Menu
TOPZINE.cz
Školství a věda

Einstein a další slavní vědci, na něž dolehlo nepochopení jejich současníků

Alena Nová

Alena Nová

19. 12. 2010

FOTO: Vysoké IQVzpomenete si ještě, co vám běželo hlavou, když jste ve škole slyšeli pojmy jako Boltzmannova konstanta, Mendelovy zákony nebo teorie relativity? Mysleli jste, že se za nimi skrývají chytří pánové, které musel v jejich době každý obdivovat? Omyl! Boltzmann, Mendel, Einstein a další se setkali s tvrdým odmítnutím, které vědecká obec přehodnotila až po jejich smrti.

FOTO: vysoke IQ

Ve své době je málokdo prorokem, FOTO: Marián Luha, Topzine.cz

Rakouského fyzika Ludwiga Boltzmanna potkal nešťastný úděl génia narozeného ve špatné době. K jeho obhajobě existence hmoty složené z atomů přistupovali vědci v 19. století takřka stejně, jako dnes věda hodnotí představu o stvoření člověka.

Boltzmann byl průkopníkem statistické termodynamiky, při jejímž studiu se například pokusil rozpoznat molekulární příčinu vzplanutí dřevěných polínek, kterou zároveň matematicky formuloval. Ačkoli jeho práce vydláždila cestu pro oblast kvantové mechaniky, podle mínění svých kolegů podkopal předchozí uznávané fyzikální zákony.

Přesto měl odvahu vést vytrvalé debaty o existenci atomů. Nicméně vzrušující představa, že je jediným člověkem na světě, který chápe dosud nerozpoznanou teorii o neuspořádaném pohybu částic, se ukázala příliš silná na to, aby ji dokázal ustát. Oběsil se v roce 1906, pouhé tři roky před tím, než jiný vědec prokázal nepopíratelnou existenci atomů.

Největší omyl Alberta Einsteina

FOTO: Albert EinsteinI geniálního Alberta Einsteina nařkla vědecká veřejnost z chyby, ačkoli se po letech ukázalo, že to chyba nejspíš nebyla. Einstein věřil, že je vesmír stacionární, a jeho nepohyblivost měla dokázat jím objevená kosmologická konstanta.

Nedlouho poté, co Einstein svoji představu uveřejnil, Edwin Hubble ji popřel důkazem o rozpínání vesmíru. Einstein posléze kosmologickou konstantu označil za svůj největší omyl a do konce života už se nedozvěděl, že vůbec nemusí být bludem. V 90. letech totiž vědci objevili, že se rozpínání vesmíru zrychluje a stupeň rozpínání určuje tajuplná, neznámá entita, jíž může být právě Einsteinova kosmologická konstanta.

Zweig předpověděl existenci kvarků. Označili ho za šarlatána

Mladý vědec George Zweig předložil v roce 1964 návrh existence kvarků neboli subatomických částic, které se slučují v protony a neutrony a formují hmotu. Vavříny ovšem sklidil starší a zkušenější fyzik ze stejné univerzity, který přišel se stejnou teorií ve stejném čase, takže Zweigova verze neuspěla.

Nejdříve ovšem považovali oba muže kvůli představám o neviditelných částicích za blázny, protože neměli žádný model jejich chování, ani žádné metody, jak je pozorovat. Časem ale vědecký svět změnil názor a v roce 1969 ocenil Zweigova rivala Murraye Gell-Manna Nobelovou cenou za fyziku. Zweiga oproti tomu odměnili nařknutím ze šarlatánství. V roce 1977 už byli na Nobelovu cenu nominováni oba, ale nezískal ji ani jeden z nich. Zweig poté obrátil pozornost ke studiu neurobiologie.

Semmelweis: Mytí rukou zachraňuje lidské životy

FOTO: Ignaz SemmelweisMaďarský lékař Ignaz Semmelweis zamezil v polovině 19. století přenosu nebezpečné bakteriální nákazy, způsobující horečnaté onemocnění žen v šestinedělí, často končící smrtí. Nepřipravil žádný účinný lék, jak bychom nejspíš předpokládali, přesto byl jeho objev převratný. Stačilo, aby si medici po prováděných pitvách před asistencí u porodu dezinfikovali ruce v roztoku chlorového vápna. Úmrtnost matek v nemocnici okamžitě klesla z deseti na jedno až dvě procenta.

Ani Semmelweis se však během svého života nesetkal s uznáním a pochopením. Faktu, že mytí rukou může mít co do činění se zachováním lidského zdraví a života, nikdo nevěřil. Někteří lékaři se dokonce urazili, že studenty medicíny vídeňské univerzity označil za tak špinavé, že tím mohou zabít lidi.

V pozdějším věku se u Semmelweise projevila demence. Po nervovém zhroucení ho rodina nechala zavřít do ústavu pro choromyslné, kde zemřel v podstatě na stejnou nákazu, kterou vymýtil ve vlastní nemocnici. Trvalo dalších dvacet let, než Louis Pasteur potvrdil mikrobiální teorii a vysvětlil zbytku světa, že mytí rukou dokáže člověka uchránit před nemocemi.

Mendelovy zákony málem upadly v zapomnění

S Mendelovými zákony se ve škole setkal asi každý. Dílo zakladatele genetiky přitom za jeho života nepřečetl téměř nikdo, ačkoli kopie své teorie zaslal tehdejším největším vědeckým kapacitám. Nerozuměli mu, protože příliš předběhl svou dobu. Teprve šestnáct let po Mendelově smrti botanikové znovu objevili jeho práci a genetika se mohla rozvíjet dál.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Einstein a další slavní vědci, na něž dolehlo nepochopení jejich současníků