5 fotek 
V Praze před nedávnem skončil festival Loutky v Celetné, na který se sjely soubory z celé České republiky. TOPZINE.cz zavzpomínal a vybral výrazné momenty, které tento festival přinesl. Zaujal kvalitními inscenacemi a zklamal nízkou návštěvností.
Loutky z celé České republiky zavítaly do Prahy. Zdroj: Divadlo Alfa
Díky tomuto projektu lze na jednom místě vidět loutkové soubory ze všech koutů České republiky. Tentokrát přijalo pozvání Divadlo Drak z Hradce Králové, Studio dell’arte z Českých Budějovic, Divadlo Já to jsem z Hluboké nad Vltavou, plzeňské Divadlo Alfa, Teátr Víti Marčíka či liberecké Naivní divadlo, oceněné v kategorii Alternativní divadlo Cenou Divadelních novin.
Pověsti staré a české
Staré pověsti české Aloise Jiráska, které knižně vyšly roku 1894, byly a stále jsou oblíbenou látkou umělců. Českobudějovické Studio dell’arte se jimi nechalo inspirovat a vytvořilo pásmo staročeských příběhů, propojených písněmi odkazujícími k lidové tradici.
Na tomto představení si získaly pozornost zejména loutkové pasáže. Charakter loutek odpovídal příběhu, v němž vystupují. Idylickou báji o Přemyslu doprovodily loutky malované. Temnější a strašidelnější příběh Horymírův odehrají loutky schematizované, které jen základními rysy připomínají lidské tělo.
Jednotlivé báje oplývají napětím, humorem i současnými aktualizacemi. Souboj mezi Bivojem a kancem se odehrává v ringu za zvuků píšťalky, sestry Teta, Kazi a Libuše se hádají a nedůstojně se předhánějí v tom, která si získá Bivojovo srdce.
Jiráskovy pověsti zpracovalo českobudějovické Studio dell’arte. Zdroj: Studio dell’arte
Poměrně vysoký standard se nepodařilo udržet i v částech, které jednotlivé příběhy z bájí spojovaly. Zde se loutkovodiči převtělili do žáků, kteří příběhy o kněžně Libuši, Přemyslu Oráči či Horymírovi neznají, a učitele, který jak své kolegy, tak diváky poučuje. Tyto pauzy zabránily v přirozeném plynutí příběhu a děj tak zadrhával a ztrácel na tempu. Explicitní přítomnost učitelského elementu zabraňuje inscenaci vyrůst nad rámec zábavně-vzdělávací funkce.
U kanónu stál
Divadlo Drak z Hradce Králové zpracovalo historické téma bitvy u Hradce Králové, příběh kanonýra Jabůrka, jeho nenaplněné lásky a mnoha zmařených životů, jak tomu bývá v bitvách. Inscenace U kanónu stál aneb Bitva u Hradce Králové si zakládá na detailu.
Dělostřelectvo zahajuje bitvu u Hradce Králové. Zdroj: Divadlo Drak
Diváci mohou spatřit do detailu propracované loutky, které dokonale tančí kankán, i perspektivu ctící scénu, kde malí pruští vojáci umístění v pozadí volají pisklavými hlásky, zatímco vpředu stojící rakouská armáda řičí hlasitě.
Výtvarná stránka scény si zaslouží pochvalu, neboť kromě propracovanosti se pyšní i poměrně velkou náročností. Časté proměny však v tomto případě nepůsobí rušivě. Pauzy vyplňují písně, které posouvají příběh dál a připravují diváka na následující obraz.
„Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce, z kanónů a flintiček, do nebohých lidiček…“
Z lidové písně o kanonýru Jabůrkovi
U kanónu stál je zdařilou inscenací plnou chytrého humoru, poučení i lidových písní. Návštěvnost představení neodpovídala vysoké kvalitě ani trochu.
Pohádka z kouzelného mlýnku
Festival Loutky v Celetné zakončilo plzeňské Divadlo Alfa Pohádkou z kouzelného mlýnku. Lze jen konstatovat, že si nemohl přát lepší zakončení.
Pohádka o tom, že není vážení jako vážení a že nejlepší nevěsta není ta, co nejvíc váží, sklidila pozitivní ohlasy.
Z pera Mileny Jelínkové vznikl pohádkový příběh kombinující precizně zpracované loutky, nápaditou scénu (starý mlýnek po pradědečkovi měnící se v hrad), množství písniček, strašidelné efekty a smysluplné poselství. Ačkoli pohádkový příběh neskrývá žádné velké překvapení, působí příjemně a idylicky.
V roli vypravěčky se představila autorka pohádky Milena Jelínková. Zdroj: Divadlo Alfa
Síla Pohádky z kouzelného mlýnku spočívá v důrazu na jednoduchý příběh s jasným poselstvím. Milena Jelínková se mezi loutkami pohybuje zcela přirozeně a nevtíravě. Jejím obavám o osudy budoucího krále Vojty a jeho vyvolené Anežky divák bez váhání věří.
Festival Loutky v Celetné znamená pro pražskou divadelní scénu příjemné zpestření. Právě uplynulý ročník dokázal, že loutkové inscenace nejsou adresovány primárně dětskému divákovi, a mají co nabídnout i dospělým.
Nejen výše uvedené loutkové inscenace představují v dnešní uspěchané době malá zastavení sázející na kultivovaný a chytrý humor a perfektní zpracování loutek. Tedy na kombinaci pověstného českého humoru a zlatých českých ručiček.
