3 fotky 
Feministické porno, či lépe řečeno erotické filmy žen pro ženy. V tvorbě snímků s lechtivou tématikou pro dámy jsme, oproti zbytku světa, téměř dvacet let pozadu, věřili byste tomu?
A tak feministické autorky řekly ne!, Zdroj: sxc.hu
A zatímco klasický pornografický průmysl produkoval a produkuje snímky, které se podobají jeden druhému a zcela zjevně vycházejí z jediného osvědčeného modelu, feministické porno, mimochodem ve světě poměrně populární, se snaží o zcela jiný pohled na věc. A řídí se přitom snahou nabídnout ženám to, po čem touží a co skutečně hledají.
Pojďme si tedy provést menší analýzu a zkusme též odpovědět na to, čím je to k nám se tlačící a v poslední době hojně diskutované feministické porno tak jiné. Rozdílů je hned několik. Některé jsou zřejmé okamžitě, jiná se objeví až při bližším zkoumání.
Důležité však je, že existují! Vždyť to je to, co činí dámské porno tak diskutovaným. Ať je jaké chce, vráží klín někam, kde se s ním nepočítalo, a sice do oblasti, která strnule produkuje stále stejné sériové snímky plné vnadných žen, silných mužů a rytmického bušení.
Hlasité výkřiky a vyzývavý kukuč
Vezměme si tedy klasické porno. Od počátku snímku do prvního dotyku mezi aktéry ubíhá jen několik minut. Děj? Téměř žádný. Frekvence přírazů? V hercech a po čertech vysoká. Žena? Téměř bezcenný objekt uspokojení.
Několik smyslných pohledů ženy do kamery, několik pohledů kamery do ženy a je vymalováno. Občas téměř doslova. Končíme většinou výstřikem na dostupnou část přítomné slečny, ať už se jedná o dekolt či tvář.
Tak toto z klasického porna neznáme
To tedy není příliš uspokojivá bilance, co? Snímek se od začátku do konce točí kolem muže. Je to on, kdo určuje polohu, je to on, kdo rozhoduje a teď se nesnažím celou věc feminizovat – tohle je prostě fakt. Jeho filmové partnerce pak připadají na starost hlasité výkřiky, vyzývavé kukuče a nastavení tváře nebo jiné dostupné části pro finální výstřik.
Běžná, osvědčená praxe. Není na tom moc co vymýšlet. Obměnit se mohou snad jen aktéři, místo či ten děj. Můžeme tak libovolně kombinovat černochy s blondýnami, černošky s plešatými bělochy, plešaté bělochy s Asiatkami či v extra případech nahnat všechny dohromady na párty u bazénu.
Není porno jako porno
A právě tento model se stal trnem v oku feministickým autorkám. Nejdříve pornografický průmysl jako takový odmítaly úplně. Žena je zde objektem, nikoliv člověkem, je ponižována a diskriminována.
Bohužel nebo bohudík se však dobře rozběhnutý pornografický byznys už zastavit nedal. A tak nezbývalo než naskočit do rozjetého vlaku s vlastní produkcí (což se pro změnu stalo trnem v oku jiným feministkám).
Ženy ženám
Tou první ženou, která pomyslně vstoupila na měsíc ženského porna, byla pornoherečka a producentka Candide Royal. Její díla z poloviny osmdesátých let odkrývající všechna problematická klišé celého porno průmyslu jsou dodnes považována za přelomová a svým způsobem výjimečná.
Na její odkaz postupně navazovala celá řada dalších autorek, a tak se dnes můžeme setkat třeba s poněkud kontroverzními snímky Annie Sprinkle nebo Eriky Lust, která o feministickém pornu mluví také ve své knize Porno pro ženy. Jak Candide Royal tak Erika Lust ve svých snímcích přichází s něčím zcela novým.
Začínají tvořit porno věnované výhradně potřebám ženského pohlaví. Točí zkrátka to, co ženy chtějí vidět. Bezhlavé bušení, podřízenou ženu a mužskou ejakulaci bychom tak v těchto filmech hledali marně. Naopak – děj je co nejvíce přiblížen reálné souloži (i časově) až téměř zapomínáme na to, že je to prostě jen film.
Jinak populární přirážení a výkřiky partnerky jsou zde nahrazeny dlouhými rozhovory, polibky a pohlazením. A co více, po styku partner nebalí saky paky a neodchází, nýbrž zůstává a se ženou hovoří. Celý film má příběh a ne jen tak ledajaký.
Filmoví spolunocležníci se mají rádi (nebo se začnou mít rádi), znají se, partner je k partnerce a jejím potřebám více než pozorný. Vše je čisté, smyslné, romantické. Nemyslete si ale, že tím to končí. Najdeme tu i mnoho odvážných a vášnivých scén.
Tento zcela jiný a v něčem revoluční pohled však nemusí být pro každého stravitelný. Nebojím se dokonce říci, že se najde mnoho těch, kterým se naprosto nezamlouvá a zamlouvat nebude. Tady více než kde jinde platí pravidlo – co člověk, to názor.
Teprve po zhlédnutí několika snímků feministické produkce můžete s jistotou konstatovat, zda se řadíte do skupiny příznivců či spíše k těm, kteří se tomuto žánru budou vyhýbat a zůstanou u osvědčené klasiky.
