3 fotky 
V Praze proběhla 11. prosince tisková konference MŠMT na téma finanční situace a podpory studentů. Odhalily se zde výsledky průzkumu mezi studenty všech ročníků 191 fakult, kterého se jich z dotázaných 23 964 zúčastnilo slabých 11 743. I přesto z něj však vyplývají zásadní fakta.
Ilustrační foto
Studium jako přítěž
Studenti v průzkumu poukázali nepřímo na fakt, že finanční náklady spojené se studiem velice zásadním způsobem snižují jejich životní úroveň. Celých 80% financí, které studenti použijí na pokrytí svých studií pochází od rodičů (35%) nebo z jejich nevelkých příjmů (45%). Ty se průměrně pohybují okolo hodnoty 4 170 Kč měsíčně. Pětina respondentů zároveň uvedla, že jejich studium velkou měrou zatěžuje jejich rodiče. Denní studium vysokoškolského studenta si vyžádá na základě průzkumu průměrně 8 163 Kč, u studentů soukromých VŠ pak 11 591 Kč (bez školného). Z analýzy dále vyplývá, že rodiče podporují své potomky průměrnou částkou 3 668 Kč. Po troše počítání se nám tedy náš exemplární, průzkumem stvořený student dostane na buržoazní kapesné v hodnotě 325 Kč na měsíc. Pokud si tato fakta shrneme, není se čemu příliš divit, když mnozí mladí lidé jdou raději pracovat na nižší pozice, ale s vidinou alespoň určitého finančního pohodlí. Stát tím však ve výsledku ztrácí potenciální inteligenci a respekt mladých lidí, kteří se mohou dostat do bezvýchodné finanční situace.
Všichni jsou si rovni, někdo si je rovnější
Petr Matějů, člen projektového expertního týmu MŠMT, zabývajícího se nevyrovnaností šancí na dosažení studia, poukazuje na velice alarmující skutečnost ohledně nerovností v možnosti dosažení VŠ vzdělání: „Například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na jeho šanci.“ Matějů zároveň dodává, že mezi zeměmi EU patříme v této otázce mezi nejhůře hodnocené. S přihlédnutím k malé matematice v minulém odstavci není tedy divu, že některé rodiny se zdráhají poslat své ratolesti studovat minimálně kvůli finančním nákladům a celkovému zatížení rodiny. Mezi rodiči, kteří vysokou školu nevystudovali přetrvává samozřejmě tento mnohem světštější a ve výsledku kontraproduktivní názor na studium ve větší míře, než je tomu ve vrstvách, které vysokou školou prošli.
Shrnuto a podtrženo
Výsledky analýzy mají posloužit k vypracování a následnému předložení návrhu na reformu finanční pomoci studentům. Můžeme tedy skutečně pouze doufat, že vládní činitelé uvolní více finančních prostředků na podporu a motivaci studentů. Za to, že současná situace nastala, nelze vinit nikoho jiného než neschopnost příslušných vládních orgánů a jejich členů, kteří naprosto podceňují význam finanční podpory mladých lidí se zájmem o další vzdělávání a nejsou ochotni uvolnit MŠMT více financí v zájmu zachování (vzniku?) kontinuálního nárůstu vysokoškolsky vzdělaných občanů.
Zbývá si pouze položit otázku, co je pro stát důležitější než zdraví a vzdělaní občané. Protože stav obou zmíněných oborů je z priorit jasně vyřazuje.
Zdroj: MŠMT
