Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Evangelium ohně Michela Fabera. Prométheovský mýtus 21. století

Jakub Ehrenberger

Jakub Ehrenberger

12. 1. 2011

Michel Faber: Evangelium ohněPoté, co Prométheus přinesl lidem z Olympu oheň, byl za tento čin přikován ke skále a jeho játra mu každý den z těla vykloval nenasytný orel. Novodobého Prométhea čeká v románu Michela Fabera utrpení spíše psychického rázu, ani jej však trest za přínos ohně nemíjí.

Michel Faber

Spisovatel Michel Faber Zdroj: Canongate

Křesťanství v současnosti čelí možná největšímu odlivu věřících ve své historii. S rozvojem moderních technologií a neustálým růstem životního tempa víra marně lapá po dechu v hloubi divadelního zákulisí. Vznikají romány, které svým obsahem zpochybňují i samotný text Bible, přičemž neskrývaná hereze je cestou ke komerčnímu úspěchu. Neobyčejná čtenářská obliba kontroverzní Šifry mistra Leonarda pozvedá k církvi varovný ukazovák.

Faberovo evangelium − Evangelium ohně

Do tohoto literárního podnebí 21. století přichází skotský spisovatel Michel Faber s příběhem nazvaným Evangelium ohně, který sice taktéž nabízí kacířské myšlenky, nevyužívá je však k oslnění čtenáře. Ohniskem Faberova zájmu totiž zdaleka není odhalení nějakého léta skrytého tajemství, ale přijetí takových šokujících skutečností v lidské společnosti, jejich dopad na jednotlivce, zájmové skupiny a v neposlední řadě i na jejich objevitele, Thea Griepenkerla.

Papyry o neslavném zhynutí Kristově

Kanadský překladatel z aramejštiny Theo Griepenkerl si z irácké válečné zóny přiváží vpravdě horký suvenýr. Několik papyrových svitků nalezených v sutinách zničeného basreliéfu nejspíše vzniklo nedlouho po ukřižování Ježíše Krista, což z nich činí vůbec nejaktuálnější svědectví o jeho životě a smrti.

FOTO: Kříž

Ilustrační foto, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Evangelium konvertity Malchuse, který byl sám očitým svědkem Mesiášova skonu na kříži, se však se svými kanonizovanými předchůdci (nebo spíše pokračovateli) v mnoha ohledech neshoduje. Počet mužů ukřižovaných s Ježíšem je maličkostí, jenže podle Malchuse Ježíš také nekoná zázraky, věrní apoštolové se od něj odvracejí a v neposlední řadě:

Ježíš vykřikl: „Otče, proč jsi mne opustil?“ a dlouho visel mlčky. Oči měl napuchlé a otevřené, stejně jako ústa. […] Popošel jsem blíže, a protože mne vojáci znali, dovolili mi přiblížit se ke kříži, dokonce se ho dotknout. Zadíval jsem se na našeho milovaného, ve stínu jeho nahého těla.
„Prosím, mohl byste mě někdo prosím vás dorazit?“ zvolal. Byla to poslední slova, která vyšla z jeho úst za jeho muk, …

Theo sice chápe význam takového dokumentu, nedokáže však ani v nejmenším odhadnout vlnu reakcí, kterou jeho překlad Malchusových slov vyvolá. Během propagačního turné knihy po Státech si teprve uvědomí, že zatřese-li jabloní, popadají na něj jablka.

Syrový Ježíš, nahé křesťanství

Faberův román v originále vyšel coby svazek ambiciózní edice Mýty, která se snaží moderním způsobem převyprávět tradiční báje a pověsti. Útlá knížka přepracovává řecký mýtus o Prométheovi. Namísto ohně nabízí hlavní hrdina Theo lidem syrového Ježíše, Ježíše čelícího svému trestu se slabostí obyčejného člověka. Muže, jemuž na kříži povolí svěrače. Prostřednictvím Malchuse Theo přináší z Olympu křesťanství v jeho neotesané, nestylizované nahotě.

