3 fotky 
!Reportáž!Od soboty 16. do středy 20. dubna bylo na Nové scéně Národního divadla horko. Na tamním pódiu a několika dalších místech proběhl v pořadí už 21. ročník Festivalu spisovatelů Praha. Jaký byl a co návštěvníkům nabídl?
Derek Walcott (vpravo) a Saadi Yousef při autogramiádě, Foto: Petr Machan, PWF
V uplynulých dnech Praha patřila literátům – jednomu nobelistovi, dvěma výrazným hlasům ze zámoří, iráckému básníku žijícímu v emigraci a dalším umělcům včetně čtveřice českých zástupců. Tématem letošního ročníku Festivalu spisovatelů Praha, který ve středu večer zakončilo čtení karibského básníka Dereka Walcotta, se stalo tvrzení Někdo to rád horké. Minimálně organizátorům na počátku celého pelotonu horko rozhodně bylo.
Je Festival snobárna? A co víc, je vysoká literatura snobárna?
O tom, že horko nebude jen spisovatelům při diskusi o žhavých tématech, se veřejnost přesvědčila už v pořadu České televize Kulturama. Česká spisovatelka Petra Hůlová, sama účastnice letošního ročníku, v něm označila probíhající literární festival za snobárnu a neskrývala ani své antipatie vůči prezidentovi Festivalu Michaelu Marchovi. Tvrzení Petry Hůlové vrhlo na rodící se 21. ročník autorských čtení, diskusí a autogramiád šedé stíny a není vyloučeno, že některé případné čtenáře odradilo od návštěvy.
Asi není pochyb, že by Festival spisovatelů byl určen mainstreamovému čtenáři, přesto se organizátoři pokoušejí neodborné veřejnosti vyjít co nejvíce vstříc. Jednotliví hosté jsou představeni na webových stránkách, prostřednictvím tisku i během jednotlivých akcí buď formou videospotu, nebo přímo některým z moderátorů. Znalost jejich díla tak není k účasti v diskusi či na autorském čtení vyloženě nezbytná. Vstřícným krokem bylo taktéž upuštění od tradičního červnového termínu, který nevyhovoval zejména studentům.
S obecně klesajícím zájmem o literaturu se však snižuje i počet čtenářů, kteří by holdovali intelektuálně náročné próze nebo poezii, tedy dílům autorů, kteří na Festival spisovatelů pravidelně dojíždějí. Překlady mnohých děl na malém českém trhu vůbec nevycházejí, a pokud ano, pak v menších nakladatelstvích a mizivých nákladech. Ostatně vůbec první překlad poezie nositele Nobelovy ceny Dereka Walcotta vyšel až ke příležitosti jeho příjezdu do Prahy. Čtenářů, kteří mají doma více knih od Orhana Pamuka než Dana Browna, asi příliš nebude, dělá to z nich však automaticky snoby?
Pane Párale, ještě fotečku
V době vysílání nedělního pořadu na České televizi měl však Festival za sebou už první den, během něhož se fanoušci mohli setkat i s jednou z hvězd letošního ročníku, americkým spisovatelem Donem DeLillo. Autor téměř dvou desítek románů fanouškům jako první host Festivalu o víkendu podepisoval své knihy. Ještě téhož dne bylo možné ukořistit také autogramy řady českých spisovatelů včetně jmen velikosti Michala Ajvaze či Vladimíra Párala. Někteří čtenáři si své favority taktéž fotografovali.
Čeští spisovatelé na společné podpisové akci, Foto: Petr Machan, PWF
Sobotní program nabídl první z řady autorských čtení. Zájemcům v Café Louvre předčítali řecký prozaik a diplomat Constantine Kokossis, belgický básník Werner Lambersy a český básník a diplomat Tomáš Kafka. Víkendový program pokračoval autogramiádami zbývajících hostů a slavnostním nedělním galavečerem, na němž byla předána i Cena Spirose Vergose za svobodu projevu. Odnesl si ji arabský exilový básník Saadi Yousef.
Kdo čte, diskutuje
Zbývající tři dny Festivalu patřily tomu, co je této akci nejvíce vlastní – autorským čtením, diskusím se čtenáři a moderovaným debatám mezi autory navzájem. Na Nové scéně tak zazněly hlasy pozvaných autorů ze Středomoří i západní Evropy, svou tvorbu však představili taktéž domácí tvůrci.
Jednou z nejlákavějších diskusí byly právem pondělní hovory v Americkém centru, jichž se zúčastnili oba karibští rodáci mezi hosty Festivalu, básník a dramatik Derek Walcott a prozaik Junot Díaz. Přestože zadaného tématu Ale odtrhněte svůj pupek a co se stane? se oba autoři dotknuli jen letmo, patřilo setkání moderované Jayem Tolsonem k tomu nejlepšímu, co letošní program nabídl. Rozsáhlejší reportáž z této akce připravujeme.
Junot Díaz patřil k nejvýraznějším hostům Festivalu, Foto: Michael March, PWF
Večerní čtení na Nové scéně se poté často nesla ve značně odlehčeném duchu, přestože málokdy šlo o témata vyloženě úsměvná. Vladimír Páral mistrně kličkoval před otázkami na svou chystanou knihu, Junot Díaz bavil posluchače jako rozený stand-up comedian a Saadi Yousef s mladistvou jiskrou v oku vyprávěl o nedávném pobytu v Číně, aby poté přednesl palčivé řádky své básně America, America o invazi do Iráku. Celotýdenní program poté zakončil čtením ze sbírky Feast Derek Walcott.
21. ročník Festivalu spisovatelů Praha nabídl program, jímž opět připomněl Prahu jako město kulturně bohaté. Na rozdíl od roku minulého tentokrát při organizátorech stálo i štěstí a nikdo z přislíbených autorů se jim na poslední chvíli neomluvil. Festival tak nabídl svůj program v maximální možné míře a udržel si národní unikát. Nebo znáte jinou literární akci, na níž by se u diskusního stolku sešel laureát Nobelovy ceny s autorem oceněným prestižní Pulitzerovou cenou?
Redaktorova nej…
Největší hvězda festivalu: Jednoznačně Derek Walcott. Zaujal mě jak při diskusích, tak autorskou tvorbou, a přestože nedám vždy na literární ocenění, tady nepochybuji, že bylo uděleno po zásluze. Osobnost per se.
Nejoblíbenější host festivalu: Junot Díaz. Spisovatel, jehož energie se odrážela od stěn místností ještě dlouho poté, co z nich Junot odešel. Tentýž entuziasmus je hmatatelný i v jeho debutovém románu Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda.
Největší objev festivalu: Patrně Zülfü Livaneli. Neměl jsem možnost seznámit se se všemi hosty festivalu, Zülfü Livaneli je však jméno, o němž budu určitě ještě nějaký čas přemýšlet. Jeho román Štěstí vyšel i v češtině.
