2 fotky 
Týdenní šňůra koncertů kapely Květy byla v neděli, dne 13. února, zakončena v Liberci. Květy patří v současné době mezi jednu z nejzajímavějších kapel nezávislé scény, ať už je to pro jejich často až surrealistické texty, tak i pro osobnost zpěváka a kytaristy M. E. Kyšperského.
Květy, Foto: Petr Hegyi, indies.eu
To, že se alternativní scéně v Liberci příliš nedaří, vypovídalo i zaplnění sálu Lidových sadů. Opět ty stejné tváře, které lze potkat na kulturních akcích podobného zaměření. Koncert byl komornější, avšak komunikace s publikem o to osobnější. Počáteční unavenost kapely (což se nepromítlo do hudebního výrazu) vystříday již skoro legendární historky M. E. Kyšperského.
Kapela hrála převážně skladby z jejich posledního alba Myjau (např. Metrem, S kokrháním psů). K slyšení byly i písně, které ještě neměly možnost vyjít na žádném albu, singlu (ano, i singly kapela Květy vydává). Např. Nejtišší kapela na světě, jazykově, ale i hudebně hravá píseň Ve stanu, jejíž refrén je vtipnou jazykovou hříčkou (seš ve stavu, kdy na ni myslíš ve stanu) a nebo píseň – představa o mikrosvětě kuchyňského nádobí, V čajové konvici. Květy v současné době spolupracují s divadlem Dno, pro jehož hru Svět podle Fagi, složily hudbu. Mazlivě rotozmilá Kočička a minimalistická Motorka (skladby ze zmíněného představení) v Expeimentálním studiu zazněly také.
Nutno podotknout, že Květy opět dokázaly, že živá setkání s nimi jsou mnohem slinějším zážitkem, než je poslech pouze prostřednictvím desky. Hudba je více hutná, úderná, nasáklá energií, kterou dokáže dál předat a zvedat tak posluchače z upjatých židlí. Tento dojem je samozřejmě podložen i vizuální složkou. Koho by nefascinovala bicí soustava Aleše Pilgra? Za sebe mohu říci, že nedělní koncert Květů byl dlouho očekávanou událostí a milou tečkou za končícím týdnem.
