3 fotky 
Co víme, co se stane při cestě do práce, na procházce, nebo v klubu. Vyjdeme z obchodu a říkáme si, co se děje s tou slečnou, proč tu leží, jak jí mám pomoci? Epilepsie může postihnout kohokoli z nás, ať je nám 15 nebo 30let. Dokonce z vlastní zkušenosti mohu říct, že epilepsií může trpět i náš domácí mazlíček. Může ji mít náš kamarád či kamarádka a my o tom nemáme ani ponětí. A myslím, že bychom měli o epilepsii základní věci vědět a znát alespoň její příznaky a to, jak člověku pomoci.
Co je epilepsie?
Epilepsie nebo také padoucnice je vesměs chronické postižení mozkové tkáně, které se projevuje opakovanými záchvaty různého charakteru, spojenými se změnou v oblasti prožívání, chování a často i s poruchami vědomí.
Epilepsie může být primární,vrozená, za její příčinu se pak považují nejrůznější nepříznivé vlivy prostředí během vývoje plodu. Epileptické záchvaty jsou zapříčiněny především dědičností. A příčinami sekundární nebo li získané epilepsie jsou nejčastěji úrazy, infekce a také nádory.
Epilepsii dnes můžeme mít pod kontrolou. Dříve lidé při záchvatech i umírali
Diagnostika a léčba
Lékař pro stanovení epilepsie potřebuje od pacienta a jeho doprovodu přesně znát, jak záchvaty vypadají, kdy se objevily poprvé, co jim bezprostředně předchází, jak jsou časté, zda se v rodině vyskytuje onemocnění neurologického typu. Pro zpřesnění a potvrzení diagnózy je nutné přístrojové vyšetření pomocí EEG.
Léčba epilepsie závisí především na jejím druhu. Od léčby nefarmakologické, kde jsou nastavena režimová opatření, po léčbu antiepileptiky, jak pro prevenci tak i přímo při záchvatu. U těžších forem nastupuje chirurgický zákrok.
Zdroj: affrodite.net
Dělení epilepsie
- Jednoduché parciální záchvaty – u této formy není narušeno vědomí, projeví se dočasnou poruchou postižené oblasti (hmat, sluch, zrak, myšlení…)
- Komplexní parciální záchvaty – u této formy bývá narušené vědomí a porucha paměti, často se projevuje automatickými pohyby jako mrkání, mlaskání, chůze
- Generalizovaný záchvat bez křečí – tato forma se projevuje náhlou a krátkou poruchou vědomí. Projeví se strnulým pohledem a přerušením činnosti. Po odeznění se vědomí téměř okamžitě vrací do normálu, člověk většinou nemá ponětí, co se dělo.
- Generalizovaný záchvat s křečemi – je to klasický obraz toho, co si lidé představí pod pojmem epilepsie. Křeče, ztráta vědomí, několik minut záchvatu, kdy člověku ještě poté trvá, než se vrátí do normálu.
Co dělat při záchvatu?
Při záchvatu je důležité položit postiženého na bok, odstranit z jeho dosahu veškeré nebezpečné předměty, o které by se mohl zranit a dávat pozor na to, aby mu nezapadl jazyk.
Vhodné je opatrně mu vložit něco měkkého do úst, například ručník, aby si nepokousal jazyk a ústa a zavolat záchranku. Při velkém záchvatu se obvykle aplikuje nitrožilně Diazepam jako první pomoc pro odeznění křečí.
Životní prognóza závisí na typu a závažnosti epilepsie, ale obecně nemocný s epilepsií bez dalších rizik a přidružených onemocnění může vést téměř normálně aktivní život.
Můžeme doufat, že nás tato nemoc nepotká. Lidé, kteří touto nemocí trpí, včetně jejich blízkého okolí, epilepsii někdy popírají, jindy zas přiznávají to, že se jí bojí. Je třeba, abychom věděli, že nemůžeme takového člověka vystavovat situacím, jež by nezvládal nebo jež by nepřiměřeným způsobem řešil. Taková zátěž je pouze faktor způsobující recidivu.
