×
TOPZINE.cz

Fotky: Majáles Praha 2011 navnadil na letní hudební festivaly

I když mnozí mohou namítat, že na pravé letní festivaly je ještě brzy, atmosféra v pražské Stromovce v pátek 6. května naznačovala pravý opak. Studentský svátek přinesl všem nedočkavcům první velkou dávku té nejlepší české hudby.

Pražský Majáles 2011, Zdroj: Topzine.cz, foto: Tomáš Lénárd

Když se řekne Majáles, většina lidí si vybaví davy hlučných a alkoholem zmožených studentů, nekonečné fronty a ještě nedostatečně teplé počasí pro delší večerní pobyt venku. Letošní ročník této studentské kratochvíle ale všechny tyto dříve opodstatněné předsudky zbořil a dle mého názoru se může hrdě řadit mezi v sezóně první větší české festivaly.

Už při vstupu do areálu bylo poznat, že se organizátoři za ten rok snažili a pozvedli Majáles o úroveň výš. O něco větší prostory, dobře rozmístěné stage, spousta barů, míst k sezení, konečně i dostatek toalet a hlavně žádné vélké fronty určitě každého potěšily. Nezapomnělo se ani na velkou obrazovku pro hokejové fanoušky nebo malé pódium pro studentské kapely.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_hudba_praha_majales_6_5_2011/]

Samozřejmě nesmělo chybět ani tradiční soupeření pražských vysokých škol a vyhlášení Krále a Královny Majálesu. Role uvaděče jednotlivých vystoupení se zhostil Tomáš Matonoha. Tolik k té nehudební stránce.

Je libo Fixu, Macháčka nebo snad trochu skáčka?

Letošní výběr kapel je další věc, která se organizátorům velice vyplatila. Evergreeny jako Chinaski, Wohnout nebo Vypsaná Fixa na festivalech nikdy nezklamou. Jestli je Divokej Bill evergreen, je podle mého názoru dost diskutabilní, ale zbytek programu byl velice pestrý a každý si z něj určitě dokázal vybrat.

Rozhodně bych neměla opomenout fakt, že letos se na Majálesu objevilo nevídaně hodně slovenských kapel. Oblíbení Horkýže Slíže sice chyběli, ale Para, Chiki Liki Tu-A a Puding Pani Elvisovej byli velice důstojným zastoupením našich sousedů.

Studenti na pražském Majálesu 2011, Zdroj: Topzine.cz, foto: Tomáš Lénárd

Skáčko je zaručený způsob, jak již v brzkých odpoledních hodinách roztančit a rozjařit první návštěvníky. Sto zvířat a Tleskač se snad nikdy nemůžou setkat s jinou než pozitivní odezvou. Velice oceňuji i výběr kapel, jako jsou Prago Union, Suflower Caravan, Skyline, Fast Food Orchestra nebo Charlie Straight. Hvězdy typu Tata Bojs nebo Chinaski pak po plynulém gradování všech vystoupení byly skvělým vrcholem dne.

Zlaté hřeby programu

Nemá cenu rozepisovat všechna vystoupení. Každý má tu svoji oblíbenou kapelu, kvůli které se rozhodne na takovouto akci jít. Tou mojí jsou Wohnout a Tata Bojs. Nedá mi to, abych Wohnouty nepochválila. Málokdo dokáže v pět hodin odpoledne rozvášnit dav právě jako oni.

Bratři Homolové ze skupiny Wohnout na pražském Majálesu 2011, Zdroj: archiv redaktorky

A rozhodně málokdo dokáže jít po vystoupení mezi lidi a dál šířit dobrou náladu. Chlapci byli milí jako vždy a od baskytaristy Jirky Zemánka jsem se kromě toho, že je vše (včetně jejich koncertu) báječné, dozvěděla také to, že nesnáší jejich píseň Banány a že jediná věc, na kterou se nechá od holky sbalit, je obrovská kytice vlčích máků.

Konec s velkým K

Oproti loňskému ročníku si tento nechal opravdu to nejlepší na konec. Písničky od Tata Bojs v májové večerní Stromovce za doprovodu všech těch světelných efektů působily, jak to jen říct? Skvěle, profesionálně, magicky. Na zpívajícího bubeníka se vždy dobře dívá. Na Milana Caise s jeho oblíbenou růžovou šálou jsem ale doslova civěla s otevřenou pusou. Samozřejmost, s kterou stíhá zpívat, hrát na bicí a do toho ještě vyskakovat a hulákat na publikum, nikdy nepochopím a vždy obdivuji.

Studentské kapely na Majálesu, Zdroj: Topzine.cz, foto: Tomáš Lénárd

Na závěr je třeba říct, že organizátoři zvládli vše na výbornou. Ovšem s jedním mínusem. Kelímková spoušť, kterou za sebou návštěvníci v areálu zanechali, musela přivodit nejednomu členovi uklízecí čety infarkt.

Pražský Majáles je akce, která, troufám si říct, bude v budoucnu lákat čím dál víc návštěvníků i z nestudentských řad. Zaslouží si obdiv i proto, že ve spoustě lidí po minulém skoro zimním týdnu probudila letní festivalovou náladu. Já jsem hned po návratu domů vytáhla ze skříně svůj festivalový slamák a holínky a už chci léto!

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.