokladu akceptování důkazů, jež se nám doposud podařilo získat, není jiné možnosti, kde se ti zrzci a zrzky vzali. Věda se domnívá, že mezi neandrtálci bylo 1% zrzavých jedinců. Hleďme na to, jakou raritou zrzaví lidé byli, jsou a asi i budou. Vlastně i v době, co už nebudou, budeme na ně skrze historická fakta hledět s úžasem. Ovšem toto se netýká jen zrzavých lidí, nezapomeňme na blonďaté, ti totiž také s největší pravděpodobností podlehnou dominanci tmavého pigmentu.

Zhruba 2% světové populace jsou zrzouni. Samozřejmě, že v severní Evropě, a především západní Evropě (jako ve Skotsku nebo Irsku), je toto číslo na státní území vyšší. Rusovlasé najdeme všude ve světě, dokonce mezi Židy, Indy a celkově v různých etnikách, kterým dominují tmavější až nejtmavější lidé. Možná nemůžeme až s takovou jistotou odsuzovat světlovlasé k zániku, protože genetika je nevyzpytatelná a kolikrát se už stalo, že nějaký gen dřímal v těle a nesl se dál a dál až se jednou projevil a světe div se, to se pak děje, že se v rodině narodí potomek tmavé pleti.

Zrzaví lidé jsou opředeni mnohými mýty a pověrami, připisují se jim magické schopnosti, náruživost, touha po moci, dominance nebo smyslnost, ale v neposlední řadě jsou tu fakta, která poukazují na různé fyzické rozlišnosti. V historii byli tito lidé mnohdy stíháni a odsuzováni společností.

Rusovlásky trpí mnohem větší krvácivostí, než-li ženy blonďaté nebo černovlasé. Mezi doktory se ví, že jde-li na porodní sál zrzka, mají se na co těšit. Krvácení, bolest… Ano bolest. Jsou mnohem citlivější, co se prahu bolesti týče. A když se vrátím do nemocnice, tak třeba právě anestézie je něco, co je u zrzavých jakýsi specifický oříšek. Potřebují o pětinu vyšší dávku a sami anesteziologové jsou z nich vždy nešťastní, protože u takových zrzounů a zrzek nikdy nevíte, jak budou takové uspávání a řezání snášet.

Sluníte se rádi? No to zrzci a zrzky možná taky, ale takovým malým prokletím je jejich alabastrová pleť, která je na slunečním výsluní spalována a celkově nesnáší sluneční paprsky dobře. Musejí používat vysoké faktory, a než by se opálili, tak se spálí. Kůže by při častém slunění stárla rychleji, vysušovala by se. Jednoduše řečeno, takoví lidé by se neměli slunit. Bronzového efektu by se stejně nikdy nedosáhlo, takže proč se trápit.

A když už hodíme za hlavu všechny ty fyziologické rozdíly a komplikace, máme tu  dobu jim přející. Jak to jen říct… ono oproti minulosti to bude asi rozdíl. Oni to totiž s jinak vlasatými lidmi neměli lehké. Ve středověku byli zrzaví lidé terčem stíhání, obviňování a upalování, protože jejich hřívy jako oheň, světlá pleť a mnoho pih, no prostě pomatený středověký svět si to vyložil, že se jedná o ďábelské nevěstky. Byla to slepá doba, neexistovala žádná speciální antropologie, a co si jeden neuměl vysvětlit, označil zlem.

Nyní je svět o trochu milejší. Ještě před pár lety, zeptejte se nějakých už odrostlých zrzek a zrzků, zjistíte, že dřív byl člověk taky pěkný posměváček. Například takový princ Harry – typický britský zrzek – sám přiznal, že byl ve škole šikanovaný. Děti si často dobírají bledé tváře plné pih se zrzavou kšticí. Nebo snad nepamatujete, jak vás kamarád štípl, když zahlédl zrzavého člověka? Pro štěstí? Kdo ví, ale když jsem byla dítě, běžně se takhle štípalo na účet zrzavých.

Díkybohu se v součastné době karty obracejí, o zrzkách sní spousta mužů, svět modelingu prahne po bledých zasněných tvářích a lidé už se snad tolik nedívají na to, jestli jste MC1R.
Člověk už tolik neodsuzuje, avšak stále je jim přisuzována ona smyslnost a magičnost.

A jak je to s tou jejich náruživostí? Nebylo by zcela přesné tento aspekt nevzpomenout, protože je to taky jakési specifikum, kterého se lidé drží. Všeobecně známo? Nebo jde jen o hospodskou povídačku?
Myslím, že se nebude divit nikdo, když Vám povím, že opravdu nejde o nějakou fámu. Zrzaví lidé jsou temperamentní, aktivní, prostě oheň v krvi. Až jedna vědecká studie doktora Habermehla prokázala, že v průměru jsou zrzky a zrzouni opravdu náruživější, za život mají více partnerů a častější sex je prostě jakousi neodmyslitelnou součástí jejich životů. Doktor Habermehl se domnívá, že ženy obarvující-li se na zrz, vysílají naléhavý signál, že touží po milostném dobrodružství, nebo hledají partnera. Stačí se kouknout kolem sebe, tolik volajících lidí po smyslných dobrodružstvích!

Takže jak to asi v budoucnu bude? Smísí se rusovlásky a zrzci s námi obyčejnými, zmizí blondýnky a blonďáci… budou tu na zemi chodit pak jen tmavovlasí? Veškeré teorie tuto tezi potvrzují. Tmavý pigment je dominantnější a je dosti pravděpodobné, že nakonec budeme zemí tmavých kštic. Nemá smysl se pídit, zda-li je to či není správné. Je to vlastně naše dobrovolná volba a nejsme nakonec všichni na zemi sousedy sobě rovnými?

Na závěr bych zde uvedla pár velkých rusovlásek a rudovousů z historie:

– anglická královna Alžběta I.
– král Zikmund – liška ryšavá, jakou to příhodnou přezdívku dostal tento rusovlasý muž.
– Aňa Geislerová – snad by se dalo říct, že právě úspěch této české herečky otevřel dveře i ostatním pihovatým zrzkám.
– říšskoněmecký král Friedrich I. Barbarossa
– George Washington
– Bára Štěpánová
– Napoleon Bonaparte
– princ Harry, ani člen královské rodiny neunikl před dobíravými řečmi dětí.
– Winston Churchil a mnoho dalších.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..