2 fotky 
Gabriela Preissová, představitelka českého realismu, vykreslovala ve svých dílech charaktery venkovských žen, bojovala proti předsudkům a zobrazovala život na Slovácku.
Gabriela Preissová vykreslovala život na slováckém venkově, Zdroj: youtube.com
Významná česká spisovatelka Gabriela Preissová se narodila roku 1862 v Kutné Hoře jako Gabriela Sekerová. Její otec byl řeznickým mistrem a matka dcerou hostinského. Otec však záhy po jejím narození zemřel a matka se zanedlouho znovu provdala. Otčímovi byla její dcerka na obtíž, a tak malá Gabriela strávila dětství u prarodičů v Opatovicích nad Labem. Po smrti otčíma se její matka provdala potřetí, tentokrát za statkáře Josefa Váňu, který si nevlastní dcerku oblíbil.
Dětství a vzdělání
Rodina se společně přestěhovala do Plaňan, kde Gabriela navštěvovala místní školu. Poté ji rodiče poslali do Prahy, kde absolvovala dívčí školu na Smíchově. Pobývala zde u svého příbuzného, archiváře F. Dvorského, který ji seznámil s vlasteneckou společností. Preissové se zde otevřely nové obzory, získala kulturní rozhled a pustila se do literární činnosti.
Později přijala pozvání svého strýce Karla a odjela na nějaký čas do Hodonína, kde se seznámila se svým budoucím manželem. Roku 1879 se provdala za Jana Nepomuka Preisse, pokladníka v hodonínském cukrovaru, se kterým měla tři děti. Seznamovala se s životem na Moravě a především díky vlivu Jana Herbena se začala zajímat o slovácký venkov, posléze i o život korutanských Slovinců.
Jan Herben (1857-1936) byl český spisovatel, novinář a politik. Herben patřil mezi představitele venkovského realismu. Byl tvůrcem románových kronik o životě na slováckém venkově. V roce 1886 založil časopis Čas, působil také jako redaktor v Lidových novinách či Národních listech
V roce 1898 přesídlila se svým mužem do Prahy, kde v letech 1903 – 1910 redigovala Kalendář paní a dívek českých a věnovala se literární tvorbě. Občas psala svá díla pod pseudonymem Matylda Dimová. Po smrti J. N. Preisse se v roce 1908 provdala za plukovníka rakouské armády Adolfa Halbaertha a přestěhovala se do Pulje v Istrii.
Na sklonku života
Během 1. světové války byla obviněna z vlastizrady, neboť podporovala ruské zajatce. Po válce opět přesídlila do Prahy, kde žila až do své smrti. Roku 1925 byla jmenována členkou Československé akademie věd a umění. Gabriela Preissová zemřela v Praze v roce 1942. Pochována je, stejně jako například Božena Němcová, na vyšehradském hřbitově.
Stejně jako Němcová je i Preissová pohřbena na Vyšehradě, Foto: wikimedia.org
Roku 1877 vyšla v Pospíšilově národním kalendáři její prvotina Čeledín a dcera ze statku. Cesty na Slovácko ji inspirovaly k dílům zaměřeným na slovácký lid na Moravě i na Slovensku. Mezi její nejznámější díla patří Črty ze Slovácka (1890) či Korutanské povídky (1896). Zde zachycovala životní poměry na slováckém venkově, jednání a problémy venkovského lidu.
Literární přínos
V roce 1889 vyšla v časopise Osvěta autorčina povídka Gazdina roba. Později se Preissová rozhodla předělat dílo do dramatické podoby a dne 7. listopadu 1889 měla hra Gazdina roba premiéru na prknech Národního divadla. Režie se ujal Josef Šmaha a hlavní roli Evy ztvárnila herečka Marie Bittnerová. Hra se na jedné straně setkala s nadšeným přijetím diváků, na druhé straně se proti Preissové zvedla vlna kritiky.
Gazdina roba v Národním divadle v roce 1917, Zdroj: archiv.narodni-divadlo.cz
Tragický děj vypráví o chudé švadleně Evě, která opustí nemilovaného muže kvůli sedláku Mánkovi, se kterým uteče do Rakouska. Mánek se ale odmítá nechat rozvést, Eva se cítí ponížena a ukončí svůj život skokem do Dunaje. Hru zhudebnil J. B. Foerster. Operní verze byla uvedena roku 1899 v Národním divadle pod názvem Eva.
Čtěte také: Babička Boženy Němcové. Staré bělidlo ožívá díky starosvětské stařence
V roce 1890 vyšlo další autorčino realistické drama nazvané Její pastorkyňa. Hra pojednává o mladé venkovské dívce Jenůfě, jejíž nevlastní matka se tragickým způsobem snaží vyřešit problém s Jenůfiným nemanželským dítětem. Preissová zde zobrazuje nelehké postavení ženy ve společnosti svázané přísnými pravidly morálky. Tímto dílem autorka opět vyvolala negativní reakci konzervativních kritiků. Drama se rovněž dočkalo své hudební verze, kterou vytvořil Leoš Janáček.
Zdroj: Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, Praha: Československý spisovatel, 1973.
