A kde že se vzaly? Vzešly z Literární akademie Josefa Škvoreckého. Slečny Klára Podobová a Nela Pavlousková se setkaly v podvečer 17. února v kavárně Řehoře Samsy, aby zde pokřtily své prozaické debuty.
Hvězda, co rozzáří tmu, Foto: Laura Mohonea, Topzine.cz
Literární akademie Josefa Škvoreckého je jedinou vysokou školou pro budoucí spisovatele. Edice Prvotiny existuje pod její záštitou od roku 2002. „Vycházejí zde nejzdařilejší knihy, které naši posluchači obhájili jako magisterské práce. Jsou hodnoceny nejen vedoucím práce a oponentem, ale vyjadřují se k nim i studenti,“ vysvětluje prorektorka Literární akademie Helena Kupcová.
Život v taktu metronomu
Večer moderovala studentka Literární akademie Vladěna Ptáčková. Střídavě se zeptala na několik otázek jak debutantek, tak kmotrů jejich knih. Tím byl spisovatel Milan Uhde a literární historička Helena Kupcová. Večer byl proložen chansonovým zpěvem herečky a zpěvačky Markéty Burešové.
První představenou knihou večera se staly Marnosti hladových duší (MHD) autorky Kláry Podobové. Povídka Život v taktu metronomu, kterou Podobová přečetla, byla svižná, vtipná, ale přitom nechyběla ani určitá hořkost. Jednalo se o bystrý pohled na dnešní společnost a její zrychlený životní styl.
Ilustrační foto, Zdroj: prahamhd.vhd.cz
„Moje knížka je o dnešní společnosti a hlavně jednotlivcích, kteří ji tvoří. O masách, které potkáváme kdekoli, i v MHD. A proto se tak jmenuje moje kniha. Každý člověk po něčem touží, něčím se těší, něčím se chlubí, ale vždy je v jeho duši určitý hlad. Ať už po věcech materiálních anebo abstraktních,“ komentuje svoji prózu Klára Podobová.
Zeptala jsem se začínající spisovatelky, jestli načerpala inspiraci pro další tvorbu: „Ráda bych pokračovala, protože moje MHD zdaleka neobsáhlo celou Prahu a ani typy lidí, o kterých bych chtěla psát. Tvořím i poezii a jsem ve východočeské Obci spisovatelů, kde publikuji. Tento prozaický počin pro mě byl prvním, já jsem vlastně prózu nikdy nepsala. Takže doufám, že MHD ještě rozvinu,“ říká Podobová.
Ti talentovaní
Za literárním debutem Nely Pavlouskové a jejím titulem Budu tu s vámi stojí spisovatel Milan Uhde, který okomentoval jejich spolupráci slovy: „Nela patří mezi mé mimořádně talentované žáky, které jsem nic nenaučil, protože už všechno uměli, když za mnou přišli. Pouze jsem je utvrzoval v tom, že jsou talentovaní a dobří. A to je celá moje zásluha.“
K poezii patří sklenka dobrého vína, Foto: Vojta Herout, Topzine.cz
Kniha Nely Pavlouskové není snadno proniknutelná. Jde o poměrně náročné texty, které by měly být čteny pozorně a dají se také chápat jako básně v próze. Osobně mi autorka svojí poetikou připomněla básníka Francoise Villona. Pavlousková pracuje s konkrétními pointami, které může čtenář snadno zachytit. Někdy je situace v jejích příbězích snová a někdy smyšlená, ale uvěřitelná. Čtení je prostě neustálým dobrodružstvím a hledáním.
„Co se týče tvůrčího psaní, pocitů nebo rozpoložení, ve kterém se člověk při psaní nachází, to prožívám v češtině. I když je to obtížné, francouzsky tvořit dokážu, ale necítím to tak jako v češtině. Prostě pracuji francouzsky a tvořím česky,“ říká Pavlousková, která již čtyři roky žije v Paříži, kde studuje i pracuje.
Jak bylo zmíněno na křtu, obě knihy jsou naprosto odlišné. Titul Marnosti hladových duší je už svým názvem určen pro krácení dlouhých chvílí v MHD. Kniha Budu tu s vámi je spíše titulem na večer, když si budete chtít u skleničky vína přečíst něco poetického.
