3 fotky 
Jen málokterý moderní umělec je tak známý a zároveň tak nepochopený jako Edvard Munch, tvrdí londýnská galerie Tate Modern. Jejich nová výstava, která probíhá do 14. října, má proto za úkol návštěvníka důkladně seznámit s dílem norského malíře.
Edvard Munch: Dívky na mostu (The Girls on the Bridge), 1927. Zdroj: tate.org.uk
Edvard Munch (1863 – 1944) vstoupil do našeho povědomí díky sytým, výrazným barvám, které k malování používal, pochmurným motivům, zdeformované realitě a úzkostné atmosféře. Všechny tyto znaky jej učinily předchůdcem expresionismu, průkopníkem moderny, který ji spojil zároveň se symbolismem 19. století.
Víc, než deprese
Díky tomu, že víme, že měl těžké dětství a o nic snadnější život jako dospělý, v jeho tvorbě automaticky vidíme promítnutí osobních tragédií a duševní poruchy, kterou trpěl. Sám jednou prohlásil: „Narodil jsem se už umírající. Nemoc, šílenství a smrt byly temnými anděli, kteří mi stáli u kolébky a neopustili mě až do úplného konce.“
Nelze však omezovat svůj náhled na Munchovu tvorbu jen skrz jeho životní zkušenosti, protože ačkoliv měl život, který by si s ním nikdo z nás určitě nevyměnil, byl přese všechno také umělcem, který se snažil neustále zdokonalovat svou tvorbu. Nechával se inspirovat okolním světem – například japonským tiskařským uměním, svými současníky jako byl Edgar Degas anebo rozvíjející se kinematografií, jejíhož vlivu si můžeme povšimnout v jeho obrazech, které vytvářejí iluzi pohybu.
Nedoceněné oblasti tvorby – fotografie, film, grafika
Munch zkoušel samozřejmě také jiné výtvarné techniky, než kresbu a malbu. Obrazy jako Večer na ulici Karla Johana, Puberta, Madonna, Tanec života nebo Dívky na mostu však jeho tvorbu v očích veřejnosti definovaly, a další jeho práce tak zákonitě ustoupily do pozadí.
Málokdo tedy dnes ví, že se Munch věnoval i filmu, grafice nebo fotografii. A právě na to chtějí organizátoři nové výstavy v Tate Modern upozornit. Expozice s názvem Edvard Munch: The Modern Eye zahrnuje jak šedesát umělcových maleb, které návštěvníci už znají, tak ukázky jeho prací mimo malířské plátno. Podílely se na ní tři velké evropské galerie: Tate Modern, Musée National D’Art Moderne v Paříži a Munch Museum v Oslu.
Edvard Munch: Slunce (The Sun), 1916.
Na výstavě si zároveň můžete všimnout, jak Munch některé náměty opakoval a přepracovával je, aby dosáhl jiného dojmu. Typickým příkladem mohou být Dívky na mostu (1885 – 1927) nebo sugestivní Nemocné dítě (1902 – 1927). Nejznámější Výkřik namaloval mezi lety 1893 – 1910 dokonce v padesáti (!) různých verzích.
Výstava potrvá až do poloviny října a návštěvníci se mohou zúčastnit také doprovodných kurzů, workshopů a přednášek, které se budou snažit ještě více přiblížit témata Munchovy tvorby a ukázat jej v trochu jiném světle, než ho známe.
„Myslíte si, že znáte Edvarda Muncha? Radší nad tím ještě pouvažujte,“ vzkazuje londýnská galerie svým návštěvníkům.
Edvard Munch: The Modern Eye
Tate Modern, London
28. 6. – 14. 10. 2012
Kurátor: Nicholas Cullinan
Otevírací doba: Neděle až čtvrtek 10.00 – 18.00, pátek až sobota 10.00 – 22.00
Vstupné: £14
