×
TOPZINE.cz

Filmy o médiích míří do školních lavic. Jaké snímky byste si neměli nechat ujít?

OBR: Piráti na vlnách (2009)Všichni prezidentovi muži, Piráti na vlnách nebo Dobrou noc a hodně štěstí jsou snímky odhalující divákům zákulisí médií, s nimiž se setkávají každý den. Televize, rozhlas i tisk se staly nedílnou součástí našich životů, avšak ke kritickému přístupu k nim stále vede dlouhá cesta.

OBR: Piráti na vlnách (2009)
Piráti na vlnách (2009) roztančili celou Velkou Británii. Zdroj: youtube.com

Diváci, posluchači i čtenáři bývají často souhrně nazýváni konzumenty. Je to slovo, které přesně vystihuje přístup mnoha lidí k médiím. Bez snahy o kritickou reflexi přejímají zprávy i názory s tím, že co se píše v novinách, musí být pravda. Kritický přístup k mediálním produktům není vrozená dovednost, a jako taková by měla být součástí přinejmenším středoškolské výuky. Tento článek přináší několik námětů, jak mohou filmy o médiích přispět k diskuzi.

Skandál nebo válka

V době prezidentských voleb si kandidát na znovuzvolení nemůže dovolit skandál. Povolá proto svého poradce a hollywoodského producenta, aby sexuální aféru s nezletilou nahradili něčím méně skandálním. Třeba válkou.

Ve filmu Vrtěti psem (1997) imaginární válku sice vytvoří političtí poradci, ale média ji bez chvilky zaváhání rozšíří. Nikoho nezajímá, že v Albánii je ve skutečnosti mír. Zpráva musí být důležitá, protože má emoce, heslo, hrdinu i píseň. Vrtěti psem je s trochou nadsázky příkladem toho, jak snadno lze z naprosté lži vytvořit mediální pravdu. Umělá mediální realita se rozprostírá také kolem postav z filmů Truman Show (1998) nebo EdTV (1999).

Všichni dobří novináři

Více než o čemkoli jiném vypráví snímek Všichni prezidentovi muži (1976) o mravenčí práci dvou novinářů. Bob Woodward (Robert Redford) a Carl Bernstein (Dustin Hoffman) měsíce vyslýchali svědky, telefonovali a hrabali se v archivech, aby nakonec odhalili jeden z největších politických skandálů v novodobé historii USA a položili základy investigativní žurnalistiky.

Takzvaná aféra Watergate vyústila v roce 1974 v odstoupení prezidenta Richarda Nixona z funkce. Noviny dnes nemohou vyčlenit dva reportéry na několik měsíců na jednu kauzu. Všichni prezidentovi muži však dokazují, že když se tak stane, noviny skutečně píší historii. Neméně zajímavý snímek o Richardu Nixonovi se vrací k jeho rozhovoru s moderátorem Davidem Frostem. Duel Frost/Nixon (2008) je soubojem dvou mužů v jediném interview.

Britská alternativa

Šedesátá léta byla ve Velké Británii zlatým věkem pirátských rádií. Vysílající z lodí, které kotvily v mezinárodních vodách, přinášely tyto rozhlasové stanice rock’n’rollovou alternativu k veřejnoprávní BBC. Piráti na vlnách (2009) jsou natočeni na motivy příběhu Radio Caroline, které lze v éteru slyšet dodnes.

Komedie o partě dýdžejů na jedné lodi umožní nahlédnout do jiného než amerického mediálního prostředí a uvědomit si význam mediální diverzity. V roce 1967 vydala britská vláda zákon, který přes noc poslal všechna pirátská rádia do ilegality. Ani potom je ale jejich posluchači neopustili a pirátská rádia byla úspěšnější než ta legální.

Dobrou noc, senátore McCarthy

Vysílání v přímém přenosu, rozhodování mezi neutralitou zprávy a názorovostí komentáře, pozice televize mezi zábavou a vzděláním. Slovy „dobrou noc  a hodně štěstí“ se se svými diváky loučil moderátor Edward R. Murrow. Stejnojmenný film z roku 2005 sleduje Murrowův televizní boj proti americkému senátorovi McCarthymu a ukazuje počátky americké televizní stanice CBS.

V padesátých letech byl McCarthy jedním z členů Výboru pro neamerickou činnost, který se zaměřoval na odhalování potenciální komunistické hrozby v americké společnosti. Spíše než chytáním špiónů však proslul falešnými obviněními a zastrašováním. Dobrou noc a hodně štěstí ukazuje, že televize řeší od svých počátků stále stejné problémy – ovlivnění reklamou, objektivita zpravodajství, směšování zábavy a informací. Její hlavní úkol pomáhat demokracii tam, kde jí dochází dech, zůstává také stejný.

Život jako v seriálu

Maminka Štěpána Šafránka v jednom z dílů Básníků říká: „Vždyť já se až z těch seriálů dozvím, jak vlastně žiju.“ Ať už se odehrává na zdánlivě opuštěném ostrově nebo v Kamenici, byl vyroben v Kolumbii nebo Turecku, seriál se stal fenoménem. Městečko Pleasantville (1998) vrátí průměrného diváka zpět do reality.

Metaforická komedie dodává černobílému světu televizních seriálů barvu reality. Ukazuje, že žádný seriálový příběh není vaším příběhem a život v něm není jako ve vaší ulici. Při jeho sledování tak není na místě ani nostalgie po letech dávno minulých, ani po životě v luxusu.



1 Komentář Filmy o médiích míří do školních lavic. Jaké snímky byste si neměli nechat ujít?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..