×
TOPZINE.cz

Fuksův Spalovač mrtvol

Psychologický román Spalovač mrtvol poprvé vyšel roku 1967. Hned rok poté natočil režisér Juraj Herz ve spolupráci s autorem film (v hlavní roli s Rudolfem Hrušinským starším). Tento tzv. trezorový snímek je kinematografy vysoce oceňovaný, ačkoli u nás se dlouhá léta nemohl promítat.

oheň
Ilustrační snímek Zdroj: nlpir.nist.gov

Ladislav Fuks byl autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Většina jeho díla je skrytě autobiografická. Téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti.

Mistr masky

Autor je ve svém díle též mistrem masky, jinotajů a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil. Měl také sklon k netradičním nápadům a zvláštní smysl pro humor. Ve svých knihách se také často dopouští jen těžko odhalitelných žertů a se svými čtenáři nejednou hraje rafinovanou hru, která může některým z nich zůstat neodhalena.

Ilustrační foto-maska
Ilustrační foto Zdroj:www.faqs.org

Karel – pokrytecký workoholik

Centrální postava knihy, Karel Kopfrkingl, pracuje jako zaměstnanec krematoria. Svou prací je natolik pohlcen a zaujat, že považuje vše spjaté s procesem spalování za posvátné a výjimečné. Miluje pohřební písně, uctívá proces zpopelnění a myslí si, že pro člověka je vrcholem blaha smrt a následné zpopelnění, které urychluje jeho proces splynutí s vesmírem.

film-spalovač-mrtvol-2
Rudolf Hrušinský v roli Karla Kopfrkingla. Zdroj: electricsheepmagazine.co.uk

Doma na stěně má Karel vyvěšenou tabulku s kremačním rozvrhem a v knihovně má v pozlacených deskách kremační řád. Neustále si čte knihu o Tibetu a v novinách vyhledává pouze černou kroniku. Od samého začátku v jeho chování a vnímání okolního světa cítí čtenář cosi nezdravě patologického. Zpočátku těžko popsatelný a těžko formulovatelný pocit začne přerůstat v pocit odporu a hnusu nad jeho činy. Těžko definovatelná úchylka čiší z každého jeho slova či činu.

Karel, nechává se nazývat manželkou Romanem, se umí dokonale ovládat. Zprvu se zdá, že by nikomu neublížil, myslí na blaho okolních lidí a nejvíce samozřejmě na blaho své vlastní rodiny. Ono blaho se však postupně deformuje v pokřivené jednání, které se jeví správné snad jen hlavnímu hrdinovi. Jeho manželka Marie, které říká vznešeně Lakmé, je mu dokonale podřízena. Připomíná lidský stroj, který je díky manželovým něžným pokynům navyklý udělat snad cokoli.

film-spalovac-mrtvol
Snímek z filmu Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušinským v hlavní roli (na snímku v pravo). Zdroj: ceskatelevize.cz

Dokonalá komedie

Manželé Koprflingovi mají dvě děti, Zinu a Milivoje. Karel je nazývá slunnými, božskými a úchvatnými. Zdá se, že vše funguje jak má a Karel se snaží zajistit rodině ještě lepší životní podmínky. S maskou největší vážnosti s nimi hraje dokonalou komedii. Svou manželku podvádí v nevěstinci a pravidelně se nechává testovat na syfilitidu u souseda, židovského lékaře. A jakoby se snažil přesvědčit i sám sebe, opakuje stále dokola stejné fráze o velikém rodinném štěstí a podobně.

Manipuluj a budeš manipulován aneb S čím zacházíš, tím také scházíš!

Děje se tak na počátku druhé světové války, kdy lehce zmanipulovatelný Karel Kopfrkingl podlehne nátlaku svého rádoby přítele a vstoupí do německé strany SdP. V převleku žebrá u synagogy a udává své známé a ostatní židy. Syna Milivoje přihlásí do Hitlerjugend a chodí spolu na box. Uvědomí si, že jeho žena, částečná židovka, by mu bránila v pracovním postupu. Rozhodne se jí bezcitně zbavit, jako nějaké nežádoucí věci.

Kremace – vrchol rodinného blaha?

Všem z rodiny samozřejmě chce Karel dopřát kremaci, aby mohli dosáhnout rychlejší přeměny. Přeměny, která místo dvaceti let trvá pouze sedmdesát minut. Syna ubije v krematoriu tyčí, a když se chystá zabít svou dceru, dostane halucinogenní záchvat. Zjeví se mu tibetský mnich, který v něm vidí inkarnaci Dalajlámy.

Próza Spalovač mrtvol s groteskními prvky a promyšleným vykonstruovaným příběhem odhaluje vícerozměrnost lidského nitra i samotných dějin. Autor dokáže u čtenářů vyvolat silné emoce a mnoho nezodpověditelných otázek, které si každý musí vyložit sám.

Světový úspěch

Knihy Ladislava Fukse dosáhly značné úspěšnosti. Byly přeloženy do zhruba patnácti jazyků, vyšly ve Francii, v Itálii, v Německu, ve Španělsku i v Rusku. S velkým úspěchem se setkaly i ve Spojených státech. Řada jeho děl byla zfilmována nebo uváděna jako divadelní dramatizace.

Ilustrační foto-příjezd vlaku do pevnosti Terezín
Ilustrační foto Zdroj: www.holocaustresearchproject.org

Mnozí literární kritici si často kladli otázku, jak je možné, že se Fuks, jako nežidovský spisovatel, dokázal tak vžít do pocitů židovské menšiny a věnovat tomuto tématu značnou část svého díla. Odpovědí může být Fuksův pocit sounáležitosti s tragédií tohoto národa, ale také úzkost z ohrožení, kterou po celý život on sám pociťoval. Hluboce jím otřásla perzekuce židovských spolužáků, kterou prožíval mnohem citelněji, jelikož sám trpěl silným pocit ohrožení – v koncentračních táborech tehdy mizeli nejen Židé a Romové, ale také homosexuálové.

Jak tvrdí Ladislav Fuks ve svých pamětech: Osobní prožitky z této kruté doby mne přímo vehnaly do náruče literární tvorby. Já byl tehdy sice kluk na gymnáziu, ale dobu s celou její atmosférou, hrůzami a úděsnostmi jsem prožil tak silně, že se to všechno do mne skutečně nesmazatelně vrylo.

Název: Spalovač mrtvol
Autor: Ladislav Fuks
Poprvé vydáno: 1967

Hodnocení: ***** (100%)



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..