FOTO: Křížová cesta

Křížová cesta, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Malchusův text je Novým zákonem, který někdo napsal v době nejtužšího realismu. Automaticky tím vzniká kontrast vůči tradičnímu nadpozemskému chápání Ježíše Krista, čímž si Malchus, respektive Faber získává nezaujatého čtenáře. Ježíš strachující se a toužící po konci utrpení je postavou, s níž se obyčejný člověk může ztotožnit.

Zrcadlo naší doby

Nejpozoruhodnějším prvkem románu je papyrus jednotlivých postav. Faberovi se podařilo vtisknout celé plejádě figur velmi charakteristické rysy. Thea Griepenkerla kupříkladu doprovází aura akademického pracovníka. Jeho pedantský důraz na detail, ctižádost a touha po uznání, ne-li rovnou zařazení do učebnic dějepisu, nastavují podobným badatelům kruté zrcadlo.

obálka Michel Faber: Evangelium ohněV osobě Malchuse lze zase vysledovat narážky na lidové vypravěče, kteří inklinují k neustálému odbíhání od tématu, přičemž současně má tentýž muž tendence se neustále omlouvat, nebo si stěžovat. V nakladatelském byznysu se setkáváme s bezpáteřními muži, během Theova turné obejmeme nejednu vypočítavou ženu. Seznam by jistě bylo možné rozšířit o arogantní televizní moderátory, nevěřící Tomáše, zrádce a davy lidí bez názoru.

Kriticky, ačkoliv nijak explicitně, se Faber staví proti lidské povýšenosti. Celým dílem prosakuje značná míra netolerance vůči názoru někoho druhého. Já jsem já a jen můj názor je ten správný, jen má víra je tou jedinou správnou vírou. K zachycení lidské nadutosti přitom Faber využívá nejrůznějších prostředků, z nichž čtenářské recenze na serveru Amazon, které tvoří obsah celé jedné kapitoly, patrně vyčnívají nejvýrazněji.

Prométheus 21. století, tentokrát bez Hérakla

Evangelium ohně nabízí vhled do problematiky novodobých fenoménů a jejich přijetí v řadách širší veřejnosti. Román psaný s nadhledem a řemeslnou zručností však postrádá emočně silnější momenty. Faber působí jako novinář, který netečně sleduje z dálky bitevní vřavu, popisuje děj a sleduje umírání, aniž by své pocity dokázal přenést i na své čtenáře.

Celý román nepůsobí na čtenáře s takovou naléhavostí, s jakou by mohl. Přinutí sice k zamyšlení nad zavedenými názory a postoji západní civilizace, celkově však bohužel nepřesahuje rámec kvalitního průměru. Prométhea jsme litovali, k osudu Thea Griepenkerla zůstáváme neteční. Podobně jako sám spisovatel nemáme pocit, že by si zasloužil vysvobození hrdinou, jakým byl v řeckém mýtu Hérakles.

O síle slov se dá psát i silněji

Faberův román je knihou zcela jiného druhu, než jaké píší napodobovatelé a následovníci Dana Browna. Nizozemský rodák žijící ve Skotsku vychází také z premisy bourající církevní dogmata, použije ji však, aby svědčil v případu Lid vs. síla slova. Sám Faber však zdaleka nevyužívá sílu vlastních slov a váhu zvoleného tématu na maximum. Namísto pořádného fotoalba lidských emocí totiž nabízí jen několik málo rozmazaných momentek.

Název: Evangelium ohně
Název originálu: The Fire Gospel
Autor: Michel Faber
Překlad: Viktor Janiš
Formát: 216 stran, 21×14cm
Vazba: vázaná s přebalem
Vydalo: Argo, Praha 2010

Hodnocení: ***(60 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Evangelium ohně Michela Fabera. Prométheovský mýtus 21. století