Elektrïck Mann: Už to není jen o chlastu a drogách, ale i o ženských

Kapela Elektrïck Mann na scéně šokuje více než 18 let. Nedávno vydala nové album Kundodrom a v rámci Mrduchtěj tour 2012 zrovna obráží kluby po celé republice. V exkluzivním rozhovoru pro TOPZINE.cz prozradila, jak deska vznikala a co je v kapele nového.

Jak vznikala vaše nová deska?

DJ Varle: Napřed jsme natočili podprůměrnou desku ještě v původní sestavě. Všechno šlo v tu dobu z kopce, tvorba i koncerty. Už jsme měli i název, ale rozhodli jsme se to nevypustit a udělat pořádek v kapele i na desce. Proto se to tak dlouho vleklo. Když jsme to celé obměnili, šli jsme do studia a najamovali většinu nového matroše. Ten jsem pak vzal domů, uvařil jsem kafe, všechno jsem rozložil, něco jsem přidal, znovu jsem to celé poskládal a bylo to.

Album se jmenuje Kundodrom? Jak vás to napadlo?

DJ Varle: Bylo to v Mostech u Jablunkova, sokolovna k prasknutí plná ženských; rum, vodka, zelená – všechno za 10 korun, mrtě hulení a my u zadního východu. Ptám se:

“ Když jsme za nějaký čas zjistili, že z nové desky obsahově vyčnívají pecky jako První rande, Kvalitní žena, Tik tak (ženo nastal tvůj čas, už nesu ti provaz.) nebo Zapal si pi*u, museli jsme si ujasnit, kde jsme se to vlastně ocitli, když máme potřebu tohle vypustit. Kundodrom v tu chvíli vyplul ze vzpomínek a bylo to to, co jsme za tím viděli.

Docela se vám v kapele změnila sestava, co tomu předcházelo?

DJ Varle: Tak on koncert trvá hodinku a půl a my musíme hrát tu svoji hru, a aby tam bylo i trochu toho srdíčka, potřebujeme dobréj kádr a to už prostě dál nešlo, hlavně s Ice-Bíčkem a Takáčem. Oba dva máme rádi, nechali s kapelou kus života a zejména Ice-Bího je škoda, protože ten kluk má hloubku v očích. Démon alkoholu má ale jiné hloubky a oni do nich spadli. My jsme jim tam dole ještě potom házeli plavací kola a vyprošťováky, ale démon vítězí…

Mukas: Kapela hraje 18 let a za tu dobu prošlo bandem už dost anarchotýpků. Ale jednoho dne vše končí. Už nešlo dál stát na jednom místě, nikdy se nám to nevyplatilo. Pokaždé jsme přišli o jednu generaci fanoušků, protože jsme to už s tím chlastem přepálili. Je to přirozený vývoj, staříky bez výkonu nahradí mladí a hezcí.

Ice-B bude asi fanouškům chybět…

Mukas: Ve Valmezu není člověk, který by Ajska neměl rád, ani v kapele to není jiný. Možná se někdy v příštím životě zase potkáme a zazpíváme si pěkné písničky u táboráku.

Kromě personálních změn, změnila se kapela i po hudební stránce?

Mukas: Určitě se změnila i hudba, protože přišel nový zpěvák, který zastoupil Zhora a Ice-Bího a docela to celé duševně obohatil. Nebylo to jenom o drogách a o chlastu, ale i o ženských. Prostě měl zkušenosti, měl více ženských než Zhor.

DJ Varle: V kapele se vyměnilo více lidí, takže ten větší počet myšlenkových proudů se v desce určitě odráží.

Desku jste si vydali sami. Byla to jediná možnost?

DJ Varle: Byla. My totiž mluvíme tak jako lidi kolem nás. Možná jsme zašli hodně daleko a ti starší už se teď trochu červenají, protože sedí doma nebo tlačí káru s dvojčatama. Ale tam, co jsme vyrostli, v Bagdádu (sídliště Vyhlídka), v New Yersey (Nový Jičín) nebo v zašovském ghetu… tam streeteři, pankáči, fetky a opilci takhle mluví pořád.

S takovým slovníkem si spolupráci s labelem neumím představit. Proto jsme to vydali sami a strašně rádi jsme to ještě teplé vyvěsili na internet ke stažení zdarma třeba na Uložto.cz.

Tu desku jsme totiž natočili díky lidem, kteří chodí na naše koncerty, a my jim chceme materiál dát k dispozici touto cestou. Oni už za to přece zaplatili tím, že přišli. Pokud by někdo přece jenom chtěl mít disk doma, tak po koncertě to má za 50 kachlí u nás i s podpisem, plakátem nebo s čím bude chtít, tomu říkám oboustranně výhodný obchod a tak by obchody měly fungovat.

Mukas: Ze strany nějakého labelu by to byl veliký cenzurní zásah. Ony ty firmy nechtějí moc vybočovat ze svého mainstreamu a to by byl v našem případě problém. Proto jsme už ani další společnosti neoslovovali.

A co vlastně tím projevem chcete říct?

Mukas: Snažíme se o co nejvíce realistický projev dusivých emocí většiny národa.
Uniformovanost názorů v TV Shows mate naši mládež. Ještě že tu jsme, po nás už pomůže jenom Radim Uzel.

Kdybyste se trochu přizpůsobili scéně, asi byste mohli ještě více prorazit. Uvažujete o tom někdy?

Mukas: My už jsme na pokraji společnosti. To, co děláme, už se moc nenosí. Producenti odbočili na jinou kolej. Rychlík s názvem Konzum ve Valmezu nestaví. Jen ty největší Top stár si můžou nakoupit dostatek koksu, aby jim neujel vlak. Nám už dávno ujel. Ale i pěšky se dá dojít daleko.

Kde berete inspiraci pro texty?

Mukas: Co život dal, to jsem napsal. Nebojíme se zpívat o manželkách a milenkách. Je nám u prdele, co si pomyslí sousedka. Můj soused má 88 roků a nevadí mu to. Pravda, jeho žena už je mrtvá…

Vaše koncerty bývají dost divoké. Jak to před koncertem probíhá?

Mukas: Po vyhlášení nouzového stavu a pár peprných SMSkách od našeho managera se většinou kapela nakonec sejde pod Barákem, dopijou se bubláky a jede se. Náš koncert je jako když povolí přetlakový ventil. Pouštíme žilou, nechceme v sobě držet přetlak daný etikou, nic pro nás není tabu. Když vypouštíte tolik tlaku ven, je dobré do sebe něco i doplnit.

DJ Varle: V autě se vždycky dost hulí, všechno… černé, hnědé, zelené a jiné komponenty, prostě ať je dobrá nálada a cesta utíká. Samozřejmě taky řidič musí být veselý. Mám vždycky pocit, že trasu Valmez-Praha jedeme maximálně tak deset minut. Nechci říct, že drogy jsou za každou cenu správné, ale když stojíte na stage a reagujete a pod váma je kotel lidí, nebo jen tak hrajete doma na španělku, nejsou drogy na škodu, teda aspoň pro mne ne. Takže jestli chcete kouřit trávu, vemte do ruky kytaru nebo macbook a něco té společnosti taky přineste! Samozřejmě za ty roky jsme se naučili dělat to i s čistou hlavou, ale nevím, kdy to bylo naposled.

Jaké jsou vaše další plány?

DJ Varle: Teď máme v plánu pokračovat v Mrduchtěj tour 2012. No a v létě se pustíme do materiálů na novou desku.

A co na to Aštar Šeran?

Mukas: Arnošt Šaran je už dlouho na cestě za jinými světy, naposledy psal, že se posral.