Dragonero: Italská výprava do Dračí říše

V zemích Erondáru se po dlouhé době míru opět začínají dít nepěknosti. V Dračí říši se začínají probouzet démoni a indicie naznačují, že by to mohlo znamenat konec světa. Italský fantasy komiks Dragonero je tady.

Čistě fantasy komiksů u nás vychází, že by je člověk spočítal na jedné ruce. I proto by milovníci žánru měli zbystřit, jelikož Dragonero je tak fantasy, že už snad ani víc fantasy být nemůže. Najdete v něm všechno, co byste od klasického představitele žánru očekávali. Elfy, trpaslíky, mocného čaroděje, démony, souboje magie i na meče, zkrátka fantasy jako řemen.

Děj se točí kolem zemí Erondáru a především jejího souseda, Dračí říše. Před lety totiž byla v Dračí říši, kdysi to poklidném území obývaném draky, otevřena brána, ze které se vyrojili démoni, kteří samozřejmě nemají (jak už to tak s démony bývá) nic lepšího na práci, než zlikvidovat všechno, na co přijdou.

Erondárští se proto spojili s draky a společně, s vypětím všech sil, zastavili invazi démonů. Někteří z draků se obětovali a uvěznili démony ve věčném vězení ze své vlastní krve (dračí krev reaguje na démony tak, že je v sobě uvězní a poté zkamení do podoby takového velkého monolitu). Když bylo po všem, zbylí draci odletěli z těchto oblastí navždy.

Dragonero - ukázka Zdroj: Crew

Erondárští postavili na přirozených hranicích svých zemí obrovské hrady s pevnostmi, nazývané bašty, které neustále střeží Dračí říši, protože co kdyby se náhodou něco začalo dít. A ono i začne.

Monolity se začínají bortit a uvěznění démoni se dostávají na svobodu. Začínají útočit na pevnosti a situace pomalu začíná být zoufalá. Mocný mág Alben se proto rozhodne dát dohromady družinu několika dobrodruhů, kteří jediní mohou zabránit katastrofě a zničení světa.

Zábavnost na úkor neoriginality

Jak už lze z dějové linky vyčíst, Dragonero má jednu základní vadu. Je až zoufale neoriginální. Jak děj, tak postavy i všechno okolo jsou zcela archetypální, předvídatelné a už zhruba od třetí strany je vám jasné jak tohle celé nejspíše skončí. Pár originálních prvků zde je, ale je jich tak málo, že je celý zbytek dokonale přebíjí. Příběh je tak klišovitý jak je to jenom možné, ale na druhou stranu, pořád se tu něco děje.

V družince je skupina naprosto typických postav, od mocného starého mága, bojovníka s tajemnou minulostí, odvážnou a emancipovanou bojovnici-tecničku (jeho sestra), malé elfky až po hláškujícího zlobra s obří (ale vážně obří) sekyrou. Nicméně, většina z nich je sympatická, a to tak, že jim všem během pár stránek začnete fandit a docela vám i přirostou k srdci.

Dragonero - ukázka Zdroj: Crew

Tohle všechno zní, jako bych komiks jenom hanil, ale není to pravda. I když je všechno takové, jak jsem popsal, je Dragonero velmi zábavné. Chvílemi úmyslně, chvílemi neúmyslně (Prastará řeč je místy vážně srandovní), ale celkově je většina brána s lehkým nadhledem a obecně je celé dílko velmi svižné. Na to, jak tlustá bichle to je, ji přelouskáte během půl hodiny a ani si toho nevšimnete. Je to perfektní odpočinková zábava, která je si toho vědoma a také se tak chová. K dalším velkým kladům patří kresba Giuseppa Matteoniho. Je detailní, stylizovaná, ale velmi svěží a opravdu pěkně se na ni kouká. Komiks u nás vyšel černobíle, takže detailnost vynikne o to více.

Celkově je tak Dragonero odpočinovou záležitostí, která je sice neoriginální, ale zábavná a pro fanoušky žánru fantasy se jedná o komiks, který by se klidně mohl stát jejich srdcovkou.

Název originálu: Dragonero
Český název: Dragonero: Temný drak
Autor: Luca Enoch, Stefano Vietti
Překlad: Marek Barányi, Pavel Švanda
Kresba: Giuseppe Matteoni
Počet stran: 196
Vydal: Crew, Praha 2010

Hodnocení: **** (70 %)

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Ondřej Jan Kosnar
Narozen jednoho chladného silvestrovského dne roku 1987. V současnosti bytem v Praze. Po jednom roce knihovnické střední jsem zběhl k umění a vystudoval obor Grafika na jedné pražské střední umělecké škole. V současnosti jsem studentem UK v oboru Dějiny křesťanského umění. Vždy jsem rád četl, kreslil a zajímal se o film, což vedlo k tomu, že píši pro Topzine do rubriky Hry a fantastika a to především do rubriky Komiks, i když sem tam napíši i jinam.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*