2 fotky 
Existenciální román Egona Hostovského, poprvé vydaný roku 1947, vypráví o bloudění českého emigranta v odcizeném prostředí amerického velkoměsta.
Odcizené prostředí amerického velkoměsta, Zdroj: sxc.hu
Cizinec hledá byt je jediný román, který Hostovský napsal mezi koncem války a svou druhou emigrací do USA. Zabývá se tématem problematické lidské komunikace, které je aktuální v každé době. Hlavní hrdina zůstává po celou dobu příběhu bez přesné charakteristiky, a tím pádem je záhadou nejen pro ostatní postavy románu, ale i pro čtenáře.
Český spisovatel Egon Hostovský (1908–1973) žil od roku 1940 v USA, kde působil na čs. konzulátu. Po 2. světové válce se vrátil do ČSR a pracoval na ministerstvu zahraničí, pak emigroval a od r. 1950 žil v USA trvale. Pracoval jako učitel a redaktor (5 let byl redaktorem stanice Svobodná Evropa).
Celý příběh začíná v prosinci roku 1945 v New Yorku. Hlavní hrdina, český emigrant Václav Marek, hledá místo k bydlení a jediným jeho požadavkem je klid, stůl, lože a ticho. Bydlí u různých osob, ale nikde není spokojený. Proti své vůli je zaplétán do osudů svých spolubydlících. Nejprve bydlí u profesora Wagnera, poté u vdovy Woolfové, která se do něj po čase zamiluje, ale její péče není doktorovi příjemná. Zanechá jí dopis na rozloučenou a odejde hledat dál.
Věčné hledání
Dále nalezne ubytování v domě pro emigranty, kde se spřátelí se starým židem Aronem, uprchlíkem z Německa. Vyvolá ale podezření, že se chce žida zbavit, aby získal jeho pokoj pro sebe, a je proto z domu vyhozen. Následně pobývá u paní Noskové v Brooklynu, která po něm požaduje neustálé vyjadřování vděku. Ani tady není spokojený a hledá pomoc u českého emigranta Václava Nováka. V jeho bytě potom celý zesláblý a nemocný zemře.
Marek je zoufalý, je cizincem nejen proto, že žije v cizí zemi, ale také proto, že lidem kolem sebe nerozumí. Problematické situace řeší odchodem, který je následován dalším hledáním. Marek má pocit, že za sebou proti své vůli zanechává neštěstí. Po celou dobu příběhu ho provázejí telefonáty záhadné ženy. Nakonec zemře celý zesláblý a nemocný v bytě emigranta Nováka.
Emigrant bloudí americkým velkoměstem.
Celý příběh se vypráví v er formě, autor vykresluje Václava Marka jako introverta, který o sobě příliš nemluví. Snaží se zachytit uspěchaný život v Americe, odcizenost člověka v poválečném světě. Neliší se od ostatních pouze původem, ale také neochotou mluvit o sobě a o své minulosti. V průběhu díla se objevují jeho telefonáty se záhadnou ženskou bytostí.
„Nicméně tolik už toužím po tom, abych přestal být hostem. Pochopte to: sedm let utíkám ze země do země, pokud nevojačím, žiju výhradně z pohostinství. Teď je po válce a já mám konečně trochu peněz, mám stipendium, příležitost k práci, významné práci, ale čert chce, abych i nadále byl hostem.“
Tvorba Egona Hostovského byla zpočátku inspirována F. M. Dostojevským, psychoanalýzou a expresionismem. V období druhé světové války se jeho díla blíží francouzským existencionalistům (například J. P. Sartre, A. Camus nebo irský dramatik S. Beckett). Typické jsou pro Hostovského postavy „cizinců mezi lidmi“, symboly věčného poutnictví a pocit osamění. Zaměřuje se zejména na líčení osudů evropských emigrantů v Americe v 1. polovině 20. století.
„Podívejte se, jsem lékař a musím dokončit jakousi práci, dostal jsem na ni stipendium. Ale k práci potřebuju klid. Ještě nikdy jsem neměl tak málo štěstí jako v posledních týdnech: agent mi našel byt, jehož majitelka byla šílená. Vyhodila mě po půlhodinové rozprávce. Pak se mne ujal můj bývalý učitel. Od něho jsem musel odejít, protože má přítomnost odkrývala v něm jakési špatné svědomí.“
Zdroj: Dokoupil, Zelinský a kol.: Slovník české prózy 1945 – 1994. Ostrava: Sfinga, 1994.
