×
TOPZINE.cz

Emir Kusturica: Když natáčím film, chci se zabít

Emil KusturicaUž z tohoto citátu je zřejmé, že pohled, jakým se tento balkánský režisér dívá na život a současné dění ve světě, nebude příliš optimistický. A tato skutečnost se také odráží v mnoha jeho snímcích, což ovšem nikterak nesnižuje jejich nespornou kvalitu a oblíbenost, a to nejen u odborné veřejnosti.

Emil Kusturica

Emir Kusturica se narodil 24.listopadu 1954 v Sarajevu, v rodině bosenských muslimů. Jeho otec Murat se však později jako mnoho Jihoslovanů v té době zřekl víry, aby se stal komunistou. Emira už v mládí fascinoval svět filmového plátna, škola ho však příliš nebavila, a tak zpočátku neviděl způsob, jak se tomuto světu přiblížit. Díky příteli svého otce se mu však nakonec podařilo dostat na natáčení a byl tímto prostředím naprosto uchvácen. „Byl jsem naprosto svedený širokou škálou znalostí a zkušeností, které lze do filmu promítnout.“

V 18 letech ho pak rodiče vyslali do zahraniční a to konkrétně do tehdejšího Československa, kde se mu podařilo vystudovat FAMU. Jeho zkušenosti z dětství a mládí po návratu domů uplatnil především ve svých prvních filmech, za které už tehdy získal mnohá ocenění. Jeho prvním celovečerním debutem byl film Vzpomínáš na Dolly Belly, který popisoval trýznivé dospívání mladíka v Sarajevu 60. let, jenž se musí vyrovnávat nejen s první láskou, ale také se smrtí svého otce alkoholika.

Narozen 24.11.1954, Sarajevo, Bosna a Hercegovina, Jugoslávie. Vystudoval FAMU. Natočil například film Bílá kočka, černý kocour, zatím poslední snímek se jmenuje Maradona režie Kusturica.

Poté následoval snímek Otec na služební cestě, který byl tentokrát vyprávěn z pohledu šestiletého chlapce, jehož otec byl díky zradě vlastního člena rodiny odeslán do pracovního lágru a matka zůstala sama na výchovu dvou malých synů.

Třetím snímkem, opět hojně čerpajícím z Kusturicových vlastních zkušeností, je Dům k pověšení. K tomuto filmu byl Kusturica inspirován článkem informujícím o skupině jugoslávských Romů, kteří vykupovali děti z chudých romských rodin, aby je pak ilegálně převáželi do Itálie, kde je nutili k žebrání, krádežím a prostituci. Pro inspiraci se sám Kusturica rozhodl strávit nějaký čas v romské osadě nedaleko makedonského Skopje, kde měl na vlastní kůži možnost zažít pravou chuť oné hořkosladké svobody, po které Romové tolik prahnou.

Emil Kusturica
Emil Kusturica

Symbolika a magie

Ve všech těchto výše zmiňovaných snímcích hraje mimo osobní režisérovy zážitky velkou roli především symbolika a magie, podtržená fantastickou hudbou Gorana Bregoviče. Sny a symboly v nich vyjadřované mají pro Kusturicu hluboký význam, což je zřejmé i z jeho dalších děl. Samotný sen se objevuje následně i v samotném názvu filmu, mimo jiné prvním, který Kusturica natočil v Americe. Jeho původní název měl znít American dream, následně byl však změněn na Arizona dream.

Létající ryba, která má obě oči na jedné straně a teprve v momentě, kdy dospěje, přesune se jí jedno oko na stranu druhou; sny hlavních protagonistů o životě mezi Eskymáky, o létání a smrti… to je Kusturicův svět. Svět hravosti, fantazie a kontrastů s realitou. Kusturica ve svých filmech nehodnotí, pouze poskytuje divákovi obrazy a je pak na něm samotném, aby si vychutnal každý moment a každičkou emoci, kterou do svých filmů tento režisérský mág promítá.

Samozřejmě nemohu opomenout ani jeho pravděpodobně nejznámější filmová díla, a to Undeground a Bílá kočka, černý kocour, ve kterých se Kusturica opět vrací na Balkán. Jeho posledním počinem je nedávno uvedený dokument o argentinském fotbalistovi Diegu Maradonovi, nazvaný jednoduše Maradona režie Kusturica.

Emil Kusturica

Kustirica také hraje dechovku

Není to však pouze film, čemu se Kusturica věnuje. Jeho velkou vášní je také hudební seskupení No Smoking Orchestra, ve kterém Emir nejen hraje, ale pro které také skládá hudbu a vystupuje s nimi na turné. Jejich repertoár je možné popsat jako balkánskou dechovku, plnou živelného temperamentu a optimismu.

Z mnoha jeho citací je zřejmé, že i přestože strávil několik let ve Spojených státech a deset let žil v Paříži, západní způsob života mu vůbec není blízký. Mnoho lidí hovoří o jeho levicových názorech, já osobně si však myslím, že to, co je na Kusturicovi mnohem zřejmější, je jeho pohrdání konzumním způsobem života. Je samozřejmě jednoduché odsuzovat takovýto způsob života s nacpanou kapsou filmaře, ale i přesto všechno musím uznat, že svoboda myšlení, kterou ukazuje ve svých filmech, jistá rebelie a touha promítaná do snů je něčím, co člověka dokáže oslovit a dotknout se ho někde hluboko uvnitř, což je obzvlášť v dnešní uspěchané době víc než důležité.

„Mým cílem je dělat filmy, které vás zahřejí. Nyní, v tomto racionálním světě, je pouze to, co je dostatečně moderní, pokládáno za dobré. A co vy, hodnotíte filmy podle jejich modernosti anebo podle tepu vašeho srdce?“

Kusturica + Johnny Depp

Pro příznivce tohoto režiséra a fanoušky hollywoodské hvězdy Johnnyho Deppa mám na závěr dobrou zprávu. Toto duo se chystá opět spojit své síly a v roce 2011 by měli začít natáčet snímek o životě mexického zbojníka Pancha Villy. Scénář napsal Kusturica se stálým spolupracovníkem Gordanem Mihičem (Černá kočka, bílý kocour). Deppovu partnerku by měla ztvárnit Salma Hayek.

Scénář chystaného snímku vznikl podle životopisného románu Přátelé Pancha Villy, v němž James Carlos Blake líčí osudy Villy a jeho kumpánů, kteří okrádali bohaté, ale také vedli nespoutaný život plný divokých večírků, tance a milování. Snad se tedy máme na co těšit.

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..