4 fotky 
Kdo je příznivcem zemí, které mají osud vepsaný ve tváři, neměl by ze svého cestovního itineráře vynechávat Litvu. Zemi s ponurou historií a cejchem národního útisku ještě donedávna zabalenou do rudé vlajky, na níž se hrdě skvěl hrůzostrašný srp a kladivo.
Hora křížů, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Litva nepatří mezi místa hojně vyhledávaná turisty, třebaže historických i romantických zákoutí je tu jak máku. Litvu do dnešních dnů sužuje tíha balvanu, který na tuto kouzelnou republiku na dlouhé desítky let uvalil sovětský režim. Přestože Litva vyhlásila 11. března 1990 nezávislost, dosud jsou na mnoha místech patrné pozůstatky komunismu a ruské nadvlády.
Ruská menšina je dnes v Litvě zastoupena zhruba šesti procenty a usilovně bojuje o to, aby byla ruština uznána za úřední jazyk.
V zemi panuje katolické vyznání a i přesto, že Litva jako poslední evropský stát adoptovala křesťanství za své náboženství, nachází se zde patrně více křížů než na celém starém kontinentě. Největší koncentrací krucifixů se může pochlubit proslulá Hora křížů, jedno z nejznámějších litevských turistických i poutních lákadel.
Na umělém pahorku jsou vztyčeny tisíce až desetitisíce křížů všech velikostí i materiálů. První kříže zde byly postaveny v upomínku obětí polského povstání z roku 1831.
Hora křížů
Během let se počet křížů rapidně rozrůstal. Za dob sovětské okupace bylo poutní místo prohlášeno za nežádoucí a opakovaně srovnáno se zemí. Litevci však pokaždé kříže znovu vztyčili a dnes je Hora křížů jak křesťanským poutním místem, památkou věnovanou válečným obětem, tak symbolem odporu Litevců proti sovětskému režimu. Hora křížů leží 11 kilometrů od čtvrtého největšího litevského města Šiauliai.
Kdo chce zažít nefalšovanou magičnost tohoto místa, měl by si o pár hodin přivstat a na Křižiu Kalnas se vydat za ranního rozbřesku, kdy je Hora ještě turisticky netknutá a posvátná atmosféra je dotvářena cvrlikotem ptáků a mrazivě příjemným chladným vánkem.
Vodní hrad Trakai, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Velkému věhlasu se v Litvě těší i středověký vodní hrad Trakai, kouzelná stavba rozkládající se na poloostrůvku obklopeném několika jezery. Hrad kdysi platil za sídlo litevských knížat, později i za vězení, které bylo díky kamenným hradbám a valům takřka nedobytné.
Dnes jsou uvnitř hradu specializované expozice týkající se historie hradu a Litvy, lovecké trofeje apod. Trakai leží bezmála třicet kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu.
Litevské metropoli Vilniusu ležícímu na soutoku řek Vilnia a Neris se díky stotisícové židovské komunitě přezdívalo Jeruzalém severu. Hitlerova nenávist vůči Židům však tuto komunitu téměř zcela vyhladila a z původních 105 synagog se dochovala jen jediná. Vilnius dlouhá léta patřil Polsku, Poláci tu svého času tvořili i populační většinu. Ve Vilniusu žil i polský básník Adam Mickiewicz.
Katedrála ve Vilniusu, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Jednou z dominant Vilniusu je hrad na Gediminově vrchu, odkud je výhled na celé město jako na dlani. Z původních megalomanských městských hradeb se do dnešních dnů kvůli růstu obyvatelstva dochovala pouze Brána rozbřesku. Za návštěvu stojí i impozantní katedrála svatého Stanislava a Vladislava. Vilnius je příjemné průměrné město, na němž může překvapit snad jen nepřeberné množství jantaru všude kolem, který je nejvyváženějším litevským suvenýrem.
Podobného charakteru je i druhé největší litevské město Kaunas, pyšnící se hradem ze 13. století, barokní radnicí, gotickou katedrálou sv. Petra a Pavla, množstvím kostelů a muzeí. Mladší ročníky ocení moderní široký bulvár Alej svobody, kde se nachází přehršel butiků a obchodů všeho zaměření. V Litvě zaujme i město Klaipéda nebo nejpopulárnější litevské přímořské lázně Palanga s půvabným Palanžským národním parkem.
Základní informace o Litvě
Obyvatelstvo: 3,4 milionu
Rozloha: 65 200 km2
Jazyk: litevština
Etnické složení: 84% Litevci, 7% Poláci, 6% Rusové, 2% Bělorusové a Romové
Náboženství: katolická církev, pravoslavsná církev, protestantismus
Sousední státy: Lotyšsko, Bělorusko, Polsko, Rusko
