G. B. Shaw: Dramatik, který si uznání vydobyl svým břitkým humorem

FOTO: George Bernard Shaw
George Bernard Shaw. Zdroj: wikimedia.org

G. B. Shaw byl anglický dramatik, prozaik, kritik a esejista irského původu a za svou práci získal Nobelovu cenu.

FOTO: George Bernard Shaw
George Bernard Shaw. Zdroj: wikimedia.org

George Bernard Shaw se narodil 26. července 1856 v Irsku. Jeho otec pocházel ze starého šlechtického rodu a býval státním úředníkem. Úřad byl však zrušen a tak šel již ve čtyřiceti letech do penze. Shawova matka pocházela také z dobré rodiny a ve dvaceti letech se rozhodla vzít si George Carra Shawa.

Bernard samorost

Malý Bernard neměl šťastné dětství. Jeho otec byl alkoholik a matka se o rodinu nestarala, takže vyrůstal sám se svými dvěma sestrami. Žil v rodině, kde nebyla ani láska, ani nenávist, ani úcta, či bázeň.

Shaw chodil do školy v Dublinu, ale latina a katechismus ho nebavily. Nikdy nebyl věřící a z náboženství si spíše utahoval. Přestože nevystudoval žádnou vysokou školu, byl velmi vzdělaný. Četl všechno, co mu přišlo pod ruku.

FOTO: Londýn
Shaw prožil velkou část života v Londýně. Zdroj: sxc.hu

V patnácti letech začal pracovat jako úředník a přivydělával si výukou operního umění, kterému se naučil díky své matce. V roce 1876 opustil Dublin a přestěhoval se do Londýna společně se svou matkou a sestrou.

Začal pracovat jako obchodní jednatel v Edisonově telefonní společnosti a vypracoval se až na ředitele. Poté se však rozhodl, že se chce věnovat psaní románů a z tohoto místa odešel.

Od roku 1879 až do roku 1883 napsal pět románů, ale všechna londýnská nakladatelství je odmítla vydat. Romány byly plné kritiky morálky společnosti, pokryteckého náboženství a zvůle šlechty.

Shaw a socialismus

V té době se Shaw dostal do řečnického klubu s názvem „Společnost pro bádání“ a poté také do „Dialektické společnosti“ a do debatního kroužku „Bedford“. Tam se seznámil se základními myšlenkami socialismus a začal studovat Marxovo dílo.

Socialismus ho velmi zaujal, ale nestal se jeho dogmatikem a nevstoupil do socialistické strany. Stal se však členem Fabiánské společnosti, kterou shledal odpovídající jeho idealistickému a intelektuálnímu založení.

Od literárního kritika k dramatu

Od roku 1883 se Shaw stal literárním kritikem a působil hned v několika periodicích. Jeho kritiky byly velmi jedovaté a sršely sarkasmem a ironií, ale lidem se líbily. Shawova popularita rostla a vědělo se o něm, že jeho břitký humor se nezastavil před ničím.

FOTO: Svatba
Oženil se spíše z rozumu než z lásky.

Ve svých čtyřiceti letech se oženil se stejně starou Charlottou Payne Townshendovou a odstěhoval se do jejího domu. Velmi mu pomohla s jeho dramatickou tvorbou. Otázkou zůstává, zda svou ženu skutečně miloval. Ke sňatku se vyjádřil takto:

„Vzali jsme se, poněvadž jsme se sobě stali navzájem nepostradatelnými.“

První dramatické pokusy neměly úspěch. Jednou z prvních her bylo drama „Domy vdovců“, kde Shaw zobrazil osobní zkušenost z doby, kdy pracoval jako zaměstnanec dublinské pozemkové společnosti. Kritizoval společnost vyživující se na bídě chudých lidí, kteří bydlí ve slumech.

Ve hře „Živnost paní Warrenové“ zase zachytil ožehavé téma pokrytectví. Vypráví o matce, která své jediné dceři platí nejlepší školu v Anglii z výdělku svého nevěstince. Tato hra byla dokonce zakázána cenzurou jako nemravná.

Shaw napsal ještě mnoho dalších her, k těm známějším patří „Caesar a Kleopatra“, „Candida“ či filosofické drama „Člověk a nadčlověk“.

Shaw se nesnažil společnost umravňovat nebo poučovat, spíše upozorňoval na její nešvary a nechal na lidech samotných, aby si udělali názor.

Pygmalion

Nejznámější Shawovou hrou je „Pygmalion“, hra inspirovaná bájí o kyperském sochaři Pygmalionovi, který vyřezal ze slonoviny sochu nádherné ženy a zamiloval se do ní. Proto poprosil bohyni lásky Afroditu, aby mu sochu oživila.

FOTO: Opona
Pygmalion je Shawovým nejznámějším a nejhranějším dramatem.

V Showově zpracování Pygmaliona představuje profesor fonetiky Higgins, který se vsadí se svým kolegou, že z dívky z ulice udělá dámu a její původ nikdo nepozná.

Podle tohoto dramatu vznikl světoznámý muzikál My fair lady, který se dočkal i filmového zpracování.

Nobelova cena

V roce 1925 byla Shawovi udělena Nobelova cena za literaturu, ale on ji odmítl. Napsal, aby peněžitou odměnu s cenou spojenou vyplatili švédským spisovatelům. Díky tomuto gestu jeho sláva ještě více vzrostla.

Po celý život odmítal pocty, které mu nabízeli. Mohl se dokonce stát šlechticem. Jedinou nabídku, kterou přijal, bylo čestné občanství města Dublin. Shaw se vyjádřil takto:

„Za mého života mi nabízeli nejrůznější pocty a členství, ale já je odmítal, poněvadž jsem se nechtěl dostat do špatné společnosti. Vaši nabídku však pokládám za velké vyznamenání a rád ji přijmu.“

G. B. Shaw tvořil až do své smrti. Zemřel 2. listopadu 1950 v Anglii v Ayot St. Lawrence.

Zdroj: MAŠKA, Eduard: G. B. Shaw. Orbis: Praha, 1947.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Alena Menšíková
Autorka je redaktorkou rubriky Literatura na TOPZINE.cz a magazínu WomanOnly.cz. Vystudovala žurnalistiku a francouzskou filologii v Olomouci. Nyní studuje Mediální studia a žurnalistiku v Brně. Mezi její koníčky patří čtení, vaření a filmy.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